Lov zvěře v podmínkách přežití v přírodě

[MacGyver]

Velmi často se setkávám s názorem, že v případě nedostatku, krize či kolapsu společnosti se hodlají mnozí lidé uchýlit k získávání potravy lovem. Tato skupina má jeden společný jmenovatel - nikdy v životě nic neulovili, nezpracovali a nemají tušení kolik času, znalostí, dovedností a energie je potřeba vynaložit k tomu, aby byl lov úspěšný. Čerpají z populárních survival pořadů a příruček, které nemají s realitou nic společného.

Proto je nutné hned na začátek konstatovat, že dlouhodobé uživení lovem v podmínkách střední Evropy při současném zalidnění by nebyli schopni ani současní myslivci, kterých je nyní cca 60 000 z nichž vzhledem k pokročilému věku a dalším okolnostem je schopna efektivně lovit tak polovina. Jednoduše při hromadném nájezdu na lesy by zvěř velmi rychle došla a neměla by šanci se reprodukovat.

Mluvíme li ale o "dobrodružném" survivalu jednotlivce, ať už je důvod jakýkoliv. Má smysl o lovu zvěře určitě hovořit. Metody a postupy nebudou mít v tomto případě s klasickou myslivostí nic společného. Bude se jednat o holé přežití. V takové situaci se uplatní zejména způsoby lovu, které jsou za normálních podmínek zákonem zakázány. Proto zdůrazňuji, že se v tomto vlákně se budeme bavit čistě teoreticky v rámci laboratorních podmínek modelových situací.

[Lupus]

Mrkneme-li na snad jediné dva scénáře, které mne napadají a kde by byl lov smysluplným hlavním zdrojem energie, zúží se nám možnosti na nějakou (doufejme, že sci-fi variantu) razantní redukce obyvatelstva, která by nepostihla jiné živočišné druhy. Pak by pravděpodobně zazvěřenost České kotliny, posílená o zdivočelá stáda ovcí a krav uniknuvších z venkovních pastvin, mohla dosahovat úrovně, která by poskytovala trvalý zdroj kalorií. Nicméně historie je neúprosné zrcadlo a poslala do věčných lovišť všechny společnosti, které se specializovali na lov, coby zdroj obživy. Lov je časově i energeticky náročný a navíc je potřeba si osvojit návyky, které k prostému okopávání brambor nepotřebujete. V praxi to vypadá tak, že když okopávám brambory, tak se mi stýská po romantice lovu a když tahám uloveného divočáka přes potok a úvozem cca 800 m k cestě, kde si ho už naložím, do auta, tak se mi stýská po tom leháru při okopávání brambor. Jsme nevděčné plémě, kterému není nic dobré ...

Ten druhý scénář je nějaké naše osobní vycestování do končin, kde nemáte jinou možnost, než si něco ulovit. To zahrnuje ty reálnější scénáře, které popisují akční filmy "na motivy skutečných událostí" typu spadlé letadlo, zabloudění v divočině, čtyřdenní útěk před medvědicí, které jste cepínem omylem zabili medvídě atp.. Tam je nepříjemné to, že pravděpodobně budeme na pohybu, ve snaze dostat se do končin, kde jsme záchranáři hůř k nalezení, abychom pak měli co vnoučatům vyprávět. Takže na lov není čas, není čas ani na nějaké vypozorování místních zvyklostí, pravděpodobně půjde o zvěř, kterou známe jen z přírodopisných filmů a když budeme borci, potkáme štěstěnu a ulovíme, tak pravděpodobně neuneseme to, co jsme sklidili. naopak jiní budou chtít sklidit to, co jsme přichystali a zůstávat na místě skonu romanticky vyhlížejícího zvířátka a zároveň na místě zrození lákavého bifteku nás může přivést k nepříjemnému měření sil s medvědem, či vlky. Konkrétně medvědi se často specializují na vyhledávání lidmi ulovené zvěře.

Lov do pastí se zdá jako velmi lákavý způsob."Jůtůb" je plný krásných instruktážních videí jak sestavit funkční věci, jenže ty pasti se musí nejprve sestrojit a pak nechat zafungovat. Vize toho, že večer někam dojdu a než se mi uvaří kafe, tak si skáknu položit traplajnu, která mi hodí snídani a něco malého s sebou je úsměvně romantická. Na pasti se budete muset zastavit, rozhodit a čekat. V Kanadě prý zápasí s tím, že se vždy najde nějaká šelmička, která traplajnu obchází těsně před vámi, protože to prostě funguje úsporněji, než něco lovit. Do pastí se obecně lépe chytají šelmičky, které zase nepatří k nějakým kulinářským zázrakům ......... no je to boj

[Marglin]

Doufám, že nejsem OT, ale zajímalo by mě, zdali má někdo z členů fóra osobní zkušenost s průvodci/instruktory na lov kladkovým lukem. Uvažuji o placené výpravě do Maďarska/Slovenska kde je lov lukem za určitých podmínek povolen.

Sportovně střílím olympijským lukem (a vůbec ne špatně ) asi před rokem jsem začal trénovat s půjčeným kladkáčem a docela se mi daří. Nikdy jsem nelovil, zvíře jsem nikdy zabít nedokál. To vidím s postupujícím věkem jako nedostatek. Člověk by se prostě měl umět vyrovnat s myšlenkou, že jeho život je také příčinou smrti jiných. Nejsem vegetarián a proto jsem se rozhodl, pokusit se opatřit alespoň část masa které jím bez toho abych nechal "špinavou práci" na někom jiném (zaměstnacích jatek, řeznících.)

Mohl by někdo doporučit dobrého intruktora/průvodce který za úplatu organizuje lovecké výpravy s lukem. Pouze Evropa prosím. Na ježdění do Afriky, USA nemám čas, peníze a zájem.

[Lupus]

http://www.preparace-lov-strelnice.cz/L ... ezdy/Rusko

Alexandr Vrága. Luku se věnoval, pak odjel do Afriky na farmu. Už se měl vrátit, ale po pravdě netuším, jak je na tom, ale je to jediný člověk, kterého si já spojuji s bowhuntingem (jiného jsem nepotkal, ne že jiní nestojí za řeč, či neexistují). Svého času vydal pár článků do časopisu Myslivost právě o lovecké lukostřelbě. Prezentoval se jako zakladatel asociace lovu lukem (asi se jmenují jinak a omlouvám se, pokud je komolím). Pokud již lovecké zájezdy nepořádá, možná tě alespoň nasměruje. Kvalitativně nemohu soudit.