Pěstování potravin

[Jirka318]

Metoda pěstování brambor v trávě je (v mém případě) zhruba stejně úspěšná jako při klasickém pěstování. Substrátem je posečená tráva + listí, decentně prosypaná hlínou ale opravdu jen trošku. Brambory jsou velké asi jako pěst a je jich celkem hodně. Shrnul bych výhody a nevýhody takto:

+ odpadá rytí půdy
+ nevadí pokud máte nekvalitní/jílovitou/kamenitou/... půdu. Vypěstujete i v místech, kde předchozí majitel půdu zlikvidoval stavební sutí.
+ tam, kde máte půdu kvalitní, ji nevyčerpáváte. (Teoreticky by se mělo dát pěstovat na tomtéž místě stále dokola to samé.)
+ odpadá pletí (pokud pod záhonek narvete vlnitou lepenku z krabic, plevel neproroste)
+ odpadá hnojení
+ posečenou trávu nemusíte házet na kompost ale rovnou vršíte hrůbky kolem brambor

- Hlodavci. Prohrabou se do záhonu a sežerou vám třeba 20% úrody
- Zdroje. Musíte mít pořád kde brát trávu, listí a spol. Ideálně mít sousedy, kteří by trávu normálně pálili a takhle vám ji za odvoz darují.
- Každoročně musíte znova navršit záhony. 20cm vrstva se vám slehne na 1cm (i míň).
- Je to pro zahrádkáře. Produkce ve velkém, neřku-li na poli, je z principu vyloučená. Sice můžete použít jako biomasu cokoli kromě jehličí a kůry, ale pro velké plochy jí nemáte šanci sehnat dost.
- V shtf situaci budete trávu spotřebovávat jinde a jinak, jako pěstovací substrát to bude příliš luxusní zboží.

[Brtník]

Stále přemýšlím, které plodiny jsou nejlepší pěstovat pro co největší soběstačnost v potravinách. Teď mě zahradničení baví a pěstujeme na zahradě co jsme zvyklí už léta, ale v případě potřeby co nejmenší závislosti na zásobování by asi bylo potřeba něco změnit.
Plodiny pro přežití v těžkých časech by podle mého názoru měli splňovat několik kritérií:
1) vysokou energetickou, případně i výživovou hodnotu
2) nízkou pracnost pěstování
3) co nejmenší náročnost na plochu i podmínky
4) dobrou chuť
5) možnost skladovatelnosti
Jinými slovy výhodný poměr mezi užitkem a vstupy.
Podle toho vcelku přijímám názor na tři sesty - kukuřice, dýně, fazole i když kukuřice rozhodně nesplňuje malou plochu, aby měla význam, ale je možné ji pro spestření vysít mezi dýně.
Jako číslo jedna považuji brambory a z praxe mám ověřený nejlepší užitný poměr z plodin co znám. Na druhém místě u mě boduje zelí a na třetím kořenová zelenina.
Velký užitek mi také dávají rajčata ,okurky a česnek a cibule.
Výše uvedenými druhy bych se se současnými zkušenostmi obsadil cca 95% plochy. Na zbytku bych pěstoval rychle rostoucí zeleninu s krátkou vegetační dobou - ředkvičky, špenát, salát, kedlubny aj.
Z toho, co v současnosti na zahradě pěstujibych jistě vyřadil jahody (zabírají kultivovanou půdu a dají se nahradit jiným drobným ovocem na trvalých stanovištích) a některé bylinky.
Vzhledem k tomu, že jsem ovlivněný svými návyky a omezený svými znalostmi, tak nepovažuji svůj názor za konečný. Byl bych strašně rád, kdyby se mi dostalo inspirace z Vašich odpovědí.

[Lupus]

Já bych k tvému výčtu přidal i topinamburu a cuketu. I když je pravda, že topinambury si cením zejména pro její "nadprodukci" v zelené nati, kterou používám jako pícninu pro králíky (husy, krocany), nicméně produkce hlíz nijak nepokulhává. Jíst se dá za syrova (chuťově někde mezi kedlubnou a nepálivou ředkvičkou) a nebo vařit (zesládne jak dušená mrkev).

[peteres]

Na ploše 100-150 m2 se dá získat celoroční kalorická potřeba pro jednoho člověka pěstováním těchto plodin: brambory, česnek, pastinák, topinambury, tuřín, vodnice, při hodně dobré úrodě i cibule. Zajímavý je pórek, který dává asi dvojnásobný výnos kalorií.

[Brtník]

To se dá na 1 aru vypěstovat tuna a půl brambor? Já zažil zatím nejvíc 500 kg. Jinak souhlasím, ale ta plocha se mi zdá malá. I když .... jsou různý finty jak zvyšovat výnosy.
Jestli nejsou tajný poděl se.

[Brtník]

Minulý týden jsem s překvapením zjistil, že moje dcera nemá na ZŠ v rámci pracovního vyučování pěstitelky, nebo jak se to správně jmenuje. Když jsem se na to ptal ve škole, řekli mi, že už se to léta nevyučuje.
Je to podle mě škoda a nevím proč se znalost pěstování vlastních potravin víc nepodporuje. I ze strategických důvodů by měl stát mít zájem na schopnosti svých občanů. Možná, ale chce mít co největší závislost občanů na kupovaném jídle, fakt nevím.
Faktem je, že i lidi na venkově už dávají přednost nákupu potravin před vlastní produkcí a to i u tak tradičních záležitostí jako jsou vajíčka, nakladačky, brambory atd. V naší vesnici o cca 100 č.p. má slepice jen asi 10 lidí, zahrádku na zeleninu ani ne půlka a větší políčko na brambory, řípu aj. jen 5 lidí. Přitom v minulosti všechno bylo součástí každé domácnosti. Prase se drželo v každé rodině a králíci taky. To už dneska nemá skoro nikdo.
Není to asi všude stejné, u nás má velký vliv na domácí hospodaření možnost velkých výdělků v okresním městě, ale i při svých cestách vidím v zahradách rodinných domů víc tůjí než jabloní a anglický trávník převažuje nad záhonky a dvorky.
Až jednou budou lidi i stát potřebovat, aby se domácí produkce potravin zdvíhla, bude to strašně těžký. Lidi to nebudou umět a i když budou mít kde a budou chtít, výsledky se dostaví jen malé.
Mrzí mě to, protože samozásobitelství může být velkou výhodou pro stát i jeho občany v případě nějakých větších krizí.