Blackout

[Josef]

Co je to blackout:
Blackout znamená rozsáhlý výpadek dodávek elektrické energie. Důvodem může být porucha její výroby v elektrárnách nebo selhání přenosové soustavy. Blackout se od běžného výpadku liší tím, že se jedná o rozsáhlý výpadek dodávek elektrické energie na velkém území po dobu desítek hodin nebo dnů, který zasáhne velké množství obyvatel a délku trvání do obnovy dodávky energií nelze s určitostí předvídat. Pokud jde jen o lokální výpadek (město, jedna část města) nebo je-li sice rozsah větší, ale dodávka je obnovena do několika desítek minut nebo jednotek hodin, nelze hovořit o blackoutu.

Málo lidí si uvědomuje, jak choulostivá věc elektrická síť je:
Elektrická síť není neomezenou studnicí elektřiny. Není to žádná zásobárna, baterie či akumulátor odkud si posvítíte. Vaše světlo svítí jen proto, že se o mnoho kilometrů dál „něco“ točí. Když se to „něco“ točit přestane, vaše žárovka zhasne. Elektřiny se ale může vyrobit jen přesně tolik, kolik se v tu chvíli spotřebuje. Kdyby se jí vyrobilo více, napětí v zásuvce by nebezpečně vzrostlo a vaše spotřebiče by to zničilo. Kdyby se elektřiny vyrobilo jen nepatrně méně, než se spotřebuje, napětí by začalo klesat, vaše žárovka by přestávala svítit až by nakonec zhasla úplně. Rovnováha v soustavě je proto velice důležitá a udržuje ji mnoho automatických prvků. Každou sekundu, každou hodinu, celý rok. Pokud vznikne drobná nestabilita, systém odchylku automaticky dorovná.
Zkuste si (hodně zjednodušeně) představit, co všechno se stane, když půjdete doma okolo vypínače a rozsvítíte si na chodbě žárovku:
Drobně navýšená spotřeba ve vašem domě způsobí pokles napětí. Na pokles napětí reaguje regulátor generátoru kdesi ve vzdálené tepelné elektrárně, a aby napětí dále neklesalo, musí se zvýšit jeho magnetické buzení. Více vybuzený generátor však klade větší mechanický odpor, a aby neklesly jeho otáčky, musí otáčkový regulátor vpustit více páry do turbíny. Stalo se a otáčky zůstaly zachovány. Jenže tím stoupla spotřeba páry a začal klesat tlak v kotli. To nelze připustit, turbína by při nižším tlaku nepodala potřebný výkon. A tak na popud regulátoru tlaku se zvýší rychlost dopravníku, který přikládá pod kotel uhlí a teď se tam každou minutu sype o jeden malý kousek uhlí navíc než předtím.
Jak vidíte s takovou drobností, jako je žárovka si systém hravě poradí. Pokud je však nestabilita velká, systém ji nestihne zvládnout (něco se někde včas nestihne doregulovat) a soustava se zhroutí.

Proč se o možnosti blackoutu mluví až poslední dobou?
Souvisí to s vývojem společnosti a její čím dál tím hustší energetickou a informační provázaností (troufnu si říci až smrtelnou). Ale blackout není věc nová. O možnosti blackoutu se vědělo i za minulého režimu (pouze se tak nenazýval). Byl noční můrou energetiků a dělalo se všechno pro to, aby nikdy nenastal. Národní hospodářství bylo striktně plánované a byla striktně plánovaná i energetika. Většina továren měla pevnou pracovní dobu, špičky* odběrů byly přesně známy a počítalo se s nimi už dopředu. Navíc byly každodenně vyhlašovány tzv. odběrné stupně a podle nich se musely provozy řídit. Mít větší než v tu chvíli dovolený odběr bylo přísně stíháno. Často docházelo i k tomu, že byla v určité hodiny násilně omezována výroba, aby nebyl odběr překročený. Větší továrny měly své vlastní podnikové elektrárny, který byly schopné špičku vykrýt nebo dokonce pracovat jako strategická rezerva a v ostrovní provozu pokrýt nejdůležitější technologie továrny, případně i pokrýt strategickou infrastrukturu města. Podnikové elektrárny bývaly velmi často vodní (odvozené od někdejšího historického pohonu, který stál za samotným vnikem továrny v 19. století) nebo i dieselové nebo parní (případně na kychtové plyny). Větší města měla i své městské elektrárny, mnohé sice ještě z dob prvotní elektrifikace, se zastaralou technologií, ale díky tomu většinou plně schopnou nezávislého ostrovního provozu. Od konce druhé světové války, přes „budování socialismu“ až po období tzv. „studené války“ bylo zcela normální, že třeba městská vodárna nebo nemocnice měla vždy záložní elektrárnu se spalovacím motorem nebo byly tyto provozy samostatnou linkou provázány na městskou vodní elektrárnu uzpůsobenou pro ostrovní provoz. Důležité energetické uzly byly přísně střežené a zcela automaticky se počítalo s plným nasazením armádní techniky i lidí. S privatizací se tyto vazby a funkční celky rozpadly. Všichni se domnívali, že to už není potřeba. Onen fiktivní nepřítel „Západ“ přestal být našim nepřítelem a začali jsme žít pod mylným dojmem bezbřehého a časově neomezeného bezpečí. Přestali jsme myslet na ona pověstná „zadní kolečka“ a myšlenku „že by se mohlo něco pokazit“ jsme vytěsnili z našich hlav. Ono udržovat v provozu „něco“, co se použije jen „někdy“ (a nebo možná vůbec nikdy), stojí peníze. Hodně peněz. A v porevolučním období šlo především o peníze. Proč zbytečně plýtvat vlastními penězi? Přenecháme problém jiným, říkali si mnozí. Jenže zavírat oči před realitou však neznamená, že se ona realita sama od sebe změní…

*) Mimochodem snaha dodržet dodávku pro pokrytí ranní špičky za každou cenu a strach z nesplnění úkolu byla jednou z příčin chvatu, nelogického a nebezpečného jednání při najíždění černobylského reaktoru po prodělaném nočním testu (kdy jeho výkon nebyl pro soustavu zapotřebí), což skončilo všeobecně známým výbuchem. Kdyby byl reaktor odstaven úplně, tak jak situace po přílišném snížení výkonu vyžadovala, dodávka do energetické špičky by se sice nestihla, ale reaktor by po několika hodinách bylo možné v klidu od nuly postupně najet na původní výkon. A to bez jakéhokoli nebezpečí, nedej bože výbuchu.

[Josef]

Hlavní příčiny blackoutu:
Nejčastěji blackout vzniká ne pouze jednou příčinou, ale souběhem několika závažných příčin najednou nebo tzv. domino-efektem, kdy jedna příčina postupně vyvolává řadu na sebe navazujících událostí.

Větrná smršť nebo námraza na rozsáhlém území:
Větrná smršť sama o sobě nemusí být příčinou blackoutu, pokud způsobí přerušení dodávky menšímu okruhu koncových odběratelům. Skutečný blackout nastává, až když dojde k domino-efektu. Tedy, když větrná smršť a jí způsobené pády stromů do el. vedení zapříčiní nejprve přerušení dodávek el. energie koncovým odběratelům, ale bude-li jich mnoho, dojde tím k významnému narušení rovnováhy mezi výrobou a spotřebou. Elektrárny na snížený odběr zareagují automatickým odpojování nezatížených výrobních zařízení (aby nevzniklo přepětí). Jenže to nakonec způsobí rozpad přenosové soustavy na jednotlivé oddělené ostrovy a pokud se podnět kaskádovitě šíří dál, až k úplnému blackoutu.

Poruchy kritických uzlů:
Poruchy (např. požár transformátoru) mohou vzniknout jak v místech výroby energie, tak i v přenosové soustavě. Pokud se jedná o ojedinělou poruchu, lze problematické místo obejít či dočasně překlenout jinou trasou. Avšak při kombinaci několika závažných poruch, už to možné není a může dojít k výpadku dodávek elektrické energie na rozsáhlém území nebo kolapsu celé sítě. Riziko blackoutu mírně stoupá i při běžných pravidelných odstávkách velkých výrobních bloků nebo důležitých rozvodných uzlů, protože se zužuje operační rádius operátorů a jejich schopnost překlenout jinou náhodně vzniklou poruchu.

Přetok energie ze zahraničních rozvodných soustav:
Transport energie z elektráren (např. větrných a fotovoltaických) ze severu Německa do center odběru v jižnějších částech Německa vede přes přenosovou soustavu ČR. V případě náhlého nárůstu produkce elektřiny (a nevyrovnání spotřeby na druhé straně) by mohlo dojít k rozsáhlému výpadku.
Jedním z velkých problémů je existence německo-rakouské obchodní zóny. Rakušané si totiž mohou koupit levnou elektřinu z Německa ve chvíli, kdy je jí tam třeba díky silnému větru přebytek (v tu chvíli má dokonce nulovou či zápornou cenu), tato elektřina však tranzitně prochází přes naše území a zatěžuje naši soustavu.

Lidská chyba:
V případě několika náhle po sobě vzniklých poruch mohou provozní dispečeři špatně vyhodnotit vzniklou situaci a zvolit nevhodné řešení pro její eliminaci. To může následně vyústit až v rozsáhlý výpadek. K zabránění mají posloužit nácviky a školení personálu včetně vytváření obsáhlé soustavy bezpečnostních pravidel.

Kybernetický útok na řídící systémy energetických společností:
V minulosti např. virus Stuxnet. Karel Miko, specialista na kybernetickou bezpečnost se domnívá, že jedno z největších bezpečnostních rizik technologických sítí energetických společností jsou velkoryse přidělované přístupy externím dodavatelům, kteří se mohou do těchto sítí vzdáleně připojit (sice zabezpečeným způsobem, ale) často kdykoli a odkudkoli. Ideálem byla úplná izolace sítí řídících systémů od internetu, ale to zatím nehrozí ani omylem…

Teroristický útok na hlavní uzly nebo důležité linky přenosové soustavy:
Události na Krymu (21.11.2015) jen potvrzují, že útoky na energetické uzly jsou zcela základními kroky při vedení tzv. hybridní války. Jejímž cílem je oslabit, demoralizovat i rozvrátit společnost a způsobit jí rozsáhlé hospodářské a finanční škody. S neklidnou situací v západní Evropě, umocněnou pokračující migrací a vznikem radikalizujících se skupin, rychle narůstá i riziko promyšlených teroristických útoků cílených na poškození důležitých prvků kritické infrastruktury, přenosovou soustavu nevyjímaje. Bohužel vzhledem k rozsáhlé elektrické přenosové soustavě není možné obrazně řečeno "hlídat dnem i nocí každý její sloup".

Nedostatek vody:
Při nedostatku vody se snižuje výkon klasických elektráren, které jsou však nezbytnou podmínkou pro stabilitu sítě. A nejen vodních, jak by se mnozí domnívali. Říční voda se totiž používá i na chlazení elektráren tepelných, případně jaderných. Bez vody není schopná žádná z elektráren dlouhodobě pracovat. S poklesem výroby v konvenčních elektrárnách pak zákonitě narůstá podíl elektřiny získaný ze solárních (případně větrných elektráren). Ty však, mohou způsobit závažnou nestabilitu sítě a následně její zhroucení. Ovlivňují nás i okolní státy. Když je například nedostatek vody na Balkáně, projeví se to na poklesu výroby v tamních elektrárnách. Balkánské země pak musejí elektřinu dovážet, což zatěžuje přenosovou soustavu v Česku, Polsku i na Slovensku.

Extrémní teploty:
Horko v danou chvíli také nebývá problémem jen jednoho státu. Opět nás mohou ovlivnit i okolní státy. Jakékoli mezistátní přetoky se však během vyšších teplot stávají problematičtější. Za horkého počasí se přenosová soustava (hlavně transformátory) špatně chladí a její přípustná přetížitelnost je minimální. Naopak solární elektrárny a klimatizace pracují na nejvyšší výkon, takže proudové zatížení soustavy je značné. Drobná místní porucha pak může snadno spustit domino-efekt. Někdy může stačit jako „drobná porucha“ tepelný průhyb vodiče nějakého dálkového vedení a kritické přiblížení k vegetaci (přeskok jiskry) nebo výpadek některé linky po úderu zvlášť silným bleskem během letní bouřky, o které v takovém počasí nebývá nouze.

Přetížení vzniklé solární bouří:
V minulosti se to již několikrát stalo, avšak bylo to ještě v době, kdy nebyly technologie na takové výši, aby jejich poškození bylo pro fungování společnosti fatální. Silná magnetická bouře způsobená naší mateřskou hvězdou je schopná naindukovat napětí do všech elektricky vodivých předmětů na Zemi. U většiny předmětů nic zásadního nezpozorujete. Pokud to ale budou předměty svým rozměrem velmi dlouhé (mnoho kilometrů dlouhá vedení elektrické soustavy, drážní kolejnice, plynovody nebo ploty rozsáhlých pastvin) dojde k naindukování nezanedbatelného elektrického napětí. Energie naindukovaná v drátech, pokud nebudou vedení včas odpojena od ostatních zařízení, by mohla způsobit jejich přetížení (zejména přesycení jader transformátorů velkých trafostanic stejnosměrnou magnetizací). V takové situaci je pravděpodobné, že bude elektrorozvodná síť provozovatelem plánovaně rozpojena s cílem minimalizovat nebezpečí či škody. Což v praxi znamená ukončení dodávky a tedy blackout (s obnovou do několika dní). Nebo bude soustava ponechána v činnosti, ale pak může dojít k poruše s domino-efektem, výsledkem čehož může být opět blackout. Tentokrát s mnohem obtížnějším návratem do původního stavu, protože firem, schopných vyrobit poškozené součásti, je na světě jen několik a zásoby náhradních dílů speciálních zakázkově vyráběných zařízení jsou v současnosti pakticky nulové.

Jak vidíte, příčin a důvodů pro vznik blackoutu je mnoho a riziko jeho vzniku je mírně řečeno nenulové. Proto o něm také mnozí odborníci říkají: „Dnes už není otázkou jestli blackout může nastat. Otázkou je, kdy nastane a jak dlouho bude trvat.“ Naopak Vladimír Tošovský je optimistický, pro Lidové Noviny koncem roku 2015 uvedl: „Nemůžeme říct, že kompletně ručíme za to, že blackout nenastane. Ručíme za to, že uděláme všechno pro to, aby nenastal… …máme robustní, dobrou soustavu. Dnešní propojenost sítí k nám ale může zavléct významnou poruchu odjinud. Přesto bychom ji pravděpodobně dokázali zvládnout. Výhodou je, že jsme exportní zemí. “

[MacGyver]

Josefe díky za téma. Jednoduché trojmístné dělení je schválně stran jednoduchosti. Je nám jasné že různé scénáře můžou patřit do více chlívečků, protože vždy záleží na měřítku a souvislostech. Podle mě, je téma zařazené naprosto trefně.

Zároveň díky za založení vlákna, páč jsem se na to chystal už delší dobu, ale čas je drahocenná statek, kterého se mi zrovna nedostává.

[Josef]

(Díky za info...)

Problém informovanosti:
Počítejte s tím, že samotný blackout, pro vás jako konečné odběratele, přichází náhle. Žádné varovné pomrkávání žárovek, ohlašující problém, nečekejte. Cvak a bude tma… Že jde o skutečný blackout s vážnými dopady, se veřejnost většinou dozví postupně a se zpožděním. To, že něco nefunguje, zjistíte rychle a snadno podle toho, že vám přestalo hrát rádio či zhasla lampa, televize nebo počítač. Ale to ještě nemusí být žádný blackout, jen krátkodobý výpadek. Velmi často se jedná dokonce o plánovanou odstávku. Pokud je to neplánovaný výpadek, je potřeba zjistit, o jaký druh výpadku se jedná. Zda je skutečně jen lokální nebo tak rozsáhlý, že splňuje definici „blackout“.

Některé zdroje uvádějí, že kritickým obdobím pro případný vznik blackoutu je v zimě za větrného počasí konec noci nebo ráno. Jako druhé kritické období bývá uváděno období uprostřed horkého léta, během jasného slunného dne, několik hodin po poledni. Pokud nastane výpadek ve výše uvedené době, měli byste být přinejmenším ve střehu.

V noci je rozpoznání blackoutu od prostého výpadku jednodušší než ve dne - rozhlédněte se po svém okolí. Pokud je sice ve vaší čtvrti či obci sice tma, ale v krajině zřetelně vidíte ozářenou oblačnost od pouličních světel sousedních obcí, jedná se o výpadek pouze lokální a nemusíte mít obavu, dodávka bude většinou do několika hodin obnovena. Pokud by nastal blackout, byla by celá krajina až nezvykle temná, protože žádná pouliční světla by neozařovala oblohu. Jediné, co byste viděli, by byla světla náhodně projíždějících aut.

Dalším znakem, kterým si můžete blackout potvrdit a odlišit ho od běžného výpadku, je odmlka vysílání většího počtu místních komerčních rozhlasových stanic. Většina komerčních rádií nemá své vysílání zálohováno dieselovým generátorem nebo přinejmenším ne generátorem s okamžitým startem (na rozdíl od Českého rozhlasu).

Pokud je ve vašem okolí významná elektrifikovaná trať, poznáte blackout i podle toho, že přestanou jezdit elektrické vlaky a až po relativně dlouhé odmlce se objeví vlak vlečený dieselovou lokomotivou.

I když podle výše uvedených bodů vše nasvědčuje, že jde o blackout, vždy je potřeba si to ověřit z oficiálních zdrojů. Zapněte si rádio a nalaďte si stanici Radiojurnál. Český rozhlas bude i při blackoutu vysílat nejméně 70 hodin a bude vás na této stanici o všech nestandardních situacích podrobně informovat (proto kladu takový důraz na bateriové rádio http://www.nezdolny.cz/viewtopic.php?f=57&t=32). Další informace během několika hodin najdete i na úřední desce vaší obce či městské části. Chraňte se před panikou a nikdy ji nešiřte. Vždy si vše ověřte, používejte rozum, chladnokrevnou úvahu a jednejte až máte jistotu.

[Josef]

Opatření státu:

-vyhlášení stavu nouze v energetice
-vyhlášení stavu nouze (obecně)

Tyto stavy může provozovatel přenosové soustavy a státní správa vyhlásit místně nebo celoplošně. Během těchto stavů se provádějí provozní opatření v přenosové soustavě podle celé řady klíčových plánů (frekvenční, regulační, omezovací, vypínací). Jejich cílem je udržet situaci pod maximální kontrolou, zabránit zhoršení stavu a umožnit podniknout kroky pro uvedení situace do normálu. V případě, že by se mimořádná událost prohloubila a dospěla tak daleko, že by přímo ohrožovala životy, zdraví, majetek či životního prostředí, může být vyhlášeno:

-omezení pohybu a pobytu osob na vymezeném území
-zrušení práva pokojně se shromažďovat
-nařízena evakuace osob z vybraných oblastí a jejich řízené umístění do jiných oblastí
-nařízena pracovní povinnost

Dále budou přijímána opatření nouzového přežití obyvatelstva (přídělový systém potravin, vody, nezbytných služeb a organizování humanitární pomoci).

Kontraverzní úvaha:
Výše uvedené ovšem současně znamená, že pokud jste si říkali, že se nějak rozumně připravíte a přežijete blackout svépomocí a podle vlastního scénáře, jak nejlépe umíte - můžete s tím mít problém. Blackoutem částečně končí demokracie a začnou platit aktuální příkazy „shora“ (Při vidině takového vývoje je možná bezpředmětné psát i jakékoli další příspěvky týkající se prepperství během blackoutu. Ale snad nebude tak zle a některé z nich využijete...) Asi by bylo vhodné, aby rozpadlíci, kteří mají tu možnost, na nic nečekali a zmizeli z velkých měst do svého externího útočiště, pokud takové mají (na chatu, chalupu, k přátelům na vesnici aj.) bezprostředně po ověření si faktu, že nejde jen o prostý výpadek proudu, ale skutečně o rozsáhlý blackout. Můj kamarád z Prahy říká, že když se něco stane, prý má jídlo na necelý týden, no a pak se prý uvidí. Jenže se nic neuvidí, situace nanejvýš zhoustne. A vy také raději na nic nečekejte! Musíte odjezd z města stihnout ještě dříve, než bude nařízení o omezení volného pohybu osob vyhlášeno, protože potom budou s největší pravděpodobností silnice uzavřeny a vy se proti své vůli stanete vězněm ve svém vlastním městě (s nulovou potravinovou i energetickou samozásobitelností a ke svým zásobám vně města se už nedostanete). Pokud budete v době vyhlášení už mimo město a budete dostatečně vybaveni, abyste nezatěžovali státní správu, je velmi pravděpodobné, že vás násilím zpět do nefunkčního města už nikdo posílat nebude. Tím rozhodně nehodlám nabádat k žádné formě občanské neposlušnosti. To v žádném případě. Chci jen poukázat na fakt, že je nutné rychlé a jednoznačné jednání. Pokud totiž vy sami do určité doby nezaujmete pozici soběstačného občana (který je schopen fungovat a nezatěžovat státní správu), později už tuto šanci mít nebudete a budete s největší pravděpodobností plánovaně organizováni (což zbytečně zhorší situaci těm, kteří by pomoc potřebovali více než vy).


Obnovení dodávky:
Rychlost znovuobnovení dodávek el. energie záleží na příčině, která blackout způsobila. Třeba při vichřici, když dojde ke značnému fyzickému poškození infrastruktury, bude čas obnovy v řádu mnoha dnů až týdnů. Pokud by došlo pouze k domino-efektu, síť jen „spadla“, ale byla by fyzicky nepoškozená a bylo ji potřeba jen opětovně „nahodit“, lze uvažovat s 5 dny.
Podstatné také je, zda došlo k blackoutu pouze na území ČR a lze k najetí sítě využít energii „vypůjčenou“ ze sousedních států. Nebo zasáhl blackout i státy se kterými jsme elektrorozvodnou sítí provázáni a svou vlastní síť budeme muset najet z vlastních zdrojů.

V dalších příspěvcích se pokusím zodpovědět, jak dlouho by obnovení dodávky mohlo v jednotlivých případech trvat i reakce, jaké lze očekávat od veřejnosti odkázané na život bez elektřiny a základní problémy, které to přinese.

[Josef]

Blackout v ČR a jeho průběh (podle scénáře nastíněného v Lidových novinách v r.2010)

1 den:
Např. v 7:23 dochází k náhlému výpadku elektřiny vinou přetížení sítě za chladného lednového počasí.
• Nefungují semafory, ve městech nastává kolaps dopravy, kromě autobusů přestává fungovat ostatní veřejná doprava.
• Přestávají fungovat banky, bankomaty a pokladny v obchodech. Lidé ve velkých nákupních centrech bez oken se ocitají potmě.
• Nelze vybrat hotovost, nic nelze koupit.
• Nefungují čerpací stanice pohonných hmot.
• Nefungují plynové kotle a oběhová čerpadla vytápění
• Bez počítačů se hroutí provoz letišť, nádraží, pošt i kamionových dopravců.

Po 10 hodinách a 2 den:
• Přestává fungovat spojení mobilními telefony.
• Náhradním agregátům, které zajišťují provoz nemocnic a spojovacích sítí, začíná postupně docházet palivo.
• V důsledku vypnutí směrových světel na křižovatkách je ohrožen provoz osobních automobilů a autobusů. Pracovníci policie nestíhají řídit současně všechny kritické křižovatky. Autobusy nemohou zablokovanými úseky projet a po dlouhém čekání se raději vracejí do garáží. Ošetřování zraněných při nehodách je velmi komplikované.
• Řidiči zjišťují, že nefunguje zásobování pohonnými hmotami.
• Se setměním začíná sháňka po bateriích a všem s čím se dá svítit.
• Domácnosti začínají pociťovat velký chlad v nevytápěných bytech.
• Nefunguje rozhlas* ani televize, nikdo z občanů, které výpadek zastihl v zaměstnání vlastně přesně neví, co se to děje, ale zatím to berou celkem sportovně.
• V plně elektrifikovaných domácnostech je velký problém připravit teplou večeři.
• V některých oblastech nefunguje vodovod. Na vesnicích majitelům studen nefungují čerpadla.
• Záložní zdroje jsou vyčerpány, přerušilo se telefonní spojení na pevných linkách.
• K ohrožení lidských životů dochází zatím jen ve zcela výjimečných případech (problém s přivoláním lékařské pohotovosti k úrazům aj.).

3 a 4 den:
• Dopravní chaos z předchozích dnů se zmírnil. Zmenšující se zásoby pohonných hmot omezily jízdy autem na minimum. Valná část lidí nejezdí do zaměstnání ani žáci do škol, protože bez elektrické energie stejně nemohou pracovat.
• Většina obyvatel pociťuje nedostatek finanční hotovosti i některých druhů potravin, zejména pečiva. Hypermarkety nefungují, malé obchody už vyčerpaly své skladové zásoby. Nefungují ledničky, venku za mrazu však lze naštěstí potraviny nějakou dobu uchovat.
• V domácnostech není večer čím svítit. Baterie, záložní zdroje i svíčky byly v předchozích dnech už vyčerpány.
• Lékařská zařízení mohou provádět jen akutní operace na specializovaných pracovištích. Běžné ošetření (např. u zubaře) je problematické, ne-li nemožné. V provozu je pouze velmi omezený počet lékáren. Běžné léky na nachlazení jsou nedostatkové.
• Nespokojenost občanů roste. Běžný provoz domácností není možný. Nelze se umýt, vykoupat, nefunguje splachovací záchod. To, co bylo v prvním dni „zpestřením“ a „ dobrodružstvím“ v běhu stereotypního života nyní přerůstá v naprostou ztrátu veškerého životního komfortu. Nervozita některých lidí narůstá i kvůli absenci zábavy (televize, hospoda, brouzdání po internetu), z nedostatku cigaret, alkoholu a dalších návykových látek (kávu nevyjímaje). V rodinách odkázaných na jednu zadýchanou místnost se objevuje „ponorková nemoc“ a hádky.
• Objevují se první případy rabování v opuštěných domech a bytech.
• Nastává úplný kolaps zásobování.
• Problematickým se stalo předávání jakýchkoliv informací.
• Vznikají závažné hygienické problémy způsobené nedostatkem pitné vody. Balená voda v domácnostech došla.
• Domácnosti velmi trpí zimou.

5 a 6 den:
• Občané se odvažují vycházet z domova pouze ve dne. V noci výrazně vzrostla trestná činnost.
• Postižené území opouští část obyvatel, ale většina zůstává doma a soustřeďuje se na ochranu majetku.
• Zesílila zahraniční pomoc, zvláště mobilizací vojenských jednotek NATO, ale situaci se daří zvládat jen částečně.
• Nejtíživější je zima (jak v domácnostech, tak i zamrzání rozvodů pitné i užitkové vody a nefunkčního teplovodního topení v průmyslových objektech, školách a větších budovách.)

7 den:
Po 160 hodinách se za pomoci zahraničních zdrojů podařilo obnovit dodávku elektrické energie.
• Běžný život se začíná vracet do původních kolejí.
• Začíná sčítání a náprava škod.

-------------------

Dnes už víme, že některé věci by probíhaly mírně odlišně. Třeba že český rozhlas by vysílal a občané by byli informováni. Naopak problém s nákupem pohonných hmot nebo prodejem potravin by nastal prakticky ihned po výpadku, protože by nebyly v provozu výdejní stojany ani pokladny supermarketů a ručně namarkovat zboží opatřené čárkovým kódem je při současném systému nemyslitelné. Problémy s kanalizací (odkázanou na přečerpávací čerpadla a dostatečný přísun vody) by se pravděpodobně také projevily velmi brzy a i po obnovení dodávky elektřiny by se tato důležitá civilizační infrastruktura vzpamatovávala velmi obtížně.

Největší problém jsou a zůstávají velká města. Podle vyhodnocení cvičení Blackout 2014 se například v Praze dají větší problémy očekávat už po 5 hodinách. Po 18 hodinách se situace stane kritická. Ukázalo se, že i přesto, že činnost všech zúčastněných složek probíhala bez závad, v případě déletrvajícího výpadku je samospráva bezmocná. Situace není zvládnutelná složkami IZS a mnohonásobně překračuje jejich kapacitu. Nebude ohroženo jen fungování města Prahy, ale i ochromeno řízení celého státu. Radní Libor Hadrava sice řekl, že do konce roku 2015 prosadí v Praze ostrovní provozy, ale to je vize. Skutečná realita je běh na dlouhou trať.

[Josef]

Problémy:
Posledních dvacet až třicet let je lidská společnost natolik závislá na centrálních dodávkách energií, zejména elektřiny a na ni navazujících datových toků a sítí, že bez ní prakticky už nedokáže existovat. Současná, jednostranně orientovaná, společnost nemá dostatečnou diverzifikaci zdrojů, ani alternativní řešení a ekvivalentní náhrady, aby během několika hodin byla schopná přejít z digitální "byrokracie" na papírovou či přímé řízení. Dnes už nedokážeme bez elektřiny žít, nanejvýš velmi obtížně přežívat. Jen si to ještě všichni nepřipouštíme. A snad i proto si někteří představují blackout jako jednu z dalších možných alternativ adrenalinové zábavy, které by se stali svědky. Vystřízlivění z tohoto omylu může být pak docela bolestivé.

Když se zeptáte vesničana, jak dlouho by dokázal vydržet bez elektřiny, obyčejně vám odpoví, že jeden, maximálně dva dny. Městský člověk vám odpoví, že přeci není žádný problém strávit třeba i týden hezky v klidu a při svíčkách. Jistě jste si všimli odlišného pohledu na věc. Vesničan dobře ví, o čem mluví, protože podobnou situaci už zažil. A i když je dobře připravený, ví jak vážná situace to je a kde končí jeho možnosti improvizace. Zatím co odpověď respondenta z města jasně ukazuje, že si dotyčný vůbec nepřipouští hloubku problému ani to, že zde nejde o žádnou skautskou táborovou hru nebo jakýsi pokus na nečisto, který se dá kdykoli, když něco neklapne, odpískat.

V prvních okamžicích po výpadku bude docela zásadní dostat pod kontrolu důležité technologické procesy v továrnách a řízeně je odstavit. Týká se to zejména hutí a chemiček. Je nezbytné zabránit vzniku technologických poruch a s nimi spojených požárů nebo dokonce explozí.


Bohužel jsou i netechnické problémy a ty mohou být někdy horší než ty technické. Jedním z nich bude problém plíživé demoralizace, který chvíli po začátku blackoutu nastane:

- Po několika hodinách si lidé uvědomí nepřítomnost internetu. Přesněji - nedostupnost sociálních sítí, na kterých se zejména mladá generace stala notoricky závislá. Každé velké datacentrum je vybaveno elektrickými generátory, zpravidla dieselovými. Většina datacenter uvádí, že má zásoby paliva na 24 hodin, což je jistě chválihodné, ale na skutečný blackout, (který může trvat řadu dní) je to velmi málo. Udržení internetu v chodu bez déletrvajícího přísunu energie z rozvodné sítě prostě není ekonomicky ani technicky možné. Nejde jen o provoz datacenter. Posledním článkem v řetězci je váš poskytovatel internetového připojení či dokonce nějaké síťové prvky přímo u vás doma. Ty nebudou zálohovány a signál se s největší pravděpodobností přeruší už v okamžiku prvotního výpadku. Výsledek: Facebook – nedostupný, Google – nedostupný, Email – nedostupný ( stránky Nezdolný.cz – nedostupné…) Nic nikam kamarádům nepostnete, ani si nikde nechatnete, ani nezaskypujete. Dnes si ještě nikdo plně neuvědomuje, jaké by to pro tuto generaci bylo trauma. Ještě se nikdy dlouhodobý výpadek neudál. Z lékařského hlediska však máme co do činění s nezanedbatelným množstvím (zatím neléčených) závisláků. Bohužel abstinenční příznaky budou v tomto případě stejné, jako odebrat cigarety silnému kuřákovi. Stres a třesoucí se ruce budou po dvou třech dnech „offline“ jen bezvýznamným průvodním jevem. Mnohem horší bude nervozita a popudlivost, která může velmi snadno přerůst v projevy násilí projevované vůči nejbližšímu okolí. Nebo touhu (pod pocitem falešné anonymity a beztrestnosti) jít se vybít s organizovanou skupinou do ulic.

- Postupně dojdou i cigarety, protože z nenadálé situace nervózní lidé prokouří podstatně více, než svůj běžný průměr. Takže pokud si udělali zásoby, ukáží se nedostatečné.

- Bude problematické zajistit pro malé děti dostatek jednorázových plen. Začít používat klasické plíny bude (pro nemožnost jejich praní v městských bytech) vyloučeno. Mimo provoz budou školy i školky a rodiče se budou muset postarat o děti sami. Mnozí rodiče nejsou na celodenní přítomnost svých dětí v domácnosti zvyklí. A děti pro změnu nejsou zvyklí být doma bez počítačů. Vytržením z denního pracovního stereotypu a pod tlakem ostatních událostí lze očekávat i zvýšené procento domácích konfliktů.

- Dostupnost léků bude velmi omezená, stejně tak i lékařská péče. A bude se soustřeďovat pouze na řešení akutních, život ohrožujících stavů. Pohřební ústavy nebudou fungovat, zemřelí budou čekat na kremaci v náhradních chladicích boxech v krajských nemocnicích.

Další problém bude udržení hygieny v městských domácnostech. Během několika hodin, nejpozději druhý den začnou ve všech domácnostech vytékat lednice. Jejich obsah se z části zkazí, a i když se část podaří spotřebovat, zásoby jídla se ztenčují. Popelnice a kontejnery začínají přetékat odpadky. I když bude zorganizováno dočasné zásobování vodou, budete si ji muset od cisteren nanosit v kbelících. I když budete chodit hodně často, bude to jen zlomek vaší běžné denní spotřeby. Jen stěží si budete moci dovolit stejně důkladné splachování záchodu, řádné mytí rukou či nádobí, jako za situace, kdy teče voda normálně z kohoutku. A věřte, že v situaci, kdy máte k dispozici málo vody, vás neohrožuje až tak žízeň (ta trocha na pití se téměř vždy sežene), ale vašim největším potenciálním nepřítelem je průjem. Zažívací komplikace z nevhodného jídla či nevhodné kombinace jídel nebo střevní infekce způsobená výrazně sníženou úrovní dostupné hygieny. Pokud to nastane u všech členů rodiny, v pátém patře paneláku, v době zákazu vycházení, v situaci, kdy nemáte čím spláchnout záchod, v čem vyprat kalhoty a v čem si umýt ruce - to je hodně špatná kombinace... a to raději nemluvím o nedostupnosti toaletního papíru, ke které by po několika dnech došlo. Pokud se připravujete na úspěšné zvládnutí blackoutu, tento bod rozhodně nepodceňujte.

Ekonomické ztráty:
Kromě očekávatelných potíží obyvatel by kolaps typu blackout, měl i nezanedbatelné makroekonomické dopady. Kdyby se celá česká ekonomika kvůli výpadku proudu na jeden jediný den zastavila, byla by ztráta nejméně 15 miliard korun (0,4% HDP). To je ztráta jen z důvodu zastavení výroby, prodeje a služeb. K tomu by však bylo zapotřebí připočítat ještě materiální škody, ke kterým by fyzicky došlo v důsledku technologických havárií, spotřebování nouzových skladových zásob a samozřejmě také palivo spotřebované záložními zdroji nebo rozvážkou humanitární pomoci. Samozřejmě by se enormně zvýšily i náklady bezpečnostních složek a integrovaného záchranného systému.

[Josef]

Obnovení dodávky elektřiny po blackoutu (dle magazínu PRO-ENERGY)
Rozhodujícím prvkem pro obnovení dodávky je nejprve fyzická obnova důležitých uzlů sítě, pokud byly z nějakého důvodu zničeny. Teprve potom může být zahájena strategie obnovy dodávky.

Obnovení dodávky za pomoci elektřiny ze zahraničí:
Snazší verzí je obnova v případě, že je k dispozici elektřina z okolních států. (To však předpokládá, že okolní státy nebyly zasaženy a tím, že nám poskytnou část svého výkonu zpětně neohrozí svoji soustavu.) Pro obnovení by byl s největší pravděpodobností použit výkon z Německa přes dvě zahraniční rozvodny. Přes Etzenricht E.ON a přes Röhrsdorf VE-T na naše území do rozvoden Hradec-Východ, Hradec-Západ a Přeštice. Pro obnovu na Moravě lze alternativně použít propojení z rakouského Dürnrohru do Slavětic a také slovenskou linku ze Stupavy a Križovan k uzlu v Sokolnicích. Severní Moravu, konkrétně rozvodny Nošovice a Albrechtice, jde propojit jak s Polskem (Dobrzen a Wielopole), tak i Slovenským Varínem. Postupným a řízeným propojením jednotlivých (dálkových) linek by bylo prvotně zabezpečeno napájení vlastní spotřeby jaderných a posléze i tepelných elektráren. Teprve po získání vlastního výkonu by nastalo postupné obnovování sítě. Jednotlivý spotřebitelé by byli připojováni podle předem stanoveného pořadí důležitosti. (První na řadě jsou nemocnice. Pak vodárny a infrastruktura zásobování základními potravinami. Naopak jako poslední se dodávek dočkají průmyslové podniky s výjimkou potravinářských závodů. Protestovat je zbytečné - možnost regulovat dodávky proudu za stavu nouze mají energetici ze zákona a plně to využijí.)

Blackstart - obnovení v případě, že není k dispozici žádný jiný zdroj:
Nebude-li k dispozici elektřina ze zahraničí (tj. blackout postihl celou Evropu), se start uskuteční prostřednictvím našich vodních elektráren.
- Jako první by se spustila vodní elektrárna Mohelno. Ta je schopná „najet ze tmy“ a pomoci napájet vlastní spotřebu elektrárny Dalešice, která by pak svou vyrobenou energii předala* do rozvodny Slavětice. Z rozvodny ve Slavěticích by byla energie použita pro uspokojení vlastní spotřeby jaderné elektrárny Dukovany.
- Druhým bodem strategie je start tepelné elektrárny Chvaletice za pomocí elektřiny vygenerované ve vodní elektrárně Orlík. Reálná zkouška této druhé verze proběhla v roce 2008 a úspěšně. K propojení prvotní dodávky z Orlíku do Chvaletic byla použita trasa linky přes rozvodny Milín, Čechy-Střed a Opočínek*.
- Třetím bodem strategie obnovy je spuštění jaderné elektrárny v Temelíně pomocí vodní elektrárny Lipno po distribuční lince přes Domoradice, Dasný, Mydlovary a Kočín*.
Po získání náležitého výkonu by z těchto jednotlivých uzlů začala postupná dodávka do distribučních linek obnovované celostátní sítě. Opět v přesně stanoveném pořadí dle důležitosti odběratelů.

Poznámka:
Udržování schopnosti vodní elektrárny provést start ze tmy (blackstart) je v dnešní době placená služba. Zdaleka ne všechny vodní elektrárny tu schopnost mají. Vyžaduje to specifické technické vybavení (regulátory, budiče aj.). Kdysi, v dávné minulosti to bylo běžné, protože elektrárny v prvopočátcích elektrifikace pracovaly převážně v ostrovním provozu a start z nuly byla nezbytnost. Ale při pozdějším přezbrojování (jiné typy generátorů nebo se opotřebené budiče nahrazovaly usměrňovači) se už většinou počítalo jen s provozem do již existující sítě**. Její existence byla považována za nezpochybnitelnou a schopnost elektráren provést „start do tmy“ tím zanikla.

*) Všechny výše zmíněné propojovací linky jsou strategicky velmi významné a měl by na to být brán náležitý zřetel z hlediska jejich ostrahy v průběhu neklidného období panujícího za blackoutu!

**) Neschopnost blackstartu či neschopnost ostrovního provozu je také vlastnost téměř 95% všech malých vodních elektráren na mlýnech, v podnicích apod. Takže nám za blackoutu bohužel nepomohou. Osobně jsem se setkal s několika provozovateli takových zařízení, kteří mi sdělili, že v porevolučním období na ně byl ze strany výkupních organizací veden cílený tlak (pod pohrůžkou odpojení jejich elektrárny od sítě a ukončením výkupu) k tomu, aby původní synchronní generátory s regulátory (schopné blackstartu i ostrovního provozu) vyměnili za generátory asynchroní (ostrovního provozu neschopné a neschopné i jakékoli dodávky bez existence sítě). Najděte si sami slovo, které by (z pohledu blackoutu) tento ekonomický nátlak výstižně definovalo…

[Josef]

Jak se na blackout připravit:
Problém jakékoli přípravy spočívá v tom, že vlastně nevíte, kdy blackout může udeřit. Vybavit se do zásoby můžete pouze tím, co je „dlouhodobě skladovatelné“. To ale samo o sobě nestačí. Proto je potřebné změnit i své každodenní návyky. Nespoléhat se, že zítra mohu všechno koupit, že místní supermarket bude otevřený, ale je potřeba udržovat i určitou „provozní zásobu“ i u věcí dlouhodobě neskladovatelných. Například běžných potravin a tuto provozní zásobu každodenní spotřebou obměňovat.
Pro své plánování vycházejte z předpokladu, že blackout nastane na podzim nebo v zimě za špatného počasí, ráno, když ještě budete spát. Kromě toho, že je to docela pravděpodobná varianta, je současně na přípravu náročnější, takže je menší šance, že něco důležitého opomenete. Pokud budete připraveni na zimní blackout, ten letní zvládnete o to snáze.
Předně se pokuste zapřemýšlet, co by konkrétně pro vás situace bez elektřiny znamenala. Projděte byt místo vedle místa a zvažujte, co všechno by u vás doma přestalo fungovat. Bez kterých běžně používaných věcí byste se dokázali obejít a které by vám naopak způsobily velké potíže. Přemýšlejte také, co by nefungovalo ve vašem okolí (a bude toho hodně). Zamyslete se, čím dovybavit vaši domácnost, abyste byli schopni dočasně existovat i za těchto ztížených podmínek. A především – to zdůrazňuji – si věci dopředu, v klidu, vyzkoušejte! Ať víte, jak se s nimi zachází, zda opravdu fungují, jak dlouho vydrží v provozu a podobně. Neexistuje jednoznačný návod co udělat, protože životní podmínky i nároky každého jednotlivce jsou jiné. Nicméně alespoň základní body jsou společné...

• Na podzim a v zimě je krátký den a brzy se stmívá. Budete potřebovat svítit. Nejen v obytných místnostech, ale i při cestách venku, protože pouliční osvětlení nebude fungovat. Svítit budete muset možná nejen večer, ale při neklidu v ulicích možná celou noc, možná několik nocí.
• Budete si muset sami uvařit jídlo ze zásob, čaj nebo převařit vodu.
• Budete se potřebovat umýt a jít na toaletu.
• Může se vám stát úraz nebo vám bude nevolno a budete to muset vyřešit prostředky z vlastní lékárničky.
• Nejspíš budete chtít vědět, jak se situace vyvíjí. Potřebovali byste i komunikovat s rodinnými příslušníky či nejbližším okolím.
• Při chladném počasí možná nebudete mít možnost topit a budete potřebovat teplé oblečení a teplé deky.
• Zamyslete se, čím napojíte a nakrmíte a zabezpečíte domácí zvířata, pokud nějaká máte.
• Možná se rozhodnete opustit město. (Vaše auto, je-li připravené, může posloužit. Budete však potřebovat mít zásobu pohonných hmot, protože po cestě je už nekoupíte.)
• Budete potřebovat dostatek peněz v hotovosti.
• Možná budete potřebovat základní prostředky pro sebeobranu.
• Budete-li se chtít uchýlit k příbuzným na venkov, je zapotřebí mít tuto alternativu už předem domluvenou. (I venkov bude mít při blackoutu potíže a nemalé, váš neohlášený příjezd by mohl vašim příbuzným situaci dost zkomplikovat.)

[Josef]

Nouzové osvětlení:
Nouzové osvětlení během blackoutu je svým způsobem specifická záležitost, kterou nejde dost dobře srovnávat s nějakou outdoorovou záležitostí. Kromě svícení v domě nebo v bytě, je potřeba počítat i s možností posvítit si za pohybu venku v terénu. Je potřeba mít kvalitní bateriový zdroj světla (ruční svítilnu případně čelovku).

• Vyvarujte se elektrických svítilen, která neumožňují výměnu zdroje energie (svítilnám s vestavěným akumulátorem a nabíječkou).
• Vždy si pořiďte nejméně jednu sadu záložních zdrojů.
• Vyberte svítilnu na takové zdroje, kde jsou shodné např. s vaším radiopřijímačem používaným pro nouzové situace nebo jiným přístrojem, abyste je mohli v případě potřeby zaměnit, podle toho co budete v nouzi více potřebovat.

Protože výpadek proudu bude delší než jen několik hodin, nemůžete se spoléhat jen na kapesní svítilnu nebo čelovku. Je to pouze bodový zdroj světla, použitelný pro jednu pohybující se osobu, navíc časově omezený. Když nevíte, jak dlouho situace potrvá, šetřete baterie na neodkladné situace a pro osvětlení pobytové místnosti mějte připravený vždy některý z „neelektrických“ světelných zdrojů.

Nepoužívejte nikdy svíčku, pokud ji nemáte bezpečně uzavřenou v plechové lucerně! Nejvíce požárů při výpadcích proudu vzniká právě od svíček. Riziko ve srovnání s intenzitou světla, které poskytují, je příliš vysoké (zvláště v tak kritické době jakou blackout je). Velmi jednoduchým, nenáročným a spolehlivým záložním zdrojem je obyčejná petrolejová lampa knotová (které je tu věnováno samostatné vlákno http://www.nezdolny.cz/viewtopic.php?f=50&t=66 ). Existují i petrolejové lampy tlakové, které dokáží osvítit větší prostory či prostranství a kterým se budeme v budoucnu věnovat podrobněji. Propan-butanové lampy jsou také dobrou a zajímavou alternativou neelektrického osvětlení. Nepáchnou a lze je bez obav použít i v obytných místnostech. Vyrábějí se jak v provedení pro našroubování na dvoukilogramovou tlakovou láhev (např. Meva Brilant), tak i pro jednorázové kartuše (např. Coleman F1 Lite). Průměrná spotřeba plynové lampy je cca 50 gramů plynu za hodinu. Plná dvoukilogramová láhev propan-butanu vystačí na 40 hodin svícení. Čtvrtkilová kartuše na 5 hodin. Jas a barva světla je srovnatelná přibližně s obyčejnou 40W žárovkou.

Při úvahách o záložním osvětlení se doporučuje mít takovou zásobu elektřiny v bateriích či akumulátorech, aby vystačila nejméně na 4 hodiny nepřetržitého svícení. Pokud má svítilna přepínatelné režimy, je myšlena doba svitu na standardní nebo střední výkon, nikoli na minimální. Svítilna či čelovka by měla být lehká a umožnit majiteli i dlouhý pěší přesun, cca 10 až 16km (baterka na kličku nebo svítilna kombinovaná s radiopřijímačem v takové situaci rozhodně nebude „to pravé ořechové“). A dále je vhodné mít tolik paliva do neelektrické lampy, abyste dokázali překlenout nouzovým osvětlení souvisle nejméně dvě až tři celé noci (nebo šest dlouhých večerů). Statistika ukazuje, že do této doby se nejčastěji podaří nejkritičtější situaci zvládnout nebo alespoň „energetické zásoby“ doplnit.