Poslech krátkovlnného rozhlasu

[Josef]

V příspěvcích o Rozhlasovém přijímači pro krizové situace jsem zdůrazňoval, že by bylo vhodné, aby přijímač zvládal příjem krátkých vln, a toto vlákno jsem založil právě se „specializací“ na poslech krátkovlnných rozhlasových stanic. Popravdě řečeno, nevzešlo to z mé hlavy. Inicioval to Lister, který mi poslal odkaz na zajímavý blog (za což mu patří velký dík). Autor blogu mimo jiné napsal mnohadílný seriál o krátkovlnném poslechu, který se stal jakýmsi vodítkem. Kdo má zájem, může se zmíněným blogem detailně probrat, nicméně já z něj „vykousnu“ jen skromnou část, protože mnoho technických podrobností o šíření krátkých vln je už napsáno ve vlákně Radiostanice celostátního a mezinárodního dosahu a je zbytečné to opakovat. Navíc by to běžnému uživateli rozhlasového přijímače (který není žádný radioamatér, ale prostý uživatel), mohlo řádně zamotat hlavu. Takže se to zde pokusím „předžvýkat“ co nejjednodušším způsobem.

Proč být vybaven na příjem krátkých vln:
Jak už bylo napsáno, krátké vlny jsou prakticky jediné rádiové vlny, schopné dostat se na území našeho státu přes hranice. A jsou schopné nám zprostředkovat informace z různých míst světa. Pokud svět funguje normálně, zdá se to jako zbytečnost. Situace se však dramaticky změní, pokud místní média z nějakého důvody přestanou poskytovat objektivní informace nebo informace cíleně zkreslují s určitým přesně daným cílem (propaganda). V takovém případě, pokud si má člověk udržet nadhled nad situací a hodnotit běh věcí objektivně, musí sáhnout po informacích z vnějšku*. Samozřejmě nabízí se internet a nepřeberné množství zahraničních serverů. Nicméně svoboda internetu již byla novým zákonem prolomena. Jak však prohlásil Petr Kubáč: „Ionosféra rozhlas necenzuruje“. A tak paradoxně téměř sto let stará rozhlasová technologie může k seriózní informovanosti přispět.

Nedělejte si však iluzi, že na krátkých vlnách vysílají rozhlasové stanice objektivní informace. Ani omylem. I zde platí, že pokud to stojí provozovatele nějaké peníze, musí mu to i něco přinášet. Je to tedy opět šíření určité formy reklamy, názoru či propagandy, ale pro změnu z druhého pólu. Ovšem pokud jsou k dispozici oboustranně vyvážené informace, dá se v tom množství (alespoň přibližně) dobrat skutečné základní podstaty.

To, že přesné a včasné informace mají cenu zlata, platí už od počátku lidstva a bude to bezpochyby platit v jakékoli době i do budoucna.

------------------------------
*) Ne nadarmo se totalitní režimy v minulosti snažili poslech informací na krátkých vlnách v minulosti zakázat, technicky znemožnit nebo alespoň znepříjemnit. Ať už to byl §5 vyhlášky Říšského protektora pro Čechy a Moravu ze dne 10.3.1943, na základě kterého všichni majitelé radiových přijímačů museli neprodleně dopravit své přijímače do odborných elektrotechnických dílen k demontáži krátkovlnných rozsahů ze svého přijímače a následně mít u svého přijímače přiložen doklad o jejím provedení spolu s výstražným štítkem na knoflíku přepínače vlnových rozsahů s textem "Poslech zahraničního rozhlasu se trestá smrtí." Nebo v době po únoru 1948 stavbou a intenzivním provozem krátkovlnných rušiček rozmístěných na našem území.

[Josef]

Jak naladit přijímač:

1. Je důležité vědět, že rozhlasové stanice na krátkých vlnách, na rozdíl od radioamatérů a jiných radiových služeb, vysílají amplitudovou modulací AM. Pokud chcete tedy poslouchat zprávy krátkovlnného rozhlasu, nepřepínejte přijímač ani na FM, ani na SSB či CW.

2. Kmitočty jednotlivých stanic (pokud má váš přijímač digitální stupnici) končí vždy nulou nebo pětkou. Tedy například 4930kHz nebo 4935kHz. Je vyloučeno, aby měla stanice frekvenci někde mezi tím, např. 4932kHz. Tato znalost vám usnadní přesné ladění i když bude stanice slabá a její signál bude kolísat.

3. Šíření krátkých vln je velmi závislé na denní době a vysílané frekvenci. Je zbytečné hledat na pásmu stanici v nevhodnou dobu. Její provozovatel podmínky šíření zná a nebude zbůhdarma vysílat, když ví, že by nebyl slyšet. Je potřeba si nastudovat, kdy která stanice vysílá nebo se alespoň rámcově držet následujícího pravidla.

4. Je-li slunce nahoře na obloze (myšleno obecně, že je den), začněte hledat rozhlasové stanice taky nahoře - na kmitočtech vyšších rozhlasových pásem (22m/13,9MHz) a postupně prolaďujte k pásmům nižším.

5. Není-li slunce na obloze (myšleno obecně, že je noc nebo soumrak), ale je dole, začněte hledat rozhlasové stanice taky dole - na kmitočtech nízkých rozhlasových pásem (49m/5,8MHz) a postupně prolaďujte k pásmům vyšším.

6. Leží-li vysílač daleko na východě, zkuste poslouchat brzy ráno. Leží-li na západě, zkuste to v podvečer. Hodně laicky zjednodušeno - odkud svítí slunce, odtud letí signál.

(Výše uvedené body patří mezi základní "KPR" - tzv. "Kubáčovy praktické rady".)

[Josef]

Co (koho) poslouchat:

A zde se už dostáváme trochu do problému. Už dávno neplatí, že každý stát měl na svém území alespoň jeden svůj vlastní krátkovlnný vysílač, aby s ním mohl šířit své informace do světa. Doba pokročila. Máme tu nadnárodní korporace, obchodní smlouvy atd. Strategické technologie přešly neprozřetelně do soukromých rukou. Na jedné straně tu existují státy, existují rozhlasové stanice (studia) a často zcela nezávisle na tom vysílače (tedy "vyzařovače") v úplně jiném státě. Takže rozhlasová stanice se sídlem někde v bambusové republice si objedná šíření svého programu prostřednictvím vysílače klidně na druhém konci zeměkoule. Zaplatí si jen určité vysílací hodiny a na vysílač pak posílá svůj program přes internet prostřednictvím datového toku. Úkolem vysílače je překonat jen státní hranici pár set kilometrů do požadovaného státu, nikoliv „dohulákat se tam“ okolo celé zeměkoule. Pronajímání pak často přináší další fenomén - další hodinu, na stejném vysílači a na stejné frekvenci najednou uslyšíte úplně jinou rozhlasovou stanici, která si taktéž svoji vysílací hodinku předobjednala a zaplatila.

Zdálo by se, že vyznat se v tom je nemožné. Jedna a tatáž stanice vysílá co chvíli na jiném kmitočtu. Na jednom a tomtéž kmitočtu vysílá postupně více stanic. Pokud použijete jen svůj přijímač, pravděpodobně se do toho opravdu rychle zamotáte.

Naštěstí existuje přesný mezinárodní rozpis vysílacích kmitočtů rozhlasových stanic a také velmi přehledné webové stránky http://www.short-wave.info/index.php , kde si můžete nechat vyhledat frekvence určité konkrétní stanice (místo BBC zvolíte jinou), o kterou máte zájem a zobrazí se vám včetně vysílacího času. Nebo můžete zvolit "Any Station" a nechat vypsat všechny stanice, podle určitého krátkovlnného pásma, které zvládá váš přijímač. Tabulka ukazuje i zeměpisné umístění vysílačů. Kliknutím na název vysílače v seznamu se vám zobrazí všechny rozhlasové stanice, se kterými má smlouvu a které šíří.

Když se tabulkou pečlivě proberete, zjistíte, že je pár stanic, na které narazíte opakovaně, prakticky na každém kroku. Typickým příkladem je China Radio International, v naší blízkosti šířená vysílačem Cerrik (5970kHz; 7380kHz; 9555kHz; 11725kHz). Na tuto stanici narazíte ještě na mnoha jiných frekvencích, takže vás to asi brzo přestane bavit. Tak zkuste pro změnu třeba Radio Romania International (5910kHz; 6170kHz; 7330kHz).

Zajímavou stanicí je Rádio Channel-292, které vysílá na třech kmitočtech (3955kHz; 6070kHz; 9670kHz) a na každém šíří jiný program (podle toho který subjekt si konkrétní hodinu vysílání zaplatil). Jako zajímavost dodávám, že kmitočet 3955kHz byl záměrně vybraný blízko radioamatérského pásma tak, aby jej radioamatérské stanice a jejich antény dokázaly dobře přijímat, protože od 20:00 hod. našeho času bývají na stanici Radio Channel-292 zprávy a zajímavosti z radioamatérského prostředí "DARC".

Další stanicí, která stojí za zmínku, je Rádio Charleston na 5140kHz.

VOA (Hlas Ameriky) a mnohé další stanice s dlouholetou působností asi budete už znát a není třeba je detailněji představovat.

Vysílače „předávají slovo“ jiný stanicím vždy v celou hodinu (nebo dokonce po půl hodinách). Obdobné to je, když přecházejí na jiný kmitočet. Udělají to přesně s časovým znamením. Lup a najednou jsou pryč, na pásmu zbylo jenom ticho. Pokud je chcete poslouchat i nadále, musíte podle tabulky zjistit, na jaké frekvenci od té které hodiny vysílají a přeladit se tam. (Už asi možná chápete, proč výrobci vybavili některé lepší radiopřijímače tisícovkou pamětí, kam se dají stanice ukládat.)


Výřez radiového spektra krátkých vln s vyznačením rozhlasových pásem (kliknutím zvětšit):
(Snímek obrazovky internetově ovládaného SDR přijímače umístěného v Pohořanech na Střední Moravě, ze dne 12.7.2021)

Tlusté červené čáry znázorňují silné rozhlasové stanice. Čím jsou čáry na spektru tenší a v méně výrazných barvách, tím je stanice slabší. Příčné světle modré čáry (zvukově prakticky nepřetržité praskání) je atmosferické rušení způsobené vysokou bouřkovou aktivitou nad Evropou, typickou pro letní měsíce.

[Josef]

Po 31.12.2021 dojde v ČR k vypnutí středovlnných a dlouhovlnných rozhlasových vysílačů. Kde budete moci naladit nějaký AM vysílač, abyste zaslechli vysílání v češtině nebo slovenštině? Bude toho velmi poskromnu, kvalita špatná, poslech nejistý, někdy i nemožný. Půjde totiž o vysílače krátkovlnné, ležící velmi daleko od našeho území. Proto k tomu bude zapotřebí mít nataženou (i k přijímači správně připojenou) venkovní anténu a ještě kus štěstí, aby v tom okamžiku, kdy budete poslouchat, byly příznivé ionosférické podmínky. Česky a slovensky vysílající stanice:

Radio Prague International, vysílač WRMI, USA, Florida,
frekvence 5800 kHz, modulace AM, od 4:30 do 5:00 UTC
(tj. od 5:30 do 6:00 našeho zimního času nebo od 6:30 do 7:00 našeho letního času ráno),

Radio Slovakia International, vysílač WRMI, USA, Florida,
frekvence 5850 kHz a souběžně 7780 kHz, modulace AM, od 0:00 do 0:30 UTC
(tj. od 1:00 do 1:30 našeho zimního času nebo od 2:00 do 2:30 našeho letního času v noci),

China Radio International, vysílač Shijiazhuang, východní Čína,
frekvence 7325 kHz, modulace AM, od 19:00 do 19:30 UTC
(tj. od 20:00 do 20:30 našeho zimního času nebo od 21:00 do 21:30 našeho letního času večer),

China Radio International, vysílač Urumgi Hutubi,
frekvence 7415 kHz, modulace AM, od 19:30 do 20:00 UTC
(tj. od 20:30 do 21:00 našeho zimního času nebo od 21:30 do 22:00 našeho letního času večer),

China Radio International, vysílač Kashi-Saibagh, západní Čína,
frekvence 15225 kHz a souběžně 17570 kHz, modulace AM, od 11:00 do 12:00 UTC
(tj. od 12:00 do 13:00 našeho zimního času nebo od 13:00 do 14:00 našeho letního času odpoledne),

---

[Wolf]

Díky Josefe. WRMI na 7780 kHz poslouchám celkem často a na vysílání Radio Slovakia International si občas počkám. Příjem není zas tak složitý, ale fakt je, že mám dost dlouhu drátovou anténu.

Hádám, že hodně z nás umí anglicky a pak se hodí i zpravodajství BBC vysílané na mnoha různých frekvencích v různých částech dne a z různých částí světa. Případně stanice jako Voice of America apod. Rozpis se dá najít (a doporučuji si vytisknout a založit) zde: https://www.short-wave.info/index.php
Je potřeba zvolit stanici BBC, nastavit jazyk "English" (nebo jiný žádaný), zrušit zaškrtnutí "now" a klepnout na "GO". Stránka vygeneruje seznam vysílačů požadované stanice a/nebo jazyka.

[Frank]

BBC oživila vysílání v angličtině na KV, pro Ukrajinu.
15735 kHz od 1400 do 1600 UTC, 5875 kHz od 2000 do 2200 UTC.