Petrolejové lampy knotové

[Peterta3]

Dobry vecer,mate peknu web stranku.Je super!
Prosil by som o info-mam stare petrolejky Meva a mozem potvrdit,ze su uzasne.Su mojimi vernymi spolocnikmi pri vecernych posedeniach na zahrade.Mam 863, 864 a 865.Najviac mi reze 863.Je to moja laska.Prosim ale o info,co znamenaju cislice na na spodku lazenky-plechovej nadobky na palivo.Dakujem.
Peter-Vysoke Tatry,SR.

[Josef]

Všiml jsem si, že v tomto vláknu mám zásadní nedostatek - zapomněl jsem se zmínit o lampě Feuerhand. A to je chyba, protože je to prakticky jediná dnes dostupná lampa na českém trhu, která může být bez obav srovnávána s legendární Mevou 864, ba dokonce ji v mnohém předstihuje. Dovolte abych to napravil a představil vám ji.

Větruvzdorná petrolejová lampa Feuerhand Baby special 276
Jedná se o ruční přenosnou plechovou (jak se dříve říkalo "vozovou") knotovou petrolejovou lampu střední velikosti.

- výrobce Feuerhand, součást německého koncernu Petromax
- celková výška od nádržky po komínek 26 cm
- průměr nádržky 13,5 cm
- max. šířka přes boční trubice 15 cm
- výška světla plamene nad stolem 11 cm (při postavené lampě)
- výška světla plamene pod hákem 27 cm (při zavěšené lampě)
- bavlněný knot šířky 12 mm
- cylindr č.1275 (1276) Suprax (horní průměr 65 mm, spodní průměr 59 mm, výška cca 86 mm)

Vzhled lampy Feuerhand Baby special 276

Lampa-Feuerhand-Baby-276.jpg (38.3 KiB) Zobrazeno 21200 krát

Dílenské zpracování
Nejlevnější verze lampy je z lesklého, dostatečně silného pozinkovaného plechu. Lampa je pevná, stabilní, nic na ní nepruží a nevrže. Dobře se otevírá i zapaluje. Zdvihací páčka je vlevo, regulace knotu vpravo - nic si nepřekáží, dobře se s ní manipuluje. Sílu plechu se mi nepodařilo změřit, protože hrany plechu jsou prakticky všude zalemované, aby nebyly ostré. Navíc to vypadá, že výrobce používá na různé díly různě silný plech. Barevné varianty lampy nejsou jen lakované na surový černý plech (jak bývala Meva), ale jsou také z pozinkovaného plechu a teprve na něj dodatečně lakovány. Lampa tím má hned dvojí ochranu proti korozi a při poškození lakované vrstvy hned nezreziví. Pozinkování má svou nemalou výhodu i uvnitř nádržky, kdy vám případná vysrážená voda v palivu nezpůsobí důlkovou korozi a nežádoucí prosakování paliva z nádrže.

Hoření a plamen
"Rozfukový" klobouček je na první pohled sice dosti otevřený, ale rozfuk plamene funguje překvapivě dobře. Pokud řádně zastřihnete knot, aby z něj netrčely nitě a budete udržovat naplněnou nádržku, docílíte do široka rozprostřeného, vysoce svítivého plamene, který končí ostře ohraničeným okrajem a nečadí. Dírkované dno pod cylindrem je překryto plochým ochranným mezikružím, které usměrňuje proud čistého vzduchu na obvod kloboučku a kromě toho i malými dírkami umožňuje přístup vzduchu z vnitřní strany ke sklu cylindru. Uspořádání zlepšuje stabilitu plamene za větru. Česká Meva to v běžné civilní verzi nikdy neměla, používalo se jen ve starší vojenské verzi Mevy.

Svítivost lampy
Udělal jsem srovnávací test mezi originál (téměř novou) Mevou vyrobenou v osmdesátých letech minulého století a novým Feuerhandem. Obě lampy byly vyleštěny co to šlo, naplněny na maximum čerstvým lampovým olejem značky PePo. Obě byly osazeny novými knoty ustřiženými z jedné metráže. Po nasáknutí knotu (15 minut) a rozehřátí lamp (20 minut) byly plameny seřízeny na maximální výšku tak, aby ještě nedocházelo k čazení. Lampy byly otočeny tak, aby se uplatnila plná plocha plamene (i když je hořák v lampě umístěný šikmo). Pak byla svítivost obou lamp mezi sebou meřena porovnávací metodou (Bunsenův fotometr). Výsledné zjištění bylo, že ač obě lampy vykazují mírně odlišný tvar plamene (Meva výrazný "motýlek", Feuerhand spíš čistý "obdélníček"), je svítivost obou lamp prakticky stejná nebo možná o zlomeček vede Feuerhand.

Zaměnitelnost dílů
Když už srovnávám, je dobré vědět, že i když se liší tvarem i druhem skla - cylindr z Feuerhandu pasuje na originál Mevu. A cylindr z originál Mevy zase na Feuerhand. Knoty jsou také stejné. Nádržka Feuerhandu je objemově nepatrně větší a má i větší zátku než Meva. Zátky těchto dvou lamp proto zaměnit nelze.

Závěrem
Nevím zda firma Feuerhand skutečně vyrábí lampy v Německu nebo si nechává dělat díly v Ásii. Asi je to úplně jedno, protože ve výsledku je to kvalitně provedený výrobek. Pokud jde o cenu, ta je "německá" určitě. Když zavzpomínám, tak originál Meva se před revolucí prodávala v železářství za 45,-Kčs. Ceny a platy se od té doby změnily asi desetinásobně. Při přepočtu by dnes originál Meva stála zhruba 450,-Kč. To celkem koresponduje s tím, že se v armyšhopech před pár lety poslední kusy Mevy prodávaly za výprodejovou cenu 380,-Kč. Nový pozinkovaný Feuerhand s cylindrem z ohnivzdorného skla dnes stojí 540,-Kč. Pozinkovaný a lakovaný Feuerhand je za téměř devět stovek (ale co do protikorozní ochrany jej nemůžeme s Mevou srovnávat, Feuerhand má lepší). Je to málo nebo mnoho? Kdybych neměl doma už nakoupené Mevy, tak bych do toho ty peníze investoval. Lampu nekupujete každý den a je možná lépe mít dražší a kvalitní než lacinou, ale mizernou. Záleží na vás a vaší volbě.
K lampám střední velikosti se dá na internetu sehnat i textilní přepravní obal. Pro někoho možná zbytečnost. Ale ruku na srdce - máte svoji lampu skutečně uschovanou tak, aby v okamžiku, když ji budete potřebovat, nebyla celá zaprášená a umaštěná?

[Brtník]

Jaká je trvanlivost paliva do lamp? Tedy skutečná, ne deklarovaná.

[Josef]

Nedávno jsem dával do lampy petrolej, který jsem kupoval někdy před rokem 2011. Měl jsem ho v plastovém kanystru hermeticky uzavřený, v chladném koutě garáže. Žádné změny jsem si nevšiml. Hoří (a smrdí) normálně.

[Josef]

Užitečná drobnost - vzdálenost mezi nádržkou a zrcadlem není u lampy zvolena náhodně. Je to přesně ta mezera, kam si můžete zaklesnout krabičku zápalek a mít ji vždy připravenou k okamžitému použití:

petrolejka-a-zapalky.jpg (62.53 KiB) Zobrazeno 20874 krát

[Josef]

Před nějakým časem, o vánočních svátcích, jsem se pokoušel co nejdéle udržet tzv. "betlémské světlo". Při pravidelném dolévání hořela petrolejová lampa na mírný plamen nepřetržitě dnem i nocí 10 dní (šlo by to i déle, ale škoda paliva). Jako palivo byl použitý čirý lampový olej PePo prodávaný v PETlahvích. Za celou tu dobu bylo potřeba 3x povysunout knot. Cylindr jsem nečistil a jeho stav po 10 dnech svícení si můžete prohlédnout na níže uvedené fotografii. Nikde žádné saze, ale povrch cylindru se postupně pokryl kapičkami nějaké zkondenzované lepkavé olejovité kapaliny, která však nesnižovala prostupnost světla. Olejovitá sraženina šla setřít hadříkem namočeným v nitro-ředidle.
Takže toť má praktická zkušenost s lampovým olejem a příští rok, pokud to vyjde, to prozměnu zkusím s klasickým smradlavým petrolejem prodávaným v plechovkách.

Detail cylindru po desetidenním testu:

[norrsken]

Josefe, po delším čase srdečně zdravím z Přerova. Vidím, že disponuješ Mars lampou typu Eagle. Rád bych se zeptal, jak hodnotíš kvalitu spalování v Eagle ve srovnání s klasickou petrolejkou s dlouhým cylindrem. Provedení hořáku i cylindru Eagle se podobá přenosným větruvzdorným lampám (Meva, Feuerhand...). Tyto plechové lampy jsou primárně určeny do venkovního prostředí, hlavním požadavkem je mechanická odolnost a větruvzdornost. Dokonalost spalování je v nich druhořadá a dle mých zkušeností znatelně horší než u klasické petrolejky hlavně v důsledku krátkého širokého skla a provedení hořáku. Spaliny jsou v uzavřené místnosti cítit, plamen je žlutší a temnější. Netrpí lampa Eagle stejnými nectnostmi? Pokud ano, Mars nabízí pro tutéž šíři knotu, tj. 11''', i klasické provedení, které by bylo do místnosti výhodnější (a o pár korun levnější).
Já sám používám v místnosti nejmenší z MARS klasických lamp s plochým knotem 5''', jako palivo klasický petrolej na svícení, který obvykle kupuji ve 4 l balení. Při současných cenách paliva mi lampy s širším knotem přijdou jako přílišní žrouti. Pokud svátečně potřebuju víc světla, natlakuju "Starklichtlampe" Petromax Rapid 150 CT. Je to malá sestra velké klasické petromaxky, ale i tak její světelný výkon téměř nikdy nevyužívám naplno. Stihl jsem ji před pár lety koupit přes jeden brněnský e-shop i s příslušenstvím. Místo keramického hořáku jsem osadil nerezový s výrazně delší životností. Lampa je z poctivé mosazi, avšak výroba již mimo Deutschland, takže jsem si musel pohrát s odjehlením otřepů po lisování. Vhodným mezistupněm mezi lampou s plochým knotem a tlakovou petrolejkou by byla knotová lampa s válcovým hořákem. Jednu takovou funkční z konce Rakouska-Uherska jsme měli po babičce, ale bohužel se nedochovala. Dnes je vyrábí jako luxusní zboží například Karskrona Lampsfabrik, Blekinge, Švédsko. Cena je příšerná. A podle úvodu jejich katalogu si sklo nechávají foukat u "tradičních mistrů v Norra Böhmen" - tedy v severních Čechách...

[norrsken]

Opravuji překlep, město s přístavem na Baltu se jmenuje samozřejmě Karlskrona, známý cíl provokací sovětských ponorek v dobách nedávno minulých.

[Josef]

Pokud je Eagle správně seřízená, má i při poměrně krátkém cylindru spalování dobré. Ono lze postupovat dvěma cestami - buď má lampa dlouhý cylindr a pak si může dovolit mít poměrně velké odpory proudění vzduchu v hořáku, protože cylindr jako "komín" to spolehlivě utáhne. Nebo může být cylindr krátký, ale pak v hořáku musí být odpory při proudění vzduchu malé, aby to nečadilo.

- První způsob používají klasické lampy se štíhlým cylindrem
- Druhý způsob je použitý u Eagle.

Pokud by se někomu zdálo, že Eagle spaluje méně kvalitně, není to o systému lampy, ale o kvalitě výroby. Přesněji řečeno, je to o citlivosti jednoho nebo druhého principu přívodu vzduchu na výrobní nepřesnosti. Proč, to vysvětlím:

U každé lampy přichází do spalovacího prostoru vzduch dvěma cestami. Primární vzduch jde přímo ke knotu a pomocí štěrbiny v kloboučku rozdmýchává plamen do plochého tvaru. Sekundární vzduch je přiváděn po obvodu cylindru a má za úkol "živit" plamen v prostoru nad kloboučkem, umožňovat shoření veškerého paliva v plamenu a následně umožňovat snadný "výplach" spalin. Obojí je důležité. Primární vzduch je velmi důležitý na dokonalé rozprostření plamene. Sekundární vzduch má zásadní vliv na barvu plamene a na množství nespálených uhlovodíků ve spalinách (aromatické uhlovodíky, oxid uhelnatý).

U klasické lampy veškerý vzduch spodní částí do hořáku. Primární vzduch jde přímo do kloboučku a prochází jeho štěrbinou. Sekundární vzduch prochází dírkami hoříku, umístěnými po obvodu kloboučku a odtud do cylindru. Štěrbina i otvory jsou vyrobeny v plechu přesně a udávají poměr primárního i sekundárního vzduchu. Ten je stálý, i když by se změnil tah cylindru. Jinudy nemůže do lampy vzduch vnikat, protože cylindr je do hořáku těsně zasunutý a docela dobře v něm "těsní" (nesmí být dole uštípnutý). Tím jsou spalovací poměry přesně dány a nějaká drobná výrobní odchylka nezpůsobí nefunkčnost.

U lampy Eagle je to jinak. Primární vzduch přichází zespodu hořáku přes dírkovanou část pod klobouček. Nezávisle na tom se přisává sekundární vzduch zboku - mezírkami po obvodu cylindru. Mezírky jsou vytvořeny prolisy na obvodu plechu, kam dosedá spodní okraj cylindru. Dírkovaná část ze spodní strany hořáku i obvod s mezírkami pod cylindrem je velký. Nasávanému vzduchu to neklade překážky ani nevytváří zbytečný odpor a proto lampě stačí kratší cylindr. Kratší a průměrově větší cylindr se méně zanáší sazemi, lampa lépe osvětluje strop místnosti. Díky velkému spodnímu hrdlu se cylindr dobře čistí a také při zapalování lampy snadno nasazuje. Lampa Eagle se v praxi dobře ovládá, dobře udržuje.

Oba způsoby jsou historicky ověřené a nebyl by s tím problém, kdyby nebyly vyráběny i "historickou" technologií. Když si totiž prohlížím výlisky, všude na nich vidím stopy po značně opotřebených (nebo neseřízených) lisovacích nástrojích. Nevím, kolik mají ty nástroje let, ale už hodně dlouho se do nich neinvestovalo a je docela možné, že pocházejí ještě z první republiky.

No a ta hlavní potíž (krom drobností, kdy "plechové víčko" na skleněných závitech bazénky nedrží, je volné a při dotahování přeskakuje) je v tom, že spalovací systém lampy Eagle je na výrobní nepřesnosti podstatně citlivější. nelze vyloučit, že při zakoupení náhodou natrefíte na kus, který nebude fungovat zcela ideálně. Zde to prostě nejde ošidit (a výrobce nemůže jen "žít z podstaty" a dobrého jména získaného v minulosti) - prolisy na obvodu hořáku lampy Eagle (alespoň té mé), jsou vylisovány nedostatečně vysoké. Sekundárního vzduchu se pak pod cylindrem přisává málo. Plamen je "utáhaný", dlouhý, s neostrým horním okrajem a očividně zažloutlý. Pro první pokus stačí vzít do špičky seříznuté tři sirky, po 120 stupních je vsunout mezi plech hořáku a spodní okraj cylindru. Pozvolným zasouváním sirek nepatrně (opravdu nepatrně) zvětšit štěrbinu mezi cylindem a tělesem hořáku. Plamen rázem ožije, stane se jasnější a ostřejší. Ale když se to přežene, poruší se tah cylindru a zhorší se rozfuk kloboučku. Když se zkusmo najde správná velikost mezery, stačí kleštěmi na třech místech prolisy plechového okraje hořáku nepatrně zdeformovat tak, aby bylo mezírky dosaženo i bez vložených sirek. Tím je výrobní vada (vzniklá opotřebením lisovacích nástrojů) odstraněná a lampa Eagle bude luxusně svítit. Bude mít jasný plamen a způsobovat minimální petrolejový zápach.

Detail prolisů na obvodu dosedacího okraje:

dosedaci-plocha-cylindru-na-horaku-Eagle.jpg (38.76 KiB) Zobrazeno 17351 krát

Samozřejmě nutno mít na paměti, že je to lampa se širokým knotem, velkým světelným výkonem a velkou spotřebou petroleje, takže těch spalin bude logicky více než kolik produkují menší plechové lampy a při provozu v místnosti je to vždy znát. Při svícení petrolejovou lampou v místnosti je prostě vždy nutné nějakým způsobem nepřetržitě větrat.*

Pokud jde o celoskleněné lampy, mám tu různé prvorepublikové a jednu dokonce i s kruhovým knotem, ale nedávno koupenou lampu Eagle z nich používám nejraději. Množství světla si seřídím podle potřeby. Ona umí svítit jasným světlem i při hodně zataženém knotu a kdykoli potřebuji více, stačí jen otočit regulačním kolečkem. Velkou tlakovou petrolejku mám taky rád, je technicky zajímavá, ale používám ji jen občas. Převážně na svícení při práci venku - hlavně na podzim, když bývá brzy tma. Pěkně hřeje a když mrznou ruce, tak se to hodí. Ale používám ji jen, když to má skutečně nějaký smysl a vím, že budu svítit několik hodin. Start je komplikovanější a spotřeba paliva také není zanedbatelná. Na čtení v chatě nebo jen při odpočinku ji nepoužívám - přeci jen je to dost hlučné.


*) Poznámka:
V minulosti se petrolejkami svítilo běžně. Nicméně uvědomte si, že většinou v místnosti, kde současně hořela kamna nebo sporák na tuhá paliva. Nejen kvůli vytápění, ale převážně kvůli technologickému teplu. Hospodyně na nich vařila, nahřívala žehličku, ohřívala vodu atd. To je nutné zdůraznit - protože v této kombinaci není svícení petrolejkou problém. Kamna spotřebovávají značné množství vzduchu a spaliny odejdou komínem. Kamna vzduch i zápach z petrolejky nasají, spálí a odvedou do komína. Kamna dokáží místnost (s tehdejšími, naštěstí nedostatečně těsnými okny a dveřmi) mírně a trvale větrat. Byla-li místnost malá, kamna produkovala nadbytečný tepelný výkon a některé z větracích okének mohlo být trvale otevřené, aniž by byla v místnosti zima. V takové situaci byl petrolejový zápach i při použití výkonné lampy minimální. Nebyl problém (třeba nad pracovním stolem krejčího) během dlouhých zimních večerů svítit velmi silnou lampou (s kruhovým knotem, který měl obvod 70 mm). Dnes, pokud je místnost uzavřená, vytápěná radiátory a s dokonale zatěsněnými okny, je svícení petrolejkami v ní velmi nepříjemné a bez větrání i nebezpečné. Prostě staré technologie je nutné chápat i používat v původních souvislostech. Pak funguje vše správně, tak jak má...

[norrsken]

Princip lampy typu Hurricane

Jak již zmiňuje Josef, tyto plechové přenosné větruvzdorné svítilny jsou pro nouzové situace ideální volbou. Protože jejich konstrukce svědčí o důvtipu amerického ducha druhé poloviny 19. století, podívejme se na jejich princip detailněji.
Jak to už bývá i s jinými objevy, vývoj podnítily potřeby armády, v tomto případě válka Severu proti Jihu. Petrolejka obvyklé konstrukce v polních podmínkách nemohla obstát. Za větru zhasínala, za nízkých okolních teplot studený vzduch ochlazoval plamen a tím snižoval světelnou účinnost, nemluvě o nulové mechanické odolnosti.
Nejstarší přenosné petrolejové svítilny byly v provedení glass globe. Měly ještě hořák s nekrytým knotem, ale proudění vzduchu uvnitř lampy bylo usměrněno vhodným navržením vstupních otvorů. Tím se aspoň částečně zlepšila ochrana plamene ve venkovních podmínkách.
S novým systémem přišel John H. Irwin, Chicago, Illinois. V roce 1869 získal U.S. patent no. 89770 na hot-blast tubular lantern, tedy "trubkovou svítilnu s horkým dmýcháním". Nasměroval proud vstupujícího primárního vzduchu tak, že došlo jednak k jeho zpomalení, jednak k předehřátí teplem spalin. Až poté jej přivedl k hořáku krytému kloboučkem. Vítr pak plamen nezhášel, ale naopak podporoval tah v lampě.
Irwin se však s prvotním řešením nespokojil a ve vývoji dál pokračoval, neboť si uvědomil problém hot-blast systému. Primární vzduch se při předehřevu mísil se spalinami a tím se ochuzoval o poměrné množství kyslíku potřebného ke spalování. Proto Irwin o čtyři roky později dospěl k dalšímu patentu no. 138654, tentokrát na systém cold-blast ("chladné dmýchání"). Oddělil cestu primárního vzduchu od spalin a jeho předehřevu docílil nepřímo na principu tepelného výměníku.
Úpravami Irwinova prototypu pro sériovou výrobu pak vznikla svítilna Hurricane. Je dovedena k takové dokonalosti, že se v nezměněné podobě vyrábí a slouží více než století ve větru, dešti či mrazu. Přesněji řečeno slouží jedině za předpokladu, že se nejedná o bastl z produkce komunistické tržní ekonomiky v čínském pojetí.



Primární vzduch je působením tahu hořící lampy nasáván shora skrze otvory do pláště komínku. Prouděním kolem horkého komínku se předehřívá a vstupuje do bočnic lampy, jejichž výlisek tvoří vzduchové potrubí (jak důmyslné!). Tím se dostává do uzavřeného prostoru v "mezistropu" nad nádržkou, odtud do spodních otvorů v hořáku a pod klobouček se štěrbinou, která plamen rozprostře do plochy, aby byl v co nejlepším kontaktu se sekundárním vzduchem uvnitř cylindru. Ten vstupuje zespodu přes otvory v dosedacím plechu cylindru. Působení sekundárního vzduchu dále zvýší teplotu plamene, částice nespáleného uhlíku z prvního stupně spalování se rozžhaví do žlutobílého žáru a intenzivně svítí. U správně seřízené nečadící lampy uhlík následně zcela shoří ve vnější vrstvě plamene. Ta je již okem neviditelná, ale přitom z celého plamene nejteplejší.
Jakkoli je lampa Hurricane konstrukčně sofistikovaná, je třeba mít na paměti její určení. Jako zdroj světla k pravidelnému příjemnému posezení v místnosti u večeře či nad knížkou ji nemohu doporučit. Pro takový účel je třeba mít klasickou skleněnou petrolejku, samozřejmě v kvalitním provedení od zavedeného výrobce. Podle mých zkušeností svítilna Hurricane i přes systém tepelné rekuperace nedosahuje v porovnání s lampou s dlouhým cylindrem a se stejným rozměrem knotu stejné kvality spalování. Nemalé ztráty světelného toku též vznikají zastíněním plechovou konstrukcí.