Rybník či tzv. „zástavu“ mívala většina malých vesnických mlýnů a pil v Čechách a na Moravě, které hnala voda z místních potoků. Bylo to výhodné. V rybníku se dalo nahromadit dost vody, aby udržela stroje po několik hodin v chodu a to i když bylo suché období a samotný průtok v potoku by je neutáhnul. Rybník byl současně rybochovnou i požární nádrží a často i nouzovým napajedlem pro dobytek. U vodního díla s akumulací vody je vždy zapotřebí použít co možná velký spád. Tím se při stejném "naakumulovaném" výkonu sníží množství vody, které je třeba nashromáždit a nádrž pak vychází menší.
Mimochodem - akumulovat vodu, pokud máme prostor, je efektivnější než akumulovat vyrobenou elektřinu do akumulátoru. Jednak ztráta vody v rybníku je menší, než chemicko-elektrická ztráta při nabíjení akumulátoru a zadruhé nám dostatek vody umožňuje provozovat vodní motor v režimu s vysokou účinností (alespoň po tu dobu, co voda v nádrži vystačí na jmenovitý výkon). Rybník je výhodný i tím, že k jeho zbudování stačí lopata a svaly. Vydrží několik generací. Zatím co lopatou akumulátor nevyrobíte a i kdyby, jeho životnost stejně bude jen několik let. I to jsou veličiny, které by měly být v nějaké "postapo" situaci zohlednovány.
- rybnik-prutocny.gif (3.57 KiB) Zobrazeno 5278 krát
Nebudu zde rozebírat do podrobnosti všechna vodní díla - jako třeba vodní dílo jezové nebo přehrady a detaily jejich uspořádání. To si určitě snadno dohledáte na internetu i s názornými obrázky.
Pro nás bude hlavním kritériem jednoduchost, odolnost a především nenápadnost. V tomto ohledu pro nás může být derivační uspořádání mnohem výhodnější než jiné způsoby. Především, pokud použijete k odběru vody tzv. tyrolský jez nebo jakýkoliv způsob, který funguje na podobném principu.
...ale o tom si přečtete až zase někdy příště.