Radiostanice místního a regionálního dosahu

[Josef]

Radioamatérské stanice pro pásmo 2 metry

Aby to někteří nechápali nesprávně, nejedná se o dosah 2 metry, ale o vlnovou délku 2 metry, která odpovídá frekvenci 145MHz. Patří do pásem, která souhrnně označujeme jako velmi krátké vlny (VKV). Toto pásmo leží jen o něco výš než většině lidí dobře známé pásmo VKV FM, na kterém vysílá většina českých rozhlasových stanic. Jedná se o pásmo licencované. Abyste na něm mohli vysílat, potřebujete radioamatérskou koncesi a úředně přidělenou volací značku. To může být pro některé zájemce o toto pásmo citelná komplikace. Ale na oplátku získáte některé nezanedbatelné výhody. Na tomto pásmu, na rozdíl od PMR a CB nebudete omezeni výkonem jen na několik wattů, ale můžete použít výkon řádu desítek, ba dokonce stovek wattů, pokud na to máte silnou stanici. Kromě běžné modulace FM můžete použít i modulaci SSB. Také můžete použít „služeb“ mnoha převaděčů rozmístěných po celé republice. To vše v konečném výsledku zmnohanásobuje vaše šance na úspěšné spojení.

I přesto ponechávám tento typ radiostanic v kategorii „radiostanice pro místní a regionální spojení“, protože fyzikální povaha použité frekvence za normálních okolností neumožnuje přímé spojení za zakřivený povrch Zeměkoule. Toto pásmo, na rozdíl od pásem krátkovlnných, bez problémů funguje po celý den a v jakémkoli ročním období. Rušení vzdálenými stanicemi, které znepříjemňují život uživatelům CB-stanic, se zde prakticky nevyskytuje, což je velké plus. Je to výborné pásmo na spojení mezi domy, obcemi, městy i mezi vozidly. Dosah je velmi variabilní. Alespoň pro rámcovou představu můžete podle terénu počítat s cca 20km direktním spojením nebo na vzdálenosti klidně nad 100km prostřednictvím převaděčů (protože jsou umístěny na kopcích).

Na tomto pásmu lze vysílat stejnými druhy provozů a modulacemi, jaké se používají i na krátkých vlnách. Nejrozšířenějším způsobem provozu je tu bezesporu frekvenční modulace FM (NFM) a to jak na přímá (direktní spojení) tak i pro spojení přes převáděče. V závodech a na větší vzdálenosti direktním spojením se používá i SSB. Při jeho použití této modulace je potřeba si pamatovat, že se používá výhradně horní postranní pásmo USB.

Tak jako krátkovlnná pásma, tak i toto VKV pásmo je rozdělené na segmenty podle druhů provozu:

- Od 144,000MHz do 144,360MHz se smí vysílat pouze telegraficky provozem CW.
- Od 144,360MHz do 144,399MHZ je možné vysílat fonicky SSB, telegraficky CW a provozem FSK.
- Od 144,400MHz do 144,490MHz se vysílat nesmí, na tomto pásmu vysílají pouze majákové vysílače, podle jejichž poslechu se zjišťují podmínky šíření na tomto pásmu.
- Od 144,500 do 144,794MHz se může vysílat tzv. „pomalá televize“ SSTV, paket-rádio a ATV.
- Segment od 144,794MHz do 144,994 MHz je vyhrazen pro provoz APRS.
- V rozsahu 144,994MHz do 145,193 MHz leží „vstupy“ převaděčů. V tomto rozsahu správně vysílá váš vysílač, když realizujete spojení přes převáděč a na stanici navolíte tzv. "odskok" -0,6MHz.
- Na kmitočtu 145,200MHz je „vstup“ radioamatérských satelitů FM (na tomto kmitočtu nikdy nevysílejte, pokud neznáte přesně dopad vašeho konání).
V rozsahu od 145,200MHz do 145,5625MHz leží kanály pro simplexní komunikaci modulací FM (odstupňované po 0,0125MHz).
- Od 145,5650 MHz do 145,800 MHz vysílají „výstupy“ převaděčů a satelitů. V rozsahu těchto frekvencí vysílejte jen a pouze se zapnutým "odskokem" -0,6MHz, případně se příslušným subtónem.
- Od 145,800 MHz do 146,000MHz je opět pásmo pro satelity. Opět, pokud nevíte, co děláte, nikdy v tomto rozsahu nevysílejte a nerušte.

Na jaké frekvenci vysílat s ručními nebo základnovými stanicemi?
Pro přímé spojení mezi dvěma stanicemi (bez použití převaděče*) nalaďte stanici na některý z níže uvedených zeleně nebo černě napsaných kmitočtů:

145,2125MHz; 145,225MHz; 145,2375MHz; 145,250MHz; 145,2625MHz; 145,275MHz; 145,2875MHz; 145,300MHz; 145,3125MHz; 145,325MHz; 145,3375MHz; 145,350MHz; 145,3625MHz; 145,375MHz; 145,3875MHz; 145,400MHz; 145,4125MHz; 145,425MHz; 145,4375MHz; 145,450MHz; 145,4625MHz; 145,475MHz; 145,4875MHz; 145,500MHz; 145,5125MHz; 145,525MHz; 145,5375MHz; 145,550MHz; 145,5625MHz;

Kmitočty napsané zelenou barvou se používají při běžné komunikaci přednostně. Černě napsané kmitočty se používají méně často, většinou jen v uzavřené skupince lidí, kteří se vzájemně domluvili. Červeně označený kmitočet 145,300MHz je určený pro provoz RTTY (dálnopis) a běžným mluveným slovem na něm proto nevysílejte. Totéž platí pro kmitočet 145,375MHz, který je určený pro direktní digitální provoz. Oranžově napsané kmitočty mají zvláštní postavení. Na kmitočtu 145,500MHz vysílají obvykle stanice vozidlové (dalo by se to chápat jako jakási obdoba kanálu 10 u CB-radiostanic). Na kanálech 145,525MHz a 145,550MHz se nejčastěji vysílá z portejblu. Tedy když si uděláte výlet na vysoký kopec, z něj voláte všeobecnou výzvu a chcete, aby vám odpovědělo co nejvíce stanic. V případě krizových situací by byly oranžově označené kanály využívány přednostně pro nouzovou komunikaci. Ten, kdo má scaner, měl by právě tyto oranžově zvýrazněné kanály (případně i ty zeleně vyznačené) sledovat.

Na amatérských pásmech se při vysílání frekvenční modulací (FM) používá vertikální polarizace!
To v praxi znamení, že pendrekové a prutové antény musíte držet svisle. Svisle musí být namontovány antény i na vozidlech či domech. Pokud používáte anténu typu Yagi, musíte ji otočit aby byly její prvky také nasvislo (nikoli vodorovně, jak je zvykem u televizních antén). Nesprávná polarizace antény (jedné stanice vůči druhé) značně zeslabuje signál a snižuje šanci na úspěšné spojení.

Směrové antény orientovány pro vertikální polarizací:
(nahoře anténa logaritmicko-periodická alias "rybí kost", uprostřed anténa Yagi, dole malá anténa HB9CV)

Při vysílání modulací s jedním postranním pásmem (SSB) se používá polarizace horizontální!
Tomuto druhu modulace se však nebudu detailněji věnovat, protože předpokládám, že většina čtenářů tohoto vlákna má radiostanici schopnou vysílat jen modulací FM. Pokud by někoho zajímaly podrobnosti ohledně výhod použití modulace SSB, podrobnosti nalezne ve vlákně Radiostanice celostátního a mezinárodního dosahu.

*) Kmitočtům převaděčů a provozu přes ně se budeme věnovat v samostatné kapitole.

[Josef]

Typy radiostanic:
Radiostanice pro toto pásmo bývají buď v provedení „mobilka“ nebo „ručka“ a tohle pásmo samozřejmě umí i většina stolních All band transceiverů „kombajnů“. Mobilky a ručky jsou už dnes nejčastěji duálbandové. Což znamená, že umí proladit pásmo 145MHz i 433MHz. Nebo jsou dokonce tribandové, kdy umí buď proladit pásma 50MHz, 145MHz a 433MHz nebo pásma 145MHz, 433MHz a 1250MHz. Úskalím prakticky všech ručních stanic a většiny mobiních stanic je, že dokáží vysílat a přijímat pouze modulací FM nikoli SSB. Co do charakteru přenosu se tedy v zásadě neliší ani od PMR ani od CB a mezi jejich hlavní výhody patří možnost použít vyšší výkon a používat licencované frekvence, na kterých není taková hustota laické veřejnosti jako na již zmíněných pásmech volně přístupných. Ve srovnání s PMR je zde i možnost používat silně ziskové směrové antény a zesilovače výkonu. Použití squelche a subtónů je úplně stejné jako bylo popsáno u PMR.

Kromě dlouhá léta známých výrobců radiostanic Intec, Alinco a Keenwood je dnes asi nejznámější „rozpadlickou“ duálbandovou ručkou Baofeng. Parametry (odolnost přijímače) nejsou nikterak závratné, ale poměr cena/užitná hodnota je velmi příznivý.

Duálbandová radiostanice Baofeng UV-5R:

Baofeng-UV5R.jpg (30.38 KiB) Zobrazeno 24375 krát

Některé radioamatérské stanice umí po odblokování proladit i pásmo PMR, případně i tzv. sdílené kmitočty či CB a dokáží na nich vysílat. Technicky je jejich signál zcela vyhovující, nicméně z legislativního hlediska to v pořádku není. Radiostanice jsou v obchodní síti prodávané jako "radioamatérské". Ale radioamatérská licence v žádném případě neopravňuje držitele vysílat na frekvenčním rozsahu určeném pro PMR. Pokud na PMR pásmu vysílá, v tu chvíli se z něj stává obyčejný občan, který tam vysílá nikoliv na základě radioamatérské licence, ale na základě tzv. všeobecného oprávnění VOR platného pro PMR. A ve všeobecném oprávnění se zcela jasně stanovuje, že v PMR pásmu smí vysílat pouze radiostanice vyrobená a prodávaná jako "PMR". Navíc s výkonem nepřekračujícím 0,5W a výhradně s neodnímatelnou anténou. Tyto tři podmínky žádná radioamatérská stanice nesplňuje. Praxe samozřejmě vypadá zcela jinak a mnoho lidí radioamatérskou stanicí na PMR pásmu, případně na sdílenkách či síbí-pásmu zcela běžně a bez jakýchkoli problémů vysílá. Já zde tuto věc uvádím ne proto, abych moralizoval, ale hlavně proto, aby někoho náhodou nenapadlo se o tomto tématu do krve hádat s nějakým věci znalým úředníkem a skálopevně mu tvrdit, že: "Já přece s tím Baofengem můžu vysílat i bez licence, vždyť já s tím vysílám jen na PMR".
Právně správně bez licence nesmí vysílat na AMA, ale bez regulérní PMR-ky ani na PMR. Takže vlastně nikde...

[Josef]

Antény pro pásmo 2m:

Pořídit si licenci a radiostanici je věc jedna, ale aby vám to pořádně vysílalo, to už je věc druhá. A bez dobré antény to nejde. Pokud máte k zakoupené radiostanici jen pendrekovou anténu, vezte, že je to to nejhorší, na co se dá vysílat. Ne nadarmo se takové anténě mezi radioamatéry přezdívá "gumišvindl". Jistě, pro pohyb v terénu je krátká anténa nutná, ale vysílat na takto krátkou anténu z domácího stanoviště nebo z místa dlouhodobého táboření je ostuda a žádných mimořádných výsledků se nedočkáte. Rozdíl mezi radioamatérskými vlnami a občanským pásmem (např. PMR) je právě v tom, že vám licence dává možnost a volné ruce v tom, abyste si radiostanici dovybavili dobrou anténou. Ta znásobí váš dosah (a to i bez zvyšování výkonu a zvýšeného odběru z baterií).

Pro začínajícího radioamatéra bude asi nejlepší, pokud si na pásmo 2 metry anténu koupí. Jednak může přímo ke stanici přikoupit delší anténu teleskopickou, ale na stálém stanovišti by měl mít vždy nainstalovanou anténu střešní. Taková se samozřejmě také prodává. Nejčastěji se používá anténa typu "bílá hůl", což je vertikální anténa z laminátové trubky skrývající uvnitř zářič. Ve spodní části bývá tato anténa opatřena radiály (většinou třemi do stran vyčnívajícími "dráty") a je ukončena konektorem pro připojení koaxiálu, který přivedete ke stanici. Bílou hůl je potřeba nainstalovat vysoko na střechu nebo na nějaký stožárek v zahradě, aby měla "dobrý výhled do krajiny". Bílé hole jsou většinou duálbandové (tedy použitelné pro pásmo 145MHz i 433MHz), takže za jedny peníze zaplácnete hned dvě mouchy jednou ranou. Výčet nakupovaných antén bych mohl začít např. krátkou anténou Diamond X-30PL, ale pokud chcete přeci jen trochu více muziky, takovým rozumným standardem by mohla být anténa Diamond X-200N. K anténě samozřejmě musíte dokoupit ještě padesátiohmový koaxiál potřebné délky. Pro stacionární umístění se vyplatí investovat do koaxiálu s malým útlumem, protože na tak vysokých frekvencích, jakými "dvoumetr" je, dochází ve vedení rychle ke ztrátám. Malý útlum mají koaxiály s pěnovým dielektrikem. Na kratší vzdálenosti do 10m vyhoví například pětimilimetrový Belden H-155, na vzdálenosti delší vyberte nějaký silnější typ s ještě menším útlumem. S takovým koaxiálem však musíte pracovat opatrně, neinstalovat ho tak, aby vytvářel prudké ohyby a také ho opatrně pájet. Zejména u konektorů, aby se středový vodič neprořezal k opláštění a nevznikl zkrat. Pokud jde o konektory, nezapomeňte si je spolu s anténou a kabelem včas koupit. Jeden podle koncovky vaší stanice a druhý podle antény. (Koncová písmenka u typu antén Diamond udávají, že "PL" - anténa je zakončena PL konektorem, stejný jako znáte od CB radiostanic. "N" - anténa je zakončena konektorem typu "N", který se u radioamatérských stanic používá častěji protože je spolehlivější a kvalitnější.) Po připojení konektoru k anténě spoj důkladně utěsněte proti vodě (např. rezistinem nebo samovulkanizační páskou). Radioamatérský "dvoumetr" je na mechanické uspořádání a kvalitní provedení mnohem choulostivější "vlna" než frekvence na které vysílá třeba síbíčko.

Vzhled střešní antény Diamond X-200:

Z přenosných antén do terénu (co do skladnosti a váhy v porovnání s výkonem) opět vítězí už dříve zmíněný "slimák" (Slim-Jim). Tedy anténa získaná správným nastříháním a propojením kusu ploché televizní dvoulinky. Rozměry se samozřejmě odvíjejí od vysílací frekvence. Pro dvoumetr by měly vyhovovat rozměry dle následujícího obrázku. Nicméně, pokud se rozhodnete tuto anténu vyrábět, vždy se spojte s někým, kdo má k dispozici SWR-metr pro pásmo 2 metry nebo alespoň stanici s vestavěným SWR-metrem. Není to totiž tak jednoduché, jak to na první pohled vypadá. To, že vše přesně vyrobíte (na milimetr!) ještě nezaručuje stoprocentní výsledek. Stále platí, že nevyladěná anténa vám může zničit stanici! Proto dříve, než tuto doma dělanou anténu připojíte ke své stanici, nechejte si přeměřit, zda má dobré SWR, případně posuňte (současně oba) body, ve kterých je koaxiál napájený na televizní dvoulinku. Když už budete u toho, nechejte si zkontrolovat její SWR i na pásmu 70cm. Ač tato anténa není primárně určená pro toto pásmo, většinou na něm úspěšně funguje. To jsou vlastnosti, které by se vám mohli v budoucnu hodit. Jako svod použijte od antény osvědčený a mechanicky odolný koaxiál RG58C i když vám mnozí budou tvrdit, že jsou koaxiály s menším útlumem. Nicméně při práci v drsném terénu spíš oceníte kabel, který sem tam vydrží nějaké to šlápnutí i ohyby a jeho o něco vyšší útlum snadno nahradíte výhodným stanovištěm s větší nadmořskou výškou či prostředím které je méně zarušené průmyslovým elektromagnetickým smogem.

Rozměry antény Slim-Jim pro pásmo 2 metry vyrobené z TV dvoulinky:

Slim-Jim-145MHz-rozměry-TV-dvoulinka.gif (8.39 KiB) Zobrazeno 24357 krát

Vzhled smotané antény Slim-Jim:

Pro přepravu lze anténu pohodlně schovat do kapsy nebo do batohu. Na terénním stanovišti ji stačí svisle zavěsit provázkem přehozeným přes větev stromu, stejně jako je to už popráno v příspěvku o CB-radiostanicích. Při vystrčení z balkónu či z okna paneláku může být dobrou nouzovou anténou i pro ty, co nemají možnost umístit anténu na střechu. Anténa musí vždy viset co nejdál od okolních předmětů (od stěn, zábradlí, kmenů stromů apod.). Co do parametrů je tato anténa srovnatelná se všemi anténami typu lambda-půl a to je ve srovnání s pendrekovou anténkou přenosných radiostanic úplně jiné kafe.

Umístění antény Slim-Jim v terénu nebo na domě:

Antena-Slim-Jim-pro-2m-zaveseni-ze-stromu.gif (5.88 KiB) Zobrazeno 24357 krát

Antena-Slim-Jim-pro-2m-zavesena-z-okna.gif (3.77 KiB) Zobrazeno 24357 krát

Zájemce si na internetu může najít návodů na různé antény nepřeberně. Návody však bývají různé kvality a občas se dá i pěkně splakat nad výdělkem. Pokud jde o antény směrové, mohu osobně doporučit například typy HB9CV, OK1KRC nebo SP6LB a pro hodně náročné i F9FT (typy antén jsou často označovány podle značek radioamatérů, kteří anténu vyvinuli). Lepší obchody s radioamatérskými potřebami některé z těchto směrových antén nebo antény těmto typům velmi podobné, prodávají i jako stavebnicové tovární výrobky.

[Josef]

Franta, Malý Franta, Helena, Babička, David či Bublifuk - slangová jména dobře známá a často používaná mezi radioamatéry. O co že tu jde? O radioamatérské převaděče...

Radioamatérské převaděče a provoz přes ně

U radiostanic, které využívají frekvence VKV a UKV je základní problém, že radiové vlny těchto frekvencí nejsou schopné se ohýbat za obzor a proto je jejich dosah omezený viditelným obzorem. Česká republika je přehrazena mnoha terénními překážkami, které brání úspěšnému spojení na těchto frekvencích. Aby i v tak členitém terénu bylo možné se dovolat i dál, než jen tak říkajíc do sousedního města, zřídili radioamatéři pro svou vlastní potřebu převaděče.

Co je to převaděč
Převaděč je bezobslužné zařízení, které je instalováno někde na kopci, odkud je dobrý výhled do krajiny. Nejlépe dvou různých nížin, které jsou vzájemně odděleny pohořím. Převaděč je schopný „slyšet" stanice z jedné i druhé nížiny, i když ony samy se mezi sebou neslyší a může zprostředkovat mezi nimi spojení. Ukažme si to na příkladu a následující mapce...

Spojení dvou stanic přes převáděč:
(pro lepší rozlišení rozklikněte)

Stanice č.1 pracující v pásmu dvou metrů, která se nachází v Pardubicích potřebuje komunikovat se stanicí č.2 v Přerově. Bohužel i přes to, že má stanice velký výkon, její vlny do Přerova nedoletí, protože narazí na pahorkatinu v oblasti Moravské Třebové. Obdobně vlny z radiostanice v Přerově nedoletí, protože narazí na kopce Drahanské vrchoviny. Když se však obě stanice naladí na frekvenci převaděče OK0F, který stojí na Suchém vrchu a ze své pozice má stanici č.1 i stanici č.2 jako na dlani, pak mohou obě stanice prostřednictvím tohoto převaděče bez potíží komunikovat, i když se jedná už o značnou vzdálenost.

Převaděče využívají buď modulace FM, případně se poslední dobou začínají objevovat i převaděče pro "digitál". Převaděč je také radiostanice, vlastně hned dvě. Jedna je trvale na přijmu na předem nastavené přijímací frekvenci. Pokud tato stanice zachytí signál, který je pro ni určený, zapne se druhá stanice – vysílací, která signál přijatý přijímací stanicí odvysílá, ale na jiné frekvenci (aby se signál nepletl s přijímaným). Nad automatickým provozem „dohlíží“ kontrolér. Celek je napájený ze síťového zdroje.
Pokud chcete uskutečnit spojení přes převáděč, musí vaše stanice (i vaš kolega u protistanice) vysílat signál na frekvenci, na které převaděč „poslouchá“, tedy na frekvenci jeho vstupu. Převaděč pak bude přijatý signál, prakticky bez jakéhokoliv zpoždění okamžitě vysílat na frekvenci svého výstupu. Na frekvenci výstupu musíte poslouchat vy (a samozřejmě i váš kolega u vaší protistanice).

Technický princip spojení přes převaděč OK0F:
(pro lepší rozlišení rozklikněte)

Jak nastavit vaši radiostanici
V praxi na vaší radiostanici vždy naladíte VÝSTUPNÍ frekvenci převaděče, ale do stanice zadáte tzv. ODSKOK. Vaše stanice bude poslouchat na frekvenci nastavené na displeji, ale při vysílání tuto frekvenci změní o velikost odskoku. Nastavíte-li na displeji frekvenci 145,775MHz a odskok -0,6 bude při vysílání vaše radiostanice vysílat signál na frekvenci 145,775-0,6=145,175MHz. A právě na oněch 145,175MHz poslouchá převáděč. Na pásmu dvou metrů (145MHz) se standardně používá odskok -0,6MHz. Je to "záporný odskok", vaše stanice musí vysílat na frekvenci nižší než na které posloucháte.
Protože převaděče bývají na kopcích, kde je dobrý příjem, ale bohužel odtud „slyší“ i kde jaké rušení, mohlo by se stát, že se budou rušením samy od sebe zapínat (tzv. aktivovat). Aby se tomu zabránilo, používá většina dnešních převáděčů i subtón. Nejčastěji se používá subtón 88,5Hz (ale raději si vyhledejte, co požaduje váš konkrétní převaděč). Některé převaděče je potřeba při první relaci aktivovat tónem o kmitočtu 1750Hz. Tento tón většina FM radiostanic vysílá po stisku tlačítka "home".
Parametry naladění pro jednotlivé převaděče je účelné uložit do paměti radiostanice, abyste je mohli snadno použít i příště. Vyplatí se dát do paměti pouze ty, které skutečně používáte (jinak vám velké množství zbytečných údajů bude zpomalovat scanování).

[Josef]

Při práci přes převaděč se hlásíte svou standardní radioamatérskou značkou. Nic víc. Nemusíte nikomu zmiňovat, že voláte přes převaděč. Protistanice to sama pozná podle frekvence a také podle typického odpípnutí na konci vaší relace, kterým převaděč oznamuje, že jste přestali hovořit. Navíc v pravidelných intervalech převaděč odvysílá telegraficky i svoji značku. Mnohé převaděče toho umí i podstatně více. Některé bývají vybaveny hlasovým syntetizátorem a tak mohou na požádání (tónovou volbou) mluveným slovem sdělit třeba venkovní teplotu, rychlost větru, svou polohu a nadmořskou výšku, systémový čas, i další informace.

Převáděče používejte jen tehdy, pokud není možné udělat spojení napřímo. Vždy se během komunikace ptejte, zda není někdo, kdo by převaděč naléhavě potřeboval a ve vašem hovoru s protistanicií vždy nechejte dostatečnou pauzu, aby se mohl případný zájemce ozvat. Pamatujte, že váš hovor slyší nejméně polovina republiky (spousta radioamatérů poslouchá převaděč při práci, ač přes něj v tu chvíli nekomunikuje) a podle toho se chovejte. Zkoušet, zda jste v dosahu převáděče pouhým zaklíčováním stanice, čekat na odezvu a neohlásit se při tomto testu značkou, je vážný přestupek proti licenci a povolovacím podmínkám. Mnohem slušnější je použít větu: "Zde OK1XYZ, může mi dát někdo report?" nebo jen krátce "Zde OK1XYZ, procházím?" Pokud vás někdo slyší, odpověď bývá krátká: "Procházíš." Nebo: "Jsi zde pětkou." Nikdo se nesnaží relaci násilím natahovat.

Frekvence převaděčů (výstupy), odskok i subtón najdete v seznamu na internetu. Převaděčů je mnoho. Některé jsou funkční, jiné v opravě a seznam se tak občas mění, pro ho zde celý neuvádím. Není také zapotřebí znát všechny převaděče. Většinu z nich ani neuslyšíte, protože vykrývají jen určitou geografickou oblast. Ale z hlediska mimořádných událostí a krizových scénářů existuje pár skutečně důležitých:

Pokud jde o převáděče v pásmu 2 metrů, osobně považuji za jeden z nejdůležitějších právě převaděč OK0F na Suchém vrchu u obce Králíky, protože umožňuje vzájemní spojení Čech a Moravou a navíc pokrývá dvě rozsáhlá povodí, která mohou být ohrožena povodněmi. Druhým strategickým převáděčem je OK0D na Lysé hoře v Beskydech, který je schopný zabezpečit spojení ze Střední Moravy směrem na Ostravsko. Pro Čechy je velmi důležitý převaděč OK0C na Černé hoře v Krkonoších, přes který se můžete spojit prakticky z celé poloviny Čech. Dalším důležitým převáděčem je převáděč OK0H na Pálavě, který pokrývá celou Jižní Moravu včetně Brna a oblasti směrem k Jihlavě, včetně nemalého úseku dálnice D1. A našlo by se jich určitě mnohem víc (OK0E, OK0EB, OK0L)…

Orientační mapka rozmístění převaděčů pro pásmo 2 metry:

Tabulka k nastavení parametrů radiostanice pro práci přes některé převaděče:

tabulka-vybranych-prevadecu.gif (12.08 KiB) Zobrazeno 24330 krát

Na většině lokalit, kde je instalovaný převáděč pro pásmo dva metry je současně instalovaný i převáděč pro pásmo 70cm (jímž se budu zabývat v samostatném příspěvku), např. OK0BBF, OK0BH aj. Nedávno byl uveden do provozu převáděč OK0MF pracující ve frekvenčním pásmu 50MHz, které je velmi zajímavé pro spojení v členitém terénu. Tento převáděč je umístěný také na „strategickém“ Suchém vrchu a pokrývá odtud velmi široké území jak Čech, tak Moravy.

Provoz převaděčů je vázáno na jejich napájení ze sítě. Jsou výborným pomocníkem v „mírové době". Mohou velmi pomoci i při regionálních mimořádných událostech, pokud nezasáhnou plošně celý stát. Bohužel při celostátním blackoutu na ně nebudeme moci spoléhat.

[Josef]

Pokud s poslechem či vysíláním na převaděčích začínáte, pak to, zda jste v dosahu některého "strategického" převaděče můžete prověřit kterýkoli den ráno (včetně sobot, nedělí a svátků), kdy se na některých převaděčích odehrávají tzv. meteorologická kolečka (jednotlivý radioamatéři hlásí počasí ve svém bydlišti).

- začátek meteokolečka na OK0F v 7:30 hod., konec přibližně okolo 7:45 hod., následuje volná debata.
- začátek meteokolečka na OK0D v 7:45 hod., konec přibližně okolo 8:00 hod., následuje volná debata.
- začátek meteokolečka na OK0C v 8:00 hod., konec přibližně okolo 8:15 hod., následuje volná debata.
- začátek meteokolečka na OK0O v 8:15 hod., konec přibližně okolo 8:30 hod., následuje volná debata.
- začátek meteokolečka na OK0H v 9:00 hod., konec 1. kola přibližně okolo 9:15 hod., následuje 2. kolo a volná debata.

Časy jsou záměrně posunuté tak, aby si posluchači, kteří slyší více převaděčů, mohli vyslechnout postupně jednotlivé relace. Stejně tak někteří radioamatéři, pokud je to zapotřebí, hlásí své meteorologické údaje postupně na více převaděčích. Někteří jiní radioamatéři nazývají tyto společenské aktivity na převaděčích posměšně "dědko-rundami", protože kvůli jejich načasování se jich (v pracovním týdnu) většinou účastní jen důchodci. Nicméně já tuto aktivitu považuji za přínosnou. Krom jiného i v tom, že dává vcelku ucelený přehled o stanicích využívajících ten který převaděč, o jeho signálovém pokrytí, slyšitelnosti a tím i o případné praktické využitelnosti v případě nečekaných mimořádných událostí.

[kregan]

Díky Rainerovi jsem čerstvým majitelem Baofenga. Jako naprostý amatér v oblasti vysílání bych se chtěl zeptat na pár věcí.
1) Jaký je rozdíl mezi režimem s šestimístným číslem ve prostřed s tečkou a režimem, kde se dá přepínat PMR/UHF/VHF?
2) Co znamená PMR vím, ale co je UHF a VHF? BTW na PMR chytám nějaké jeřábníky
3) Někde jsem četl, že je s Baofengem zakázáno vysílat na PMR. Vysílačku mám naprogramovanou už od obchodníka, který prodává v ČR. Mohu tedy legálně na PMR vysílat?

[Josef]

Nuže vítej na radiových vlnách .
S tvými dotazy budu mít trochu problém, protože nejsem majitelem Baofenga. Takže jen obecně:

ad 1)
Předpokládám, že volíš, zda budeš zadávat přímo kmitočet 000.000MHz (tedy např. 145,775) na klávesnici nebo naopak použiješ nějakou předvolbu uloženou už předem v pamětech.

ad 2)
UHF je pásmo 70cm. VHF je pásmo 2m. To jsou však silně obecné pojmy. Tedy UHF by znamenalo rozsah i PMR i radioamatérskou "sedumdesátku" a i veřejně přístupné tzv. sdílené kmitočty na "sedumdesátce". Obdobně VHF by znamenalo celý rozsah, tedy radioamatérský "dvoumetr" i volně přístupné sdílené kmitočty na "dvoumetru". Co ty zkratky znamenají ve tvém případě? Mohu jen hádat. Předpokládám, že pod těmito volbami ti tam prodejce už předprogramoval nějaké konkrétní kmitočty. Pokud tam máš naprogramované kmitočty PMR, tak předpokládám, že pod pojmem UHF a VHF ti tam naprogramoval volně přístupné tzv. sdílené kmitočty pro pásmo 70cm (5 kanálů v okolí 448MHz) a i pro pásmo 2m (5 kanálů v okolí 172MHz). Volně vysílat na sdílených kmitočtech umožňuje všeobecné oprávnění VOR-16-08-2005-28 , které si dobře pročti. Je tam i tabulka s konkrétními kmitočty*. Pokud tyto kmitočty (172MHz a 448MHz) objevíš předprogramované na své radiostanici, tak je to ono! A na nich můžeš bez problémů vysílat. (Pokud je tam předprogramované nenajdeš, můžeš si je na displeji vyťukat ručně.) Je tam ale relativně mrtvo a budeš muset mít dost štěstí, aby jsi tam zastihl někoho s kým si popovídáš. Na radioamatérském pásmu a převaděčích (viz mé předchozí příspěvky) bez licence vysílat nemůžeš, ale poslech naopak velmi doporučuji...

ad 3)
Licence pro PMR jasně stanovuje, že stanice na provoz v pásmu PMR musí mít anténu neoddělitelně spojenou s přístrojem a vysílací výkon nesmí překročit 0,5W. Stanice (pokud ji nastavíš na 0,5W a použiješ-li originální pendrekovou anténu) vyzařuje svou anténou naprosto stejný signál jako jakékoli jiná stanice PMR. Jenže Baofeng má demontovatelnou anténu a výkon 1W. To je trochu problém. Právník ti proto jednoznačně řekne, že vysílat Baofengen na PMR je nelegální. Technik ti naopak řekne, že pokud budeš v lese nebo jiném prostředí, které částečně tlumí signál, pak protistanice ani jiný posluchač nepozná, zda vysíláš z originál PMRky či z Baofenga s krátkou anténkou**. Pozná to jedině, když se sám pochlubíš. Rozumným používáním, bez zvýšeného výkonu na 4W a bez nějaké přídavné antény, nemůžeš nikomu způsobit újmu ani rušení a nezavdáváš tak vůbec žádný důvod, aby ti šel ČTÚ po "kožichu".

*) Pozor! Některým kmitočtům již vypršela platnost, což je uvedené v posledním sloupečku tabulky.

**) "Krátkou anténkou" je myšlen pendrek standardně dodávaný ke stanici nebo anténa ještě kratší než pendrek (existuje duálbandový "čudlík" délky 7,5cm). To co nejde ubrat na koncovém stupni, je prostě zapotřebí promrhat v nedostatečně výkonné anténě, aby byla navenek vyzařovaná energie s klasickou PMRkou alespoň přibližně srovnatelná a ne výrazně vyšší. Chraň pánbůh, aby nějakého "Baofengového PMRkáře" napadlo připojit ke stanici 40cm dlouhý duálbandový prut nebo dokonce koaxiálem magnetku na auto či dokonce tzv. "bílou hůl" na střeše domu. To už si fakt koleduje o průšvih.

Malá anténka pro duálband-ručku:

miniantena-VHF-UHF-rev-SMA.jpg (8.04 KiB) Zobrazeno 23323 krát

[kregan]

Děkuji za odpovědi.
Pokud tomu dobře rozumím, stupnice MHz je k ručnímu nastavení celého spektra frekvencí/ke skenování celého pásma
a položky PMR 1-3, UHF 1-3 a VHF 1-3 jsou vybrané frekvence přednastavné prodejcem, protože předpokládá jejich nejčastější využití.
A rovněž předpokládám, že pokud prodejce prodává v Čechách, má výkon automaticky nastaven na 0,5W (i když nevím jak se to dá u Baofengu ověřit).

[Josef]

Volba výkonu bude pro uživatele určitě dostupná v menu, ale nečekám, že by byla uvnitř stanice prodejcem seřízená na nějaké jiné hladiny, než jak to dodává výrobce. Prostuduj podrobně návod, kterou kombinací tlačítek se dá výkon přepínat.

Všeobecná poznámka:
V běžném životě je zvykem, že uživatel čte návod, až když veškeré intuitivní způsoby jak věc ovládat, zklamou. V případě radiostanic to rozhodně nedoporučuji zkoušet! Většina stanic má relativně málo tlačítek a velmi mnoho funkcí. Pro změnu či zapnutí té či oné funkce či volby je často potřeba několik po sobě prováděných stisků určitých tlačítek. To bez návodu dost dobře nejde. Proto všem, co tohle téma čtou, vřele doporučuji nejprve důkladně pročíst návod a pak teprve velmi opatrně experimentovat. Pro běžné použití se vyplatí udělat si z návodu krátký výtah, vytisknout, zalaminovat a brát spolu se stanicí. Nedovedu si představit, že bych si třeba u FT817ND pamatoval podrobné nastavení všech funkcí v hlubokém menu nebo to dokonce (bez úrazu pro stanici nebo ostatní uživatele radiových vln) dokázal pouze intuitivně vyexperimentovat bez návodu.

------------------------------------------

Poznámka: Před prázdninami jsem si páreček Baofengů UV-5R i s příslušenstvím koupil, takže nyní už postupně přeci jen nějaké ty praktické zkušenosti získávám a na případné dotazy, pokud budu vědět, mohu odpovídat...