Parní pila: Na přibližnou ukázku toho, jak to s tou syrovou energií myslím, přikládám třeba odkaz na video zachycující práci na historické parní pile:
https://www.youtube.com/watch?v=zAvurSjBVW8(
https://www.youtube.com/watch?v=9_wdRkxT7GI)
Ono to z pohledu dneška to nemusí být až tak úplně mrtvá technologie. A nehledejte v tom ani nostalgii ke starým strojům a tak všelijak podobně. Jde o jen o základní princip, který lze realizovat s moderními prvky - ale musí být zachována ona přímá jednoduchost.
Aby byla parní pila obecně efektivní i při využití našich dřevin, musí na to být pamatováno už od počátku. První podmínkou je, že musí stát bezprostředně uprostřed lesnaté oblasti, aby vzdálenosti pro dopravu vstupní suroviny byly minimalizované. V praxi pak pilu obsloužíte koňským potahem (což je další „trvale udržitelný pohon“, který si však bezesporu zaslouží
samostatné vlákno), případně plavením dřeva. Podmínka druhá je, že pila nemůže vyrábět jen pouhé řezivo, konečným produktem jsou oboustranně ohoblovaná prkna nebo palubovka, případně profilové lišty.
https://www.youtube.com/watch?v=rlylsmjIqBETo není žádná náhoda! Aby byl provoz energeticky udržitelný, potřebuje splnit hned několik základních podmínek. Co nejvíce operací, při kterých vzniká dřevní odpad, je zapotřebí provést na jednom místě. Jednak proto, aby se z pily (která je vzdálená od města) dopravoval už hotový opracovaný a tedy i váhově lehký výrobek. Zadruhé proto, že veškerý dřevní odpad slouží jako palivo pro pohon pily a ještě ho budete muset v některých případech doplnit dřívím z prořezávky. Vše samozřejmě vyžaduje rozsáhlé plochy pozemků.
Les roste a ukládá tak sluneční energii do dřeva, navíc spotřebovává oxid uhličitý. Pila pořeže kulatinu na prkna. Vzniklá prkna i veškerý odpad se volně na vzduchu (několik let) usuší (náročné na prostor). Odpad (případně větve a stromky z prořezávky, špice stromů aj.) poslouží jako palivo a k pohonu pily. Po přirozeném vyschnutí se desky ohoblují a hobliny opět poslouží jako palivo. Lesu ze zpět vrací jediné – dřevný popel z pod roštu parního kotle. Minerály obsažené v popelu poslouží jako hnojivo. Cyklus energie i surovin je tím víceméně uzavřen a výrobek – vůz vrchovatě plný palubových desek, vyroben, lidé zaměstnáni v místě. To je princip toho, čemu já osobně říkám využití „syrové energie“.
K videu namítnete, že pila využívá sto let starý parní stroj, navíc už v dost zuboženém stavu, kdy mnoho páry ztrácí. Pamatujte, že to byla jen ilustrační ukázka pily ze skanzenu. Ale i kdyby, zde vůbec nevadí, že parní stroj má mizernou účinnost. Pokud využíváte recyklovatelnou odpadní surovinu, máte jí dostatek a nečiní vám problém ji dopravovat, není to podstatné. Mnohem větší škoda na surovinách by vznikla, kdybyste se pokusili na kilometrové vzdálenosti pilu elektrifikovat (měď) nebo ji nedejbože pohánět naftovým motorem.
Také pokud se pilu rozhodnete postavit ve městě, nebude to fungovat (historická zkušenost z mého okolí). Jak to? Uprostřed lesa můžete snadno využít odpad z lesní prořezávky a láce jeho dopravy. Ve městě bez toho však už nevystačíte s palivem. S kalkulačkou v ruce rychle zjistíte, že dopravovat objemný lesní odpad na větší vzdálenost nebo ho kvůli dopravě štěpkovat či uměle sušit bude příliš nákladné. Pak budete muset použít nakoupené palivo doplňkové nebo parní stroj nahradit jiným efektivnějším způsobem pohonu. Ale tím celý smysl, až doposud energeticky nezávislé technologie, vezme úplně za své.
Samozřejmě obdobnou technologií, jen s trochou moderní inovace, můžete vyrábět i krásné "ekologické obaly" (dřevěné krabičky):
https://www.youtube.com/watch?v=_mKSKZau9qsI zde je totiž splněna potřebná podmínka - vzniká hodně odpadu sloužícího jako zdroj hnací energie.
Z historie snadno dohledáte, že s pomocí takovéto pily jste schopni postavit třeba i celé město a vybavit domácnosti nábytkem. Vyrobíte věci, které mohou sloužit klidně sto i více let. Protože vydrží dlouho, tak v dlouhodobém horizontu se vám zvládne obnovovat i les a vystačíte s jedinou pilou na oblast. A když už stavby i předměty morálně zastarají nebo se poškodí, snadno poslouží na zimu jako palivo. Jejich "ekologická" likvidace je tedy velmi nenáročná.
)
pribeh-o-vystrizliveni.pdf
