Nízká natalita

[Krocan]

Čas od času se objevují články o tom, že v podstatě vymíráme a že mladší ročníky budou natolik slabé, že v žádném případě nezvládnout zabezpečit starší, silnější ročníky, které již nebudou v produktivní věku. Ani si nechci domýšlet, jak bude vypadat Evropa, které se zhroutí sociální systém.

Jaká jsou fakta: Aby zůstal národ zachován (prostá reprodukce), musí být natalita alespoň 2,1 dítěte na rodičku. Stav v ČR patří k nejnižším na světě a je zhruba 1,1 dítěte na rodičku. Je tak naprosto jisté, že za pár desítek let nastane kolaps důchodového systému. Státní důchody jsou v ČR financovány průběžným systémem, což znamená, že to co se vybere od pracujících se rozděluje důchodcům.

Stát, tak jak je mu vlastní, přichází s nejméně efektivními způsoby řešení. Všechny pokusy o důchodovou reformu, které si pamatuji, byly přešlap. Komerční důchodové spoření (připojištění) může trochu pomoci, ale vzhledem k nízkému zhodnocení a inflaci to vychází tak, že když budu chtít pobírat důchod v dnešních cenách ve výši 10 tisíc korun, tak bych dnes musel měsíčně stejnou částku odkládat na důchod. Což je pro mnoho rodin nereálné a i pro ty, pro které to je reálné, to bude znamenat citelné omezení (když nepočítám horních 10 % populace). Obzvlášť když je v ČR zdanění práce takové jaké je. Zhruba 1/2 mzdových nákladů vynaložených zaměstnavatelem jde státu a druhou půlku pak dostane zaměstnance, který má ale ještě na rozdíl od podnikatelů veškeré nákupy zatíženy DPH. Když si chce rodina udržet slušný životní standard a ještě něco ušetřit na horší časy, logicky tak dojde k závěru, že není možné (bez uskromnění se) vychovat a zabezpečit více jak 1 dítě. Každé narozené dítě pro stát znamená dalšího daňového poplatníka, který za dobu svého života odvede do veřejných rozpočtů nemalé částky. Přesto stát nijak citelně nepomáhá rodinám zabezpečit více dětí.

Děti, jako investice
Když se podnik nebo podnikatel rozhodne investovat (např. rozšířit výrobu, otevřít další provozovnu, začít poskytovat novou službu atp.), svou investici si v plné výši uplatní jako snížení základu daně. Zaplacené DPH si uplatní na vstupu a vznikne mu tak nárok na odpočet. V dnešní době třeba i dostane nějakou krásnou EU dotaci. Státu to nijak nevadí, stát to podporuje. Zajišťuje se tím růst produktu, pracovní místa atd.

Když se pár rozhodne založit si rodinu a přivést na svět dítě, nic z toho, co musí nakoupit a zaplatit (větším bytem počínaje, přes přítomnost otce u porodu, plenkami, sunarem, až studiem konče) si nemá jak započíst proti základu daně, nebo odvodům na sociální pojištění. Přitom právě tím, že přivedou na svět dítě zajistí průběžnému důchodovému systému existenci i v dalších desetiletích. DPH nese rodina v plné výši. Sleva na dítě u daně z příjmů fyzických osob je směšná a nic neřeší. Stát to ale označuje za velkou pomoc rodinám, stejně jako další zaváděná a rušená, nic neřešící populistická gesta, jako pastelkovné, porodné atd.. Nepodporováním podniků hrozí stagnace a odliv kapitálu, ale nepodporováním rodin byla vytvořena "časovaná bomba", která až "vybuchne", přestane existovat civilizace, tak jak ji známe.

Důkazy, že se to rychle blíží
Od nějakých patnácti let mne hodně zajímali akcie, protože se z vývoje kapitálových trhů dalo hodně vyčíst. Reagují na události, ale i sentiment, nálady a očekávání. Momentálně se západním světem šíří záporné úrokové sazby. To znamená, že když máte nyní peníze na octávii, za pár let budete rádi, když si za stejné peníze koupíte levnější fábii. Dost jsem přemýšlel nad tím, co to vlastně trhy chtějí říct a myslím, že zpráva je jednoznačná. Současný konzum a velká nadprodukce spolu s nízkou porodností znamenají, že tak dobře, jako dnes, se už nikdy nebudeme mít. Tomu tedy alespoň trhy věří a proto mají takový vývoj, jaký mají. Je to logické. Při pohledu do budoucnosti... peníze se stále tisknou, kapitálu je dost, ale začíná chybět pracovní síla. Cena kapitálu tak stále klesá a roste cena práce. V budoucnu, až bude většina populace v důchodovém věku, tak jen ti nejbohatší si budou moci dovolit služby, jejichž poskytování bude omezeno malým počtem pracujících lidí.

Vítání migrantů je možná způsob, jak rapidní úbytek pracujících řešit a zvrátit tak nepříznivý demografický vývoj. Jen se ale modlím, aby migranti, děti migrantů a jejich vnoučata byli ochotni pracovat a jen nevysávali už tak zadýchaný sociální systém.

Můžeme s tím jako občané něco dělat? Je lepší mít hodně dětí (za cenu toho, že jim člověk nedokáže dopřát to, co by chtěl) a zachraňovat tak budoucnost i bezdětným párům, které se rozhodly raději cestovat? Postarají se o nás naše děti, když budou stejně jako nyní my odevzdávat 1/2 svých mezd státu? Kde na to oni vezmou peníze? Myslíte si, že investice na stáří (koupě bytu na investici, akcie, fondy, drahé kovy) nějak zajistí to, že nebudete na stará kolena strádat a dožijete důstojně, nebo tak, jak bude probíhat demografická změna, budou i trhy přeceňovat hodnotu vašich aktiv (byt těžko pronajmete, když bude za 50 let v ČR třeba o 10 % méně obyvatel; akcie firem, kterým budou ubývat zákazníci, také určitě neporostou nijak závratně...).

PS: dal jsem to do hardcore scénářů, protože až všechny důsledky demografických změn přijdou (jako že vše nasvědčuje tomu, že je to neodvratné), bude to znamenat konec způsobu života, jaký známe.

[Josef]

Nastínil jsi jeden pohled na danou tématiku. Neoficiálně existuje i pohled druhý, o kterém se ale raději moc nemluví a který se zde pokusím zmínit (ale nechápejte to prosím tak, že bych byl snad nějakým propagátorem této názorové větve):

Ten vychází z toho, že Země není "nafukovací" a dlouhodobě udržitelnou existenci lze udržet jen při rozumném zalidnění, kdy plocha na které obyvatelé žijí dokáže vyprodukovat dostatek potravin i energie, bez toho aby došlo k jejímu vyčerpání a nevratnému zničení. Nejsem přesně kovaný v těchto číslech, ale tuším, že už jsme tuto hranici dávno překročili (tedy onu hranici, kdy výměra lidi uživí bez průmyslových hnojiv a bez GMO plodin). Někdy se hovoří o "udržitelných" dvou miliardách, jindy skoro o třech miliardách. Současných sedm je určitě přes čáru a než se nadějeme bude to devět miliard...

Položme si čistě hypotetickou otázku:
Musí mít Česká republika deset milionů občanů nebo zde může žít třeba jen pět milionů občanů? Kdyby přirozený populační pokles dosáhl této hodnoty (rozhodně lepší, než když populace klesá v důsledku války), co by se stalo?
Cena nemovitostí atd. to jsou relativní věci, které je zapotřebí srovnávat spíš ke kupní síle než hodnotit pevnou částkou, jejím vzestupem či poklesem. Neměli bychom takovou hustotu provozu na silnicích, spotřebovali bychom méně pitné vody a vyprodukovali méně odpadu, pole by si také vydechla a některá by mohla zůstat krátkodobě ladem, nemuseli bychom zabírat ornou půdu dalšími a dalšími novostavbami, procentuální počet pracujících a nezaměstnaných by patrně zůstal stejný. Vybralo by se méně daní, ale služby a potřeby které se z nich kryjí by byly určeny menšímu počtu lidí. Kromě toho ekonomka Ilona Švihlíková už před časem zmínila, že velké firmy k vyššímu zisku nové lidi nepotřebují, jsou schopné vyprodukovat větší zisk (a odvádět daně) díky technologickému pokroku a robotizaci. Úbytek lidí tedy nemusí nutně znamenat cestu do chudoby národa, jak mnozí rádi straší. Jediné co bychom museli a co by zůstalo s plnými náklady - je, uchránit a ubránit si toto území, aby se nám nezaplnilo z jiných přelidněných končin světa. Případně spolu s moderními technologiemi "exportovat" do rozvojových zemí i principiální myšlenku, že mít deset dětí v době, kdy kojenecká úmrtnost (dík podpoře rozvinutých zemí) poklesla na polovinu je k životnímu prostřední přinejmenším "nezodpovědné".
Ovšem představa, že by došlo k přirozenému (zřejmě rozumnému) snížení populace nezapadá ekonomům do jejich představ trvalého ekonomického růstu (kam až to má vlastně růst?) a udělají všechno proto, aby populační pokles nějak dorovnali, ber kde ber, každý příchozí dobrý. Až to nakonec dopadne hodně špatně...

[MacGyver]

Pokud pomineme konspirační teorie o globálním plánu na snížení počtu obyvatel naší planety, je podle mého názoru zabývat se demografickým vývojem absolutně zbytečné. Nic není statického, a každá společnost se vždy přizpůsobí dané situaci. Vždy zafunguje Gausova křivka, která po nějakém mimořádném impulzu narovná běh společnosti do normálu, jaký odpovídá dané situaci. Jednoduše řečeno, společnost se v příštích desetiletí tak radikálně změní, že předpokládat jakým výzvám budeme čelit je marnění času. S nadhledem se stačí podívat na moderní dějiny od masového zavedení parní technologie respektive elektrifikace. Společnost se vyvíjí a vždy reaguje na danou situaci. Hodnota peněz nic neznamená. Je to virtuální realita, kterou si naštěstí nastavujeme tak, aby jsme zajistili určitý standard. Buďme rádi že tyto nástroje držíme v rukou jako reprezentanti západní civilizace.

Pohled na lidskou práci, lidské hodnoty a filozofii bytí se bude v příštích letech vyvíjet velmi dramaticky. Neznamená to ale, že by jsme měli mít z pokroku obavy. Ti kdo jej přijmuli vždy jako první s otevřenou hlavou, měli oproti konzervativcům vždy nádskok. Zmiňme například traktory nahrazující koně. Nikomu se nic zlého nestalo, ba právě naopak. Situaci se nakonec vždy přizpůsobí a nakonec pochopí, jaký skok pro civilizaci prožitá změna znamenala. Ti kdo tuto změnu prožívají, si to ale v drtivé většině neuvědomují a hodnotit ji můžou až ex post. Aby mohlo něco krásného začít, musí něco krásného skončit.

Nemyslím si, že smyslem lidstva by mělo být množit se jak králíci. Časem to pochopí i ty méně vyspělé národy, nebo třeba ne a budeme zase běhat s bederní rouškou a umírat ve třiceti Jednou je nás víc a jedno míň.

[Krocan]

V západním světě máme zkreslenou představu o světové demografii. Dle výzkumu z roku 2013 si většina Britů myslí, že má žena v Bangladéši nebo Indii v průměru 6 dětí. Pravda je taková, že realita odpovídá v průměru spíše 2 dětem, takže se růst počtu obyvatel v této části Asie již zastavil. Jediná část světa, kde pokračuje populační exploze, je Afrika.

Za posledních 50 let se lidstvu velmi úspěšně daří bojovat s chudobou. Počet obyvatel planety, kteří si nemohli dovolit ani boty, je dnes již minimální atd. ... Vývoj ve světě (až na Afriku) je i přes neustále vyobrazování bídy a chudoby v médiích úžasný. Ovšem, když by se většina světa dostala na životní úroveň severní Ameriky a Evropy, planeta by to nejspíš neustála.

Vše naznačuje, že počet obyvatel planety dosáhne maximálně 11 mld. a poté se bude už snižovat.

Populárně naučně tyto informace předává Hans Rosling. Dělal pořad pro BBC, přednáší...
Odkaz na jednu z jeho zajímavých přednášek (fakta bez umělé paniky): https://www.youtube.com/watch?v=FACK2knC08E

Přiznejme si, že Evropa, na rozdíl od zbytku světa, je neuvěřitelně zmlsaná mírou sociálního zabezpečení. Problémy řeší tak, že na ně hází peníze vidlema (romové, menšiny...). Vzhledem k tomu, že se evropští političtí vůdci zatím neodhodlali udělat jakékoliv kroky, aby systém připravili na nadcházející změny (úbytek pracujícího obyvatelstva), můžeme se dočkat toho, že se Evropa promění v papiňák, kde bude narůstat tlak, když již nebude tak obrovské množství peněz, které půjde sebrat pracujícím, k přerozdělování v rámci systému. Problém tedy nevidím v tom, že se lidé nepřizpůsobí, ale že se systém nepřizpůsobí a nebude reflektovat vývoj (což je pro evropské systémy spíše pravidlem, že změny reflektují až se značným zpožděním).

Jak už jsem psal, vše záleží na tom, zda ti, co přicházejí do Evropy, budou ochotni pracovat. Až se totiž ukáže, že je prostě všechny nejde živit z podpory, bude jich tu už dost na to, aby nám názorně předvedli své rozhořčení z nenaplnění jejich evropského sociálního snu.

Zmíněny fakt, že nic jako nekonečný ekonomický růst neexistuje, bych doplnil o můj názor, že až si tuto pravdu konečně všichni přiznají, možná už nebudeme muset zažívat cyklické krize z nadvýroby