Tak a je to - máte mimino. Ubrečený uzlíček, neschopný samostatného života. Na výchovu je ještě brzy, zato nastal čas nejrůznějších materiálních požadavků. Jídlo, výbavička, léky… Obecně si troufnu tvrdit, že ten kdo v péči o dítě nehledá žádnou velkou vědu a používá zdravý selský rozum, ten má napůl vyhráno. Každý určitě od svých pra(pra)rodičů zná spousty historek o tom, jak vypadala péče o miminka za jejich časů. Moc se s tím nemazali a na módní výmysly nebyl čas. Pravděpodobně Vás nový přírůstek do rodiny přiměje pro nějakou dobu přehodnotit plány na rychlou evakuaci, pobyt v přírodě aj. Už nebudete řešit, že Váš BOBík má 15Kg a přijde Vám to moc. Teď bude mít několikanásobně víc a uděláte první-poslední, abyste ho nemuseli vzít na záda.
Jídlo:
Pokud jste si dobře vybrali a Vaše žena zvládne plně kojit alespoň prvních 6 měsíců, máte o velkou spoustu starostí méně. Teď je ona ta nejdůležitější, když péčí o miminko naplňuje to, k čemu je od přírody vybavená. Je potřeba zajistit jí k tomu vhodné podmínky a stravu. Podmínky takové, aby bylo možné se o dítě postarat, aby žena nepřišla o mléko. Pravděpodobně se jí naprosto rozhodí jakýkoliv denní režim, bude nevyspalá, těžce ponese každý problém, každé zakňourání, bude toho na ní moc. Zkuste se přemoct a snažte se jí ulevit, vzít si prcka s odstříkaným mlíkem do jiné místnosti, ať se může trochu vyspat. Zaslouží si to! Stravu potřebujete takovou, aby byla slučitelná s kojením. Kdo čeká, že přinesu vyčerpávající přehled potravin vhodných a nevhodných, má smůlu. Neřeknu. Prostě proto že to nejde. Každé dítě je originál a nejde dopředu odhadnout, co zrovna jemu bude vyhovovat. Nezbývá, než postupně přijít na to, čeho se držet a čeho se vyvarovat.
Pokud z nějakého důvodu nekojíte, je zdraví a dost možná i život Vašeho dítěte závislý na tom, jestli mu seženete vhodnou náhradu mateřského mléka. Stačí se začíst do vlákna o Blackoutu a je jasné, co asi udělá většina rodičů, když jim dojde, že je to vážné. Na nějaké opravdu velké syslení zásob to bohužel není. I obyčejného umělého mléka je minimálně 10 druhů a prostě nezbývá než vyzkoušet které vyhovuje a které ne. Můžete pak zajistit menší zásobu dopředu, ale co dítěti vyhovovalo včera, za týden už nemusí. Za rozumný kompromis považuji zásobu dvou druhů UM od narození do cca 4.měsíce. Zkrátka něco, na čem se dá v nouzi vydržet do doby, než zvládne přijímat i jiné věci, než jen mléko. V podobné situaci je ale každý čerstvý rodič, takže se nadbytečné sunary, příkrmy, kašičky atp. dají směnit/prodat s někým, kdo je zrovna potřebuje. Trvanlivost neotevřeného UM bývá běžně kolem jednoho roku, skleničky s příkrmy pro nejmenší jsou na tom zhruba stejně.
Výbava:
Nejrůznějších zaručených seznamů je plný internet a jistě sami budete vědět co vybrat. Pokud se Vám schází ze široké rodiny starší věci pro děti – berte. I když se to možná nezdá, dítě roste a tak některé kousky oblečení unosí jen málo. Jako rezervní oblečení se to „použité“ výborně hodí. Pro běžné použití si klidně můžete nakoupit nové hezké věci, ale pokud s miminkem býváte i jinde, než jen doma, pak je neocenitelná malá cestovní taška se základními věcmi, která bude stabilně strčená u příbuzných/známých a ve které budou potřeby pro případ, že se návštěva nečekaně protáhne, u starších třeba při nějakém tom hlídání. Několikeré náhradní oblečení, rezervní pleny, vlhčené ubrousky, menší zásoba něčeho trvanlivého k jídlu + nádoby, papír se základními instrukcemi jak připravit uložené jídlo, jak dávkovat případné léky... Možnost, že si předáte jen samotné dítě a víte, že několik dnů mu nebude nic chybět, určitě není ke škodě.
Ke kočárku je asi zbytečné cokoliv říkat, auto si taky dovedete vybrat sami. Snad jen upozorním na častou slabinu v podobě koleček. Malá plastová vůbec, nebo špatně aretovatelná kolečka jsou dobrá tak možná do města. Pokud před pěnovými koly dáte přednost nafukovacím kolečkům, pak nejčastější problém bývá v neustálém lepení a dofukování. Zvlášť u menších koleček bývá problém jak do malého ráfku nasadit pumpičku. Přitom řešení je jednoduché: lomený ventil. Vrcholem jsou pak kočárky, kde jsou některá kolečka konstruovaná tak, že duše nejde vyměnit – kolo je ve vidlici uchycené napevno a bez poškození úchytů nejde sundat.
Různá nosítka a šátky jsou určitě dobrá věc. Pokud s nimi počítáte jen pro případ nějaké nenadálé situace, delšího pochodu atp. dítě by mělo být na toto přivyklé.
Pokud řešíte plynové masky, pro nejmenší se toho bohužel moc nedělá (nebo o tom nevím). Snad jedině
něco podobného. Jak dalece je to funkční? Netuším. Malé dítě je prostě zranitelné, vždycky to tak bylo. Když zapojíte fantazii, pravděpodobně Vám nedá moc práce přijít na scénář, kdyVáš nejmenší bude „první na ráně“ a Vy mu nedokážete pomoct. Můžete to přijmout stejně tak jako, víte o možnosti, že by Vám miminko mohlo umřít z X různých důvodů a žít s tím. Nebo se můžete se vrhnout do zběsilého nakupování a nalhávat si, že čím víc krámů, tím větší šance že se Vám nic nestane. Do určité míry ano (např.monitor dechu nebo chůvičky se stálým odposlechem) ale když to přeženete, nestanete se pro rodinu spasitelem. Stanete se jen exotem a pošukem co se nevyrovnal se strachem.
Léky a doktoři:
Tady už je to se zásobami lepší. Jistě se nevyhnete opruzeninám,prdíkům, rýmičkám, kašílkům, horečkám, průjmíčkům, zánětům a Bůhví čemu ještě. Prodavači leštěných prdů jsou tady doma. Stáváte se lovnou zvěří různých chytráků, kteří Vám budou podsouvat, že jste špatný rodič, když malému nepořídíte to či ono. Samozřejmě je to kšeft a na Vás je, abyste našli se svým partnerem společnou řeč v tom, co má smysl kupovat a co ne. Podobný útok na city přichází často i od samotných lékařů.
Základní léky pro miminka najdete snadno a dobrá zpráva je, že snad mimo opruzenin a prdíků, se dětem podávají nižší dávky stejných léků jako dospělým. Pravda, v kanceláři v šuplíku nemám Ibalgin v čípkách, ale když si projdete běžně doporučované léky pro děti, zjistíte, že v nouzi jste schopni malému s horečkou pomoct i když nemáte zrovna po ruce lahvičku s nápisem: „pro děti“.
Očkovat? To si naštěstí můžete rozhodnout sami. Zodpovědnost za své dítě máte tak jako tak. Vy jste rodič, Vy rozhodujete a Vy nesete následky. Když se rozhodnete očkovat a něco se pokazí– Vy jste zodpovědní a Vy se budete starat i třeba o mrzáka. Když očkovat nebudete a něco se pokazí– Vy jste zodpovědní a Vy se budete starat i třeba o mrzáka.
Hygiena:
Chcete poskytnout dítěti dostatečnou míru čistoty a současně dostatek kontaktu s reálným světem tak, aby si přivyklo běžnému prostředí venku? Pak nezbude, než slevit z požadavku, aby Vaše dítko bylo „jako ze žurnálu“ a prostě ho do toho světa okolo vzít a kontakt mu umožnit. A tím nemyslím naložit do kočáru a projet parkem. Hezky vypustit do trávy, ke zvířatům, do lesa, k rybníku, na podlahu.... Pravidelně. Nepříjemné je neustálé „pojídání“ všeho okolo. Na Vás je, abyste zajistili, že nebude okusovat jedovaté rostliny na zahradě, pojídat šřoubky v dílně, knoflíkové baterie, prací prášek apod. Že v nestřežené chvíli slupne králičí bobek, trochu zrní, brouka nebo se pase na trávníku? Není proč se vzrušovat, buďte rádi, že máte zdravé zvídavé dítě.
Rodina:
Pravděpodobně každý má nějakou představu o tom, co by se mělo dít, kdyby se z nějakého důvodu nemohl o své potomky postarat sám. Pokud má dítě kmotra, je na Vás abyste se postarali o jejich vzájemný kontakt. Pokud ho nemá, pak máte jistě vymyšleno „co by kdyby“. Vy musíte pracovat na tom, aby si dítě vytvořilo vztah se širší rodinou, s dětmi i dospělými. Oni budou součástí jeho rodiny až bude vyrůstat, oni jsou ti, kteří se o něj v případě průšvihu postarají. Čím dřív začnete, tím přirozeněji to všem zúčastněným půjde. Samo od sebe to šlo možná před 100 léty, kdy žily generace při sobě. Dnes tomu musíte trochu pomoct.