Ve vlákně o nouzovém radiopřijímači jsem v jednom příspěvku psal (http://www.nezdolny.cz/viewtopic.php?f=57&t=32&p=268#p114), že současné moderní elektropřístroje vybavené ručním dobíjecím dynamkem nejsou příliš kvalitní a že je to svým způsobem vyhazování peněz za sice líbivou, ale ne příliš funkční věc. Neplatí to jen o „kliko-radiopřijímačích“, ale i o „kliko-svítilnách“ a „kliko-mobil-dobíječkách“.
Abych své tvrzení podložil, přikládám několik obrázků vnitřku takových zařízení se zvýrazněním rizikových míst a zkusme si o tom něco povědět…
To, že jsou kolečka plastová, by až tak nevadilo. Plast má mnoho výhodných vlastností (např. samomaznost, tichý chod atd.). Vše by bylo dobré, jen kdyby výrobce respektoval základní zásady mechaniky a použil to, co se správně použít má – tedy kombinaci velkého ozubeného kola z plastu s malým pastorkem z hladkého dobře kluzného kovu, ideálně mosazi (nikoli z plastu!). Kovové kolo udržuje správnou geometrii záběru, plastové kolo se o přesný kovový zub „obtiskne“ a přizpůsobí se jeho tvaru, čímž se síla a místní tlak na materiál vhodně rozloží. Jenže při nevhodné kombinaci plast-plast to nefunguje. Jedno kolo se přizpůsobuje sice druhému, ale to menší je v nevýhodě. Takže je jasné, že jako první se opotřebí malý pastorek, protože jeho zuby vstoupí během jednoho otočení kličkou do záběru mnohem častěji než zuby velkého kola (přesně v tom poměru by měl být jeho vlastní materiál tvrdší, ale není). Dalším prohřeškem je poddimenzovaná šířka ozubení prvního převodového stupně. Všimněte si, že první převodový stupeň má kolečka o stejné šířce, jako všechny ostatní. Jenže první stupeň se otáčí nejpomaleji a je namáhaný od kliky tou největší silou. Třetím úskalím je nekvalitní uložení hřídele kliky. Na kliku působí nezanedbatelná síla a když se hřídel vydře a vyviklá, mezera mezi koly se začne během otáčení měnit, kola už do sebe nebudou správně zapadat, opotřebení bude nerovnoměrné a na problém je zaděláno.
Takže, když si dáte dohromady tyhle věci, vyjde vám, že to co po čase vyřadí kličkou dobíjené zařízení z provozu, budou opotřebením zničené zuby malého pastorku prvního převodového stupně nebo upadne celá klička. Nebude to samozřejmě hned. Nějakou tu občasnou práci převod vydrží, ale spoléhat se na to v krizové situaci a věřit, že to přežije nějaké dlouhodobé nasazení to tedy rozhodně ne. Pokud byste tomu chtěli předejít, znamenalo by to udělat první převodový stupeň celý nový, s širšími koly a pastorek kovový, což je pro většinu uživatelů zcela mimo jejich technologické možnosti. Takže tudy cesta k (na baterkách nezávislému) zdroji bohužel nevede.
). Většina domácností vlastní alespoň jedno jízdní kolo. A je-li to trošku starší kolo, je většinou vybavené světlem a dynamkem. Případně ten, kdo své kolo „