Jidášovo ucho - Boltcovitka
Houba, která u nás roste de fakto po celý rok, ale velmi záleží na podmínkách. V zimních měsících se jedná o jeden z vydatných zdrojů zpestření potravy. V lese ji nehledejte, je to houba, která miluje stinné, vlhké a zarostlé stráně - ideálně neudržované rumiště a remízky zarostlé především černým bezem a trnkami. Roste především na odumřelých kmenech a větvích listnatých stromů - nejčastěji černý bez, trnka, švestk, údajně také buk, vrba a další. V tuto chvíli (teplý únor, vlhko, v noci mírné mrazy, přes den teploty nad nulou, mlhy) panují ideální podmínky pro růst. Pokud se nyní vydáte na vhodná místa, je úspěch zaručený.
Rychlý úlovek během procházky - polovina února
Jidášovo ucho s oblibou přidávám do polévek, čínských jídel a omáček. Hodí se také do salátů. V přírodě je ideální vývar z houby s nudlemi. Pokud si obstaráte maso, můžete s jeho pomocí vykouzlit vynikající polévku. Vaření v hrnci a vývary jsou sice energeticky náročné, ale v podmínkách přežití v přírodě nejefektivnějším využitím živin.
Před zpracováním je ideální Jidášovo ucho namočit na cca 2 hodiny. Zvětší tak svůj objem a stane se lahodnějším. Platí to zejména pro přidávání k restovanému masu, či zelenině.
Popisem a využitím se zabývat nebudu, protože je těchto informací plný internet.
Informace z Wikipedie:
Plodnice houby bývají chorošovitého, miskovitého či lasturovitého tvaru, vypouklé směrem vzhůru a bočně přirostlé ke dřevu; široké jsou 2—10 cm. Plodnice mají nápadnou chrupavčitou konzistenci, jsou výrazně pružné, někdy průsvitné, na omak gumovité až rosolovité, za vlhka až lepkavé, z vnitřku lysé, z vnější strany mohou být lehce pýřité, zejména na vnitřní straně žilnatě zprohýbané. Barva přechází od červenohnědé ke kaštanově hnědé, vnitřní (spodní) strana může být světlejší. Plodnice rostou zpravidla ve skupinách vedle sebe a nad sebou.
https://cs.wikipedia.org/wiki/Ucho_Jid%C3%A1%C5%A1ovo
Pár jednoduchých receptů a základní popis suroviny:
http://kudluvfotoatlashub.blog.cz/1102/ ... ovym-uchem