Jsem překvapený, co lidí je připraveno na to živit se vlastními silami a prostředky v případě neočekávaných událostí. Různá fóra tohoto tipu jsou plná příspěvků naivních bojovníků o přežití v těžkých časech, které ve mě vyvolávají smíšené pocity.
Nejčastějším omylem lidí, je to, že začnu s nějakou činností až to bude nutné. Je to omyl ve všech lidských činnostech ale u pěstování potravin je skutečně nutné myslet dopředu a to nejméně na rok. U trvalých porostů na několik let dopředu.
Základ pěstování je mít pozemek s možností obdělávání, nebo vysazování (ne asfaltovou plochu), nářadí pro obdělávání, osivo, sadbu a znalosti o pěstování. Jinými slovy: mít to kde dělat, mít to čím dělat a vědět jak to dělat.
Po pořízení pozemku je pro budocí využití s co nejmenším vydáním energie vysázet užitečné dřeviny, především ovocné stromy včetně ořechů a bobulovité keře. Po několika letech se stanou trvalým zdrojem potravin bez zásadní námahy pro její produkci.Pokud se někdo rozhodne pro založení sadu na svém pozenku ,který mazaně koupil, teprve až když to rupne má smůlu!!
Další část pozemku již v době tzv. nenutnosti by si každý měl obdělávat na zahrádku, jednak pro získávání zkušeností a dovedností a jednak pro stálý koloběh semen, nářadí a hlavně návyků lidské činnosti.
Zbytek pozemku je vhodné zatravnit a sekat sekačkou. Na této části se v této době múžete normálně pohybovat a bavit a přitom je připravená pro možnost obdělání,či sklízení píce v těžkých dobách.
Tento příspěvek není konkrétním návodem pro potravinovou soběstačnost, ale radou pro zvolení vhodné strategie pro využití pozemku pro produkci potravin.