Oblečení na cestách
V první řadě si je třeba ujasnit, jestli jste „chodec“, či „táborník“. Zásadním rozdíl je v nesené váze a následném pohodlí v táboře. Také je často rozdíl mezi dobou strávenou v táboře.
Primárně se tento text bude věnovat chodcům, turistům, jakkoliv je bude nazývat a jejich oblékání.
Nejdůležitější pro vás je pohodlí. Pod tímto slovem se schovává nejen samotný komfort dané věci, ale i pohodlí jako celek. Tedy vyplatí se daná věc? Není příliš těžká?
Po každé jednotlivé součástce je tedy vyžadován nejen komfort uživatele, ale i praktičnost, odolnost, multifunkčnost, váha a to samozřejmě za co nejnižší cenu. Časem bohužel dojde každý k tomu, že pokud chce všechny tyto věci mít co nejlepší, cena jej rozhodně nepotěší. Takže je dobré vybírat na základě specifických požadavků každého jednotlivce.
Toto by měl být obecný návod fungující více než jednomu uživateli, ale ne nutně bude fungovat právě vám.
Oblečení na cesty se dá rozdělit jednoduše do tří kategorií:
-vrstva na tělo
-izolace
-svrchní vrstva
Tyto kategorie se často překrývají, někdy je používáte všechny, někdy jen jednu. Je ale dobré si uvědomit že takové kategorie existují a především nekupovat vybavení, které je spojením dvou (nedejbože tří) těchto kategorií (samozřejmě vyjímky jsou vždy).
Vrstva na tělo
Neboli de facto „termotrička“. Zde se v podstatě budeme motat okolo dvou z základních možných materiálů. Polyester a vlna (merino). Další okrajové materiály jsou bavlna, případně již prakticky nepoužívaný polypropylén, hedvábí atd.
Polyester:
-Vodu je schopen absorbovat pouze do 0,4% své váhy. Jedná se tedy o ideální vrstvu, která posílá pot dále od těla – tím pádem rychle schne.
-Výborně dýchá
-Levný
-Velice rychle zasmrádne
-Pokud je mokrý, má velmi nízké izolační vlastnosti
-Vysoká odolnost
-Úplet může být mnohem jemnější (=ideální na léto)
-Dlouhodobě není příjemný na těle
-Hořlavý
Merino vlna:
-Absorbuje více vody (prakticky stejně, jako bavlna) – pomaleji schne.
-Výborně dýchá
-Dražší
-Prakticky netečná vůči zápachu
-Mokrá má solidní izolační vlastnosti
-Nízká mechanická odolnost
-Nepoužitelná při vysokých teplotách (technicky nelze udělat jemný úplet)
-Dlouhodobě příjemná na těle
-Nehořlavá (resp. pomale doutnající)
Bavlna je specifická záležitost, jenž nedoporučuju na delší pochody, akce v nižšších teplotách atd.
Absorbuje velké množství vody, neizoluje když je mokrá, pomalu schne, zápach se projevuje později. Má ale své použití. Příklad jsou vysoké teploty.
V podstatě je na použití jedince, kterou cestu zvolit.
Můj osobní náhled:
Žádný z těchto dvou materiálů není lepší. Každý má své použití.
-Pro merino je ideální nepotivá aktivita pod cca 15° Celsia (vyjímku tvoří lehčí trička v gramáži 150g/m2, ve kterých se dá fungovat do cca 25-30°). Merino má svoji doménu na vícedenních pochodech a během delšího pobytu v přírodě. Speciálně ve chvíli, kdy se předpokládá otevřený oheň má merino smysl.
-Doména polyesteru jsou potivé aktivity v neomezeném teplotním rozsahu. Jediné tři problematické faktory na zvážení jsou zápach, dlouhodobější nepohodlí při nošení a hořlavost.
Kdybych to shrnul do nějaké úderné definice:
Pokud budete provádět aktivitu, kdy vaše tepovka bude velmi často přes 150 tepů/min (=budete se hodně potit), vemte si polyester. Na všechno ostatní je lepší merino.
Izolace
Vrstva, která má primárně zahřát. Pro izolaci při aktivním pohybu jsou vhodné dvě varianty. Fleece a nebo vlna. Pro statickou činnost, případně (nepotivý) pohyb ve vysokých mrazech je vhodné duté vlákno, případně peří.
Fleece/ Vlna
Zde na plné čáře vítězí vlastnostmi Fleece (polyethylen). Př stejné váze fleece lépe izoluje, není tolik objemný, absorbuje mnohem méně vody. Problém s pachem se u druhé vrstvy tolik neřeší (ačkoliv u opravdu dlouhých expedic může být i zde pach problém). Jediná věc, kde má vlna reálně navrch je její nehořlavost. Ovšem není třeba vlnu zatracovat-zcela jistě si stále udrží své uživatele.
Duté vlákno
-solidní sbalitelnost
-vyšší váha
-slušné izolační vlastnosti (top duté vlákno má vlastnosti dost blízké levnějšímu peří)
-izolační vlastnosti nejsou tolik ovlivněny vlhkostí
-nízká životnost
-nižšší cena
Peří
-perfektní sbalitelnost
-nízká váha
-výborné izolační vlastnosti
-izolační vlastnosti jsou extrémně ovlivněny vlhkostí
-vysoká životnost
-vyšší cena
Shrnutí:
Izolace pro aktivní pohyb je vcelku jasná: fleece
Pro statickou činnost je potřeba se velmi zamyslet. Pokud jdete na kratší dobu, případně budete počítat s tím, že vám izolace nemůže navlhnout, je peří výbornou volbou. Jinak je vhodnější duté vlákno.
Svrchní vrstva
Zde je teoreticky snad nejvíce možností, ovšem pro reálné použití je více než vhodné některé z nich vyřadit. V základu se dá bavit o dvou typech:
1, Vrstva jenž neprofoukne, zvládne lehký déšť a výborně dýchá. (neprofuk)
2, Vrstva jenž neprofoukne, nepromokne, ale nedýchá moc dobře. (nepromok)
Neprofuk
Zjednodušeně jsou zde tři možnosti:
„Šusťák“ (Pertex atp..)
-extrémně dobrá sbalitelnost a váha
-dýchá průměrně
-promoká téměř okamžitě
-nízká cena
Softshell
O Softshellu se budu muset rozepsat obšírněji. Zde pod pojmem softshell rozumějte materiál, jenž není izolovaný, nemá membránu a nemá lepené švy. Tyto varianty softhellu (izolovane atd.) jsou pro turistické použití minimálně problematické. Řekněme že jsou to slepé vývojové větve, které se pokusily spojit buď neprofuk s nepromokem, nebo ještě hůře i s izolací. Tato kombinace nefunguje. Je příliš těžká, nedýchá, promokne atd... Solidní softshell má tyto vlastnosti:
-Výborně dýchá
-Průměrná váha a sbalitelnost
-Absorbuje minimum vody (rychle schne)
-Neprofoukne
-Základní odolnost vůči vodě
-Vysoká cena
Existuje více gramáží softshellu – od vyloženě lehkých větrovek až po odolnější kousky. Všechny jsou ale na podobném principu hustě tkaný nylon+polyester. Mezi jednotlivými nitěmi prostě už není prostor pro profouknutí a samotný materiál díky své téměř nulové absorbci vody zvládá být vodě odolný, což se dále ještě podporuje impregnací (DWR).
Hustětkanná bavlna (Gabardén, Ventile atd.)
Na pokračování....