Právě je 22 úno 2020 12:59

NEZDOLNY.CZ

Ad omnia paratus

Poslech dlouhovlnného rozhlasu

Uživatelský avatar
 
Příspěvky: 437
Registrován: 28 říj 2015 14:59

Poslech dlouhovlnného rozhlasu

Příspěvek od Josef » 03 lis 2019 17:07

Letní čas se nám změnil na zimní, chodíme pozdě z práce, kdy je už prakticky tma. Začalo období dlouhých zimních večerů a s nimi i čas třeba na nostalgický poslech dlouhých vln. Oprašte staré AM radiopřijímače dokud je na těchto vlnách u nás ještě co poslouchat...

Pod vlivem moderních technologií jako je DAB-rádio nebo internetová rádia by se mohlo zdát, že vysílat na dlouhých vlnách je úplně zbytečné, že je lze snadno nahradit. Vysílání na dlouhých vlnách amplitudovou modulací je velmi energeticky náročné. Přenosová kvalita zvuku je mizerná - nízká frekvence nosné vlny neumožňuje hudební přednes s vysokou věrností (ve zvukovém spektru chybí výšky). Ale má i svá nezanedbatelná pozitiva - především spolehlivé pokrytí v členitém terénu v širokém okruhu kolem vysílače (i za pohybu přijímací stanice), bez odrazů a hluchých míst. Dlouhé vlny, stejně jako vlny střední, mohou mít svůj nezanedbatelný význam při informování obyvatelstva při krizových situacích, kdy se jiné přenosové sítě rozpadnou pro nefunkčnost několika málo článků jejich příliš složité struktury.

Vysílat či nevysílat modulací AM?
A pokud jde o vysílání amplitudovou modulací nebo obecně signálem, který se šíří za hranice státu, odkud je vysílán - nelze podceňovat ani stránku politickou. Když se podíváme na okolní státy v Evropě, je i na radiových vlnách hned patrné, který ze států se chová jako silný hrdý stát a který se naopak chová jako podřízený a prakticky nesvéprávný. Sebevědomé státy o sobě dávají vědět tím, že šíří své vysílání do světa - bez obav sdělují své názory, komentáře a myšlenky na aktuální věci a dění doma i v zahraničí. Vysílání je sice primárně určené pro jejich občany doma, ale také v zahraničí (např. jsou na dovolené, dojíždějí nebo trvale pracují v cizině), případně pro krajany stejné národnosti, kteří žijí v zahraničí trvale, ale stále udržují kulturu na jakou jsou zvyklí ze své mateřské vlasti. A v neposlední řadě slouží takové vysílání i pro posluchače z okolních států, aby si mohli na politiku a oficiální názor vysílajícího státu udělat nezkreslený názor (nepředžvýkaný jejich domácími médii). Nemám tím zrovna namysli velmoci jako třeba Čínu či Rusko, ale například Polsko nebo Maďarsko, kteří do toho, aby byli „v Evropě slyšet“ (na rozhlasovém pásmu) věnují nemalé peníze. Přitom by právě oni mohli klidně říci - my jsme placatá země, nám na úplné pokrytí celého území úplně postačí použít jen VKV signál. Ale nedělají to a vědí proč! A proč naopak některé jiné státy (např. Francie, Německo) jsou na radiových vlnách z okolních států prakticky "neviditelní"?

A jak se k tomu staví Česká republika? Bojíme se vysílat náš názor do světa?
Současné vedení Českého rozhlasu nemá k dlouhým vlnám (ani středním vlnám) kladný postoj, ale sleduje pouze ekonomickou stránku věci. Už mnoho let se snaží o vypnutí našeho jediného dlouhovlnného vysílače Topolná vysílající Radiojurnál (dříve stanice Hvězda). Jenže ono to s tím „vypínáním“ není tak jednoduché, jak se původně zdálo. Dlouhé vlny dokáží úspěšně proniknout i tam, kam žádná jiná radiová frekvence nemůže. Snadno dosáhnou třeba do úzkých údolí na Zlínsku. Pokrýt tato místa FM nebo DAB signálem by znamenalo postavit několik nových a nákladných vykrývacích vysílačů, navíc ne se zcela zaručeným výsledkem. Pokrytí této oblasti je vlastně jediný důvod, proč stožáry v Topolné ještě neskončily ve šrotu a vysílač ještě vysílá. Nicméně České radiokomunikace v Topolné alespoň výrazně snížily výkon. Z původních 750kW na pouhých 50kW (takže na krystalku jej už prakticky nechytnete). Tím se z velmi významného vysílače s mezistátním dosahem (poslouchatelným i na plážích v bývalé Jugoslávii) stal prakticky bezvýznamný místní vykrývač pro Uherské Hradiště a blízké okolí. Současně byla „upravena“ modulace - výrazným navýšením v oblasti vysokých kmitočtů*. Tím se původně měkký a příjemně poslouchatelný zvuk stal protivně nepříjemným a slyšitelně zkresleným. Celkový dojem z poslechu ještě dorazila „výkonová automatika“ **, jejímž jediným účelem je šetřit radiokomunikacím peníze za elektřinu. Poslouchám Topolnou více než 40 let a tak mohu srovnávat bývalý i současný „zvuk“ vysílače a tvrdím, že tyto technické zásahy velmi citelným způsobem degradovaly kvalitu vysílání. Přitom to nebylo nezbytné. Proto nejen já mám tak trochu pocit, že je to asi cílený záměr - zhoršit dosah, snížit kvalitu, statisticky prokázat malý zájem posluchačů a nakonec „s čistým svědomím“ navždy vypnout.) Vkrádají se ale otázky, jak je to doopravdy: Nemáme peníze? Jsme tak bezvýznamní, že nemáme světu co říci? Nebo se někoho se bojíme či podbízíme?

Podle mezinárodního rozpisu kmitočtů z Ženevy máme přidělen sice docela slušný počet frekvencí pro rozhlasové vysílání, ale u většiny z nich je omezený vysílací výkon a stanovena podmínka, že vysílání nesmí být šířeno za hranice našeho státu (aby nerušilo jiné vysílače na témže kmitočtu). Kmitočtů, kde nejsme výkonově mezinárodní dohodou nijak omezeni a na kterých můžeme české vysílání do zahraničí šířit je jen pár. Konkrétně jde o kmitočty 270kHz, 639kHz, 954kHz, 1233kHz, 1332kHz. Ale to vše je vázáno podmínkou, že pokud nebude kmitočet náš stát aktivně využívat, bude mu odebrán. Na většině kmitočtů se zatím ještě vysílá. Vypadá to ale, že bude-li rušení vysílačů pokračovat, zanedlouho bude jediným českým v zahraničí slyšitelným vysílačem 1233 kHz Rádio Dechovka. Bude dobře, pokud alespoň soukromé rádio zůstane amplitudové modulaci věrné, protože mnohým posluchačům nezbude nic jiného***. Ale je to správné řešení? Nic proti ničemu, ale myslíte si, že když bude na tomto kmitočtu poslouchat náhodný zahraniční posluchač - jako jedinou možnost slyšet něco od nás, že právě žánr této stanice plnohodnotně vystihuje náš stát a jeho občany?

Kromě výše uvedených, výkonově neomezených kmitočtů, je mám v mezinárodním rozpisu přidělený i kmitočet 1584kHz. Ten však podléhá trochu jiným regulím - patří totiž armádě. Nevím, na co ho armáda aktuálně používá, ale napadá mě, že by v krizové situaci mohl docela dobře posloužit třeba právě na informování civilního obyvatelstva (u nás nebo i jejich svolání ze zahraničí), samozřejmě kdyby o to byl z vyšších postů zájem. jeho výhodou je, že s AM modulací by byl běžně zachytitelný i na levných rozhlasových přijímačích.

---------------------------

*) Modulační navýšením v oblasti vysokých kmitočtů je nesmyslně s odůvodňováno, že je to v zájmu posluchačů a že je tím nahrazena ztráta na sestupných hranách mezifrekvenčních filtrů v méně jakostních přijímačích, které prý většina posluchačů používá. Jenže každý typ přijímače má strmost filtrů jinou. U většiny malých přijímačů, co ošidí mezifrekvenční filtr, to naopak zdůrazní malý ukřičený reproduktor. Navíc některé přijímače nemají filtry žádné - např. současné přijímače postavené na DSP technologii. Vysílat amplitudovou modulací se prostě má bez zbytečných korekcí a ty, pokud si to vůbec uživatel žádá, mají proběhnout až v nízkofrekvenčním stupni přijímače u posluchače (k tomu účelu slouží knoflík HLOUBKY-VÝŠKY).

**) Výkonová automatika na krátké okamžiky, v době, kdy není modulace (mezera mezi slovy, pauza mezi písničkami apod.) výrazně snižuje výkon celého vysílače. Tím šetří energii, protože proč vysílat hlasité ticho“, že? Na tom by nebylo nic špatného, kdyby… Kdyby ve většině přijímačů nebyl obvod AVC. Tedy obvod, upravující citlivost přijímače podle aktuální síly signálu. Výborný obvod, který dokáže vyrovnávat kolísání signálu rozhlasových stanic způsobené měnícími se příjmovými podmínkami. Tento princip je starý už mnoho desítek let a vždy bezvadně fungoval. Ale s novými „úspornými“ praktikami Českých radiokomunikací má většina přijímačů s napevno nastaveným AVC problémy. Obvod většinou nedokáže na krátké rychlé změny reagovat adekvátně a přijímač má tendenci „štěkat“. Tj. při pauze mezi písničkami, kdy je výkon vysílače snížený, obvod AVC zvýší citlivost přijímače a první takty následující písničky jsou překřičené, než přijímač zjistí, že je nosná vlna opět v původní síle a citlivost sníží. Nedělá to však jen u přijímačů systému superhet, ale projevuje se to i u přímozesilujících přijímačů např. typu audion (kolísá vytvářené statické mřížkové předpětí na mřížkovém odporu) a nepříjemný je sluchátkový i na docela obyčejné krystalce (nastává-li situace, že se síla nosné vlny v okamžiku snížení výkonu dostává už pod hranici propustnosti detekční diody).

***) Předpokládám, že na dovolené v zahraničí si asi nebudete vyčerpávat roumingová data na mobilu jen proto, abyste si mohli na dobrou noc poslouchat vysílání Českého rozhlasu on line na internetu. Ani se asi nespokojíte s koktání a sekáním internetového přenosu při šnečí rychlostí místní volně dostupné wifi někde v přeplněném kempu. V takové situaci prostě naladíte na rádiu to, co naladit půjde - tedy s největší pravděpodobností místní (zahraniční) stanici přesto, že doma platíte koncesionářské poplatky (někomu, kdo v tu chvíli o vás nejeví zájem). Pak vám ale můžete snadno uniknout informace o tom, že se děje něco závažného a po návratu domů se možná budete dost divit, do jaké situace jste se vrátili...
V nejkomplikovanějších situacích nejspolehlivěji fungují obvykle ty nejprimitivnější technologie.

Uživatelský avatar
 
Příspěvky: 437
Registrován: 28 říj 2015 14:59

Re: Poslech dlouhovlnného rozhlasu

Příspěvek od Josef » 03 lis 2019 17:28

Co můžeme na dlouhých vlnách poslouchat:

Když se podíváte na radiové spektrum, zahrnující rozhlasové pásmo dlouhých vln, vidíte, že tam mnoho stanic není. Ono tam ani výrazně víc rozhlasových stanic být nemůže. Když si uvědomíte, že dlouhovlnné pásmo je (ve srovnání třeba s krátkovlnným pásmem) velmi úzké a že stanice musejí dodržovat mezi sebou odstup 9kHz, mnoho se jich tam nevejde. Ale úzké pásmo má zase svoje výhody - poměrně dobře se nám v něm ladí. Přijímač na kmitočtu většinou dobře „sedí“ a námi naladěná stanice se nerozlaďuje.

Radiové spektrum rozhlasové části dlouhých vln (kliknutím zvětšit):
(Snímek obrazovky po internetově ovládaného SDR přijímače Pohořany, Střední Morava.)
spektrum-DV.JPG

Přepnete-li nyní svůj radiopřijímač na dlouhé vlny, reálně můžete zachytit následující stanice (večer je signál silnější):

153 kHz - RAS, Rumunsko,
171 kHz - Medi 1, Maroko,
198 kHz - BBC Rádio 4
225 kHz - Rádio 1, Polsko,
252 kHz - Rádio Algeria, Alžír,
270 kHz - Radiojurnál, Česká republika,

Z těchto rozhlasových stanic pro většinu posluchačů bude samozřejmě v centru pozornosti český Radiojurnál (na spektru zobrazen jako červená stopa), i když výkonově, kvalitou zvuku, dosahem, ani obsahem není už to, co kdysi býval. Ale i vysílání polské R1 může pro nás mít nemalý význam. Už proto, že Polsko je významným členem V4. Navíc vysílání je spisovné, dobře artikulované a polština je dost příbuzný jazyk na to, aby většinu vysílaných informací dokázal pochopit i česky mluvící občan. Už jen kvůli možnosti mít k dispozici přímé a nezkreslené informace přímo od našeho severního souseda stojí za to mít rozhlasový přijímač, který zvládá i dlouhé vlny (nebo si k vlastnoručně vyrobenému přijímači navinout dlouhovlnnou cívku).
V nejkomplikovanějších situacích nejspolehlivěji fungují obvykle ty nejprimitivnější technologie.


Zpět na Komunikace na dálku

Kdo je online

Uživatelé procházející toto fórum: Žádní registrovaní uživatelé a 0 návštevníků