Co je to vlastně venkovní drátová anténa?
Je to anténa, která se úspěšně používala už v začátcích radiového vysílání pro krystalky a primitivní přijímače, kterým vždy poskytovala dostatečně silný signál pro jejich funkci. A v nouzi může pomoci i vám, když stanice, kterou potřebujete poslouchat, zaniká v šumu. Jedná se o 10 až 20 metrů dlouhý drát. (Pokud by chtěl být někdo hodně přesný a měl zájem poslouchat selektivně a silně jen jednu konkrétní rozhlasovou stanici na krátkých vlnách, pak pro připojení k modernímu rozhlasovému přijímači opařeném zdířkou pro anténu platí, že by anténa měla mít čtyřikrát kratší délku než je délka vlny přijímané stanice. Tedy anténa typu „lambda čtvrt“.)
Drát může být mosazný, bronzový, měděný i hliníkový. Kvůli potřebě dobrých vysokofrekvenčních vlastností by nikdy neměl být železný nebo železný pozinkovaný a není ani dobrá kombinace, kde se železo vyskytuje, např. drát „PK“ k polnímu telefonu. Vhodný průměr je 1 až 3mm (dobře odolává povětrnosti), ale může to být i méně, pro elektrickou funkci to není podstatné. Plný drát odolává lépe korozi kyselých dešťů a spalin z komínů než lanko (licna). Drát je natažený vodorovně nebo mírně šikmo vně budovy volným prostorem mezi dvěma úchytnými body (např. mezi budovou a stromem) pomocí elektricky nevodivých a nenavlhavých úvazů (silonový vlasec) nebo sice vodivých č navlhavých, ale od anténního vodiče oddělených vajíčkovými izolátorky (alespoň dvěma na každé straně). Natažený drát by se neměl na své trase ničeho dotýkat (zdiva, kovových předmětů) a měl by být co nejvýše nad zemí nebo nad vodivými předměty (plot, plechová střecha garáže aj.) Může to být holý drát nebo i izolovaný, na příjem to nemá zásadnější vliv (s výjimkou přijmu za deště, kdy holý drát má nepatrně větší šum, ale na oplátku více odolává za větru). Této drát je jedním koncem přiveden k přijímači (prostupem přes okenní rám, nikoli zděnou stěnou), druhý konec (vzdálenější od budovy) zůstává volný.
Jak anténu postavit:
Nejsnáze se dá taková anténa zřídit v přírodě nebo v domku na venkově. Stačí ji zavěsit od domu směrem do zahrady na strom, od domu na střehu stodoly nebo mezi dva stromy. Úvazy musejí být tak dlouhé, aby hlavní anténní drát nebyl ani nad střechou ani uvnitř koruny stromu mezi listím, ale ve volném prostoru.
- venkovni-dratova-antena-1.gif (6.72 KiB) Zobrazeno 18948 krát
Ale dá se dočasně udělat i ve městě v bytové zástavbě. Protože je přípustný i šikmý sklon a to nejen volným koncem vzhůru, ale v nouzi i volným koncem šikmo dolů, bude fungovat i když ji natáhnete ve městě z okna paneláku dolů ke kontejnerům s odpadem. Samozřejmě riskujete, že vám ji někdo utrhne. Je proto vhodné ji udělat z hodně tenkého drátu, aby nepřitahovala pozornost víc, než je nutné (drát 0,3…0,5mm CuS vymotaný z nějakého transformátoru nebo statoru motoru spáleného vysavače).
Anténa se dá samozřejmě postavit i improvizovaně za krátkou chvilku kdekoli v terénu, třeba během odpočinku při přesunu či při dočasném nocování. Např. od stanu nebo místa ležení šikmo vzhůru do koruny stromu (přes větev se přehodí pomocný provaz, pomocí kterého se tam konec antény jednoduše vytáhne).
Upozornění:
Anténa z bezpečnostních důvodů nesmí křižovat silnice a železnici. V žádném případě nesmí křižovat nebo být poblíž (cca méně než 5 m) elektrického vedení a to nejen z bezpečnostních důvodů (pád a vzájemné spojení vodičů), ale i kvůli rušení, které sebou elektrické vedení vždy přináší a které by rušilo příjem. Při blížící se bouřce je nutné anténu odpojit od přijímače a buď spustit k zemi (používá se při nouzovém použití v terénu) nebo ji vně domu dobře uzemnit (používá se při stacionární montáži v domácnosti). Kdykoli, když anténu právě nepoužíváte, vždy ji mějte odpojenou od přijímače! Uchráníte tím jeho vstup před náhodným i silnými rušivými impulzy a statickou elektřinou.
Uzemnění:
Anténa je pouze jeden pól. Aby energie z antény měla kam proudit, je potřebné vytvořit dobré uzemnění. Na uzemnění pro anténu máme trošku odlišné požadavky než na uzemnění elektroinstalační, musí mít dobré parametry vysokofrekvenční. V domě jako uzemnění poslouží kterékoli potrubí – topení, plyn, voda, uzemnění hromosvodu. Mimo dům poslouží třeba i „rozměrný“ předmět blízko země – např. spodní napínací drát plotu, pletivo lesní oplocenky, kovová brána, armování železobetonového mostku, svodidlo u silnice dokonce i karoserie auta aj. Prostě cokoli, na co se můžete přicvaknout krokosvorkou (očistit až na kov) a je to dost veliké. Nikdy jako uzemnění pro poslech rádia nepoužívejte kolíček v elektrické zásuvce! Propojuje všechny elektrické přístroje v domě a od všech sbírá rušení, které byste si tímto krokem spolehlivě dopravili do přijímače. V terénu můžete také do hlíny zakopat nějaký kus plechu, třeba rozměrnější konzervu (zapíchnout bodák určitě nestačí), ale rozměrově malé uzemnění není vysokofrekvenčně kvalitní.
Protiváha:
Když nejde zřídit uzemnění do kvalitní vlhké hlíny (např. na skále, na ledu, na písčitém podloží), odvede dobrou práci i tzv. protiváha, což je deset či patnáct metrů přibližně v přímce rozvinutého holého drátu (bez křížení a smyček) položeného na zemi či na podlaze. Co nemůže udělat přímý kontakt se zemí při normálním uzemnění, to nahradí kapacita protiváhy a délka, co by jakýsi „zrcadlový obraz“ antény.
Samozřejmě nepředpokládám, že byste měli venkovní anténu pro příjem vzdálených stanic nataženou trvale (i když jsou i tací a lovení vzdálených stanic mají jako hobby). Úplně stačí, abyste měli někde v zásobách uschovaný smotaný drát potřebné délky spolu s úvazy a izolátorky, pro případ, když by toho bylo třeba. Je to lepší, než ho v krizové době někde shánět.
