NEZDOLNY.CZ

Je mnoho specializovaných fór, kde naleznete vyčerpávající informace o výrobě nožů. Myslím si, že každý NEZDOLNY chlap by si měl umět vyrobit něco, co řeže, ať už z jakéhokoliv kusu železa. V tomto vláknu se můžete o své zkušenosti a výtvory podělit.

Ve čtyři je už tma, takže je ideální strávit odpoledne v dílně. Už delší dobu, jsem žádnou kudlu nevyrobil, toš jsem si chtěl tuto příjemnou kratochvíli opět připomenout a udělat sobě i dětem radost. Zvolil jsem nejjednodušší způsob - výrobu nože z pilového kotouče.

Pro děti k vánocům jsem zvolil osvědčenou kudlu po vzoru RAT 4, která se hodí do jejich malých ručiček a má příjemný pracovní tvar. Pro sebe jsme chtěl vyrobit vzor pro budoucí komplikovanější výrobu z kvalitnější nerezové oceli nože, kolem kterého chodím už hodně dlouho - Chris Reeve Pacific. Tato kudla má podle mě perfektní tvar, je špičkově vyvážená a přesto, že má military lock, je perfektním pracovním nástrojem. Vzor protože jsem si chtěl vyzkoušet udělat kudlu z trochu tenčího materiálu než je originál a vyladit rozměrově rukojeť pro svoji ruku.

Postup je jednoduchý. Na netu je dostatek šablon, takže stačí si stáhnout jakou potřebujete. Pak obkreslit šablonu na zvolený materiál - v tomto případě starý pilový kotouč. Následně už nastupuje flexa, kterou se vyřeže základní tvar, jenž se vybrousí do požadované finální podoby. Tyto dva nože jsem chtěl vyrobit jen za pomocí flexi a třech kotoučů (řezací, brusný, lamelový), abych si ověřil časovou náročnost a finální kvalitu.

Střenky jsou z kvalitně vysušeného dubového dřeva v obou případech nanýtované. Výrobu jsem nijak nedokumentoval. Zde jsou téměř finální výrobky. Jakmile je domazlím, tak udělám lepší foto.

Chybí nám tu lajkovací tlačítko. Pěkná práce.

O díky velký Vezíre Tyhle ty dva výtvory nepovažuji za nějaký mistrovský kousek. Zvolil jsem celkem primitivní způsob za předpokladu zdroje elektrické energie a úhlové brusky. Opravdu si myslím, že každý praktik by si měl zkusit ustrouhat řezadlo třeba z obyčejné černoty. Sice si nemyslím, že by to byla životně důležitá dovednost, ale dokážu si představit situace, kdy se taková zkušenost může hodit. Každopádně, vlastnoruční výroba nože je bohulibá činnost, která potěší především vlastní nitro. Jděte do toho!

Tyhle dva nože jsem vyráběl nějakých 15 let zpátky (tu dýku o trochu později než tu hrůzu se zubama ). Není to nic extra ke chlubení ale je to rozhodně zkušenost, kterou by si měl projít každý. Původně k nim byly i ručky ještě snad o řád horší než ty nože samotné. Nože ale stejně nakonec skončily v krabici s věcma na trénink, protože to je materiál, který hrozně špatně drží ostří.



Ten karambit jsem tam přidal jen jako tip. Složitější tvary se dají dneska nechat za směšný peníze vypálit na laseru, což občas využívám na výrobu tréninkových zbraní, které se mají blížit reálné zbrani.
Dneska bych asi dokázal podstatně lepší kousky, ale už mě to tolik neláká. Zajímají mě improvizace typu jak vyrobit něco co řeže z toho co najdu v přírodě a nebo někde jako odpad. Bez složitějšího nářadí.
Každopádně to co vyrobil Mac už chce slušnou dávku vzručnosti. Třeba i jen udělat ručku tak aby nůž dobře seděl v ruce je celkem umění.

Jak píšeš, je to zkušenost a svému účelu by to posloužilo. Pokud by jsme se bavili o improvizovaném noži v situaci, kdy nemáme čas, materiál ani nástroje, tak to stejně bude velká kreativita z dostupných zdrojů. Marek Chlíbek píše v jedné své knize o nějakém specnázovi, který si v rámci reálného cvičení někde na smeťáku odlil kudlu snad z nějaké slitiny podobné bronzu. Údajně je dokonce někde vystavený.

Mě to přijde jako strašně složitá kravina. V civilizaci se válí vždy spoustu železa ze kterého jde udělat kudla jednodušším způsobem. Odlívat čepel nebo překovávat roksor, jsou asi nejsložitější způsoby, které jde zvolit.

Docela nedávno jsem zjistil, že nové patníky z pozinkovaného plechu okolo silnic jsou hodně slušný materiál. Jsou velice pružné, což svědčí o houževnatém materiálu. V zajímavých časech by se z nich daly dělat různé nástroje. Plech je sice celkem tenký, ale třeba takové hroty do šípů... Doufám, že je ale nikoho nenapadne přetvářet k obrazu svému v normálních časech.

U toho karambitu je velký problém ve složitosti tvaru. Podle mě vyrábět něco takového doma lze rozumně, jen když máte přístup k lejzru nebo podobné technologii. Obrys není problém. U tvrdších materiálů je problém s vytvářením děr a otvorů. Chce to vhodné vrtáky a trochu praxe. Švajcem nebo elektrodou to také jde. Záleží jakou přesnost je potřeba docílit.

Proč zůstávat jen u nože
Tento pracovní nástroj sem dostal cca ve svých deseti letech. samozřejmě jsem asistoval u výroby.

Jak řešíte výrobu pouzdra na nůž? kromě kůže mě doma nic moc nenapadá nebo možná kydex ale stím zkušenosti nemám.

Pouzdra jsem dělal zatím jednoduchá z kůže. Chystám se ale v této činnosti zdokonalit. S Kydexem má zkušenosti Raiser. Na esteticky přijatelná a funkční pouzdra jde použít kombinace textil a plast. Taková pouzdra dělá například Ontario.

Improvizované pouzdro jde udělat z vhodných plastů, hobry, provázků, kobercovky atd.

Na kydex existuje miliarda navodu na youtube. Otazka je jestli se ti to vubec vyplati resit kvuli vyrobe dvou tri pouzder, protoze tu jsou uz zavedeni vyrobci jako RHHolsters, ktere budes hodne tezko prekonavat a i ta cena je pomerne snesitelna.

Pokud si to chces vyzkouset budes v zasade potrebovat plat kydexu, horkovzdusnou pistoli, lis, nyty, srouby - cokoli tam chces pouzit. Nouzove se to da nahrivat i v troube.

Kydex se nesmi prehrat. Ja se drzim zhruba teto tabulky. V techto teplotach se to da tvarovat:
165 - 177°C pro pláty < 1,5 mm
182 - 196°C pro pláty od 1,5 mm do 3,2 mm
196 - 204°C pro pláty > 3,2 mm

Doporucuje se ten nuz nebo pro co to pouzdro vyrabis olepit naplati. Jen tenka vrstva, kvuli tomu, ze se tam vytvori lehka vule.

Lis jsem si delal uplne primitivni. Dve drevene desky a na vnitrni strany jsem dal vrstvu z karimatek. Ta musi byt dostatecne tlusta na to aby se mohly vytvarovat detaily toho budouciho pouzdra. Nektere detaily je dobre dodelat az dodatecne, napriklad oporu pro palec apod, jen nahratim casti pouzdra, kterou je potreba doladit. K tomu je prave idealni ta horkovzdusna pistole. V troube se to dela blbe.

Kydex je pomerne drahej a pocitej s tim, ze nez se s tim trochu naucis nakej ten plat znicis. Aspon ja jsem znicil. Ti vzrucnejsi to asi vstrebaji rychleji.

Vánoce se blíží, takže pár dalších polotovarů.

Po zkoušení různých technologii zhotovení otvorů na střenky jsem zakotvil u vrtání. Používám vrtáky do "tvrdokovu" německého výrobce ARTU, které jsou osazeny karbidovým plátkem. Je nutné vrtat vysokými otáčkami a silným přítlakem bez chlazení. Vrták bere materiál až při vysokých teplotách. Zvládají teplotu až 1100 stupňů Celsia.

Vrtaný materiál je nutné podložit černou ocelí a důkladně fixovat svorkami. Při dovrtávání hrozí vyštípnutí SK plátku. To samé platí při vrtání do předvrtaných děr. Nedoporučuji předvrtávat. Není to třeba a způsobí to více škody než užitku. Je nutné dodržet úhly a vyvarovat se rázovému zatížení vrtáku, jinak jej zničíte. Ideální je stojanová vrtačka.

Zkusil jsem přebrousit i příklepový vrták do betonu s SK plátkem. Dá se s ním vrtat úplně stejným způsobem, protože se v principu jedná o stejný vrták, akorát je nabroušený pod pozitivním úhlem.

Přes víkend jsem strávil pár bohulibých chvil v dílně. Střenky opracované, nalepené, napuštěné lazurou a nanýtované. Je to trochu netradiční postup. Standardně se vybrousí čepel do finální podoby a teprve potom se lícují střenky. U jednoduchých ful tang nožů z levného materiálu se mi ale osvědčilo opracovávat nůž do finále jako jeden kus a výbrus dělat jako poslední. U tohoto druhu nože chci aby byla zachována patina a esteticky přijatelné stopy po výrobě. Všechny způsoby mají své výhody a nevýhody a je na každém jaký zvolí.