Přímé mechanické pohony - 1.část
V dnešní době je běžnou praxí, že prakticky všechny výrobní stroje i ruční nářadí je poháněné pomocí elektromotorů. Dokonce jeden stroj může obsahovat mnoho dílčích elektromotorů pro pohon různých částí. Z toho podvědomě odvozujeme, že pokud potřebujeme provozovat nějaký stroj mimo dosah elektrické sítě, například při blackoutu, považujeme za nezbytné nejprve elektřinu nějakým způsobem vyrobit a teprve pak pomocí ní stroje pohánět tak, jak jsme byli doposud zvyklí. Jenže výše zmíněný způsob (převádět vše na elektřinu a pak zpět) se v plném rozsahu používá sotva několik desetiletí a v mnoha případech bychom se úspěšně „drbali přes hlavu“. V následujících příspěvcích bych rád poukázal na to, že k cíli jde dospět i jinak – způsoby ověřenými více než dvěstěletým vývojem strojírenství a často i levnějšími.
Kdykoli začnete uvažovat o způsobu pohonu, sedněte si nejprve na židli a chvíli uvažujte, co je cílem, kterého chcete dosáhnout.
- Chcete řezat nebo obrábět dřevo?
- Potřebujete umlít mouku?
- Potřebujete čerpat vodu?
- A jak často a jak dlouho?
- Musí být práce provedena v přesně načasovanou chvíli nebo na tom v zásadě nezáleží?
Pokud nejste výrobní pobočka nadnárodního monopolu, bude reálná doba provozu čítat od desítek minut po řádově hodiny, či dokonce půjde o činnost pouze občasnou, třeba jen jeden den v týdnu či měsíci. To jde hravě zvládnout i se soudobou technikou, pokud ji upravíte a přizpůsobíte na verzi 0.1 tak, jak by ji používali naši dědové.
Když vás netlačí čas, například při čerpání vody do vodojemu (které může proběhnout kdykoli během dne), obejdete se bez nutnosti energii akumulovat a můžete směle využít třeba energii větru či sluneční světlo*. Pokud potřebujete využít energii v předem stanovený čas - musíte zvolit takovou, kterou dokážete nějak uchovat a akumulovat (vodu v rybníku, palivo v nádrži aj.)
Na úvod bych měl začít zvířecím pohonem, protože to byla první větší energie, kromě vlastních svalů, kterou člověk dokázal využít pro mechanický pohon. Navíc v mnoha rozvojových zemích vyjde tato energie levněji než pohon naftový či benzínový. Poruchovost technologicky nenáročných převodů je menší a opravitelnost z místních zdrojů mnohem dostupnější. Jenže i kdyby někdo z vás zde ve Střední Evropě měl nějakého toho nadbytečného chladnokrevného valáška či volka, určitě pro něj bude mít užitečnější a duchaplnější práci, než jen několikahodinové chození v kruhu žentouru. Tak alespoň pár videoukázek, jak to dělají jinde**, jako důkaz že to funguje:
1. čerpání vody (1x vůl na 1 čerpací kolo)
2. pohon mlýnku (2x vůl na celou transmisi)
3. podélné řezání kmenů (8x kůň na 1 pás pily)
4. pohon malé mlátičky (1x kůň na 1 mlátičku)
5. ukázka výroby elektřiny (1x kůň na 1 dynamo)
Jak můžete na ukázkách sami vidět, účinnost pohonu není zdaleka tak špatná, jak by se na první dojem mohlo zdát. Převod zapřažených "koňských sil" na kilowatty zvládnete určitě sami...
------------------------------------------------
* Nemyslím tím solární panel a el. akumulátor, ale třeba solární sušičku ovoce a pod.
**)V tomto okamžiku prosím neřešme, zda je to z hmotné nouze nebo z morálního přesvědčení (Amišové), nebo jen jako zajímavá ukázka pro veřejnost.