Právě je 19 zář 2020 15:59

NEZDOLNY.CZ

Ad omnia paratus

Klimatická změna

Uživatelský avatar
 
Příspěvky: 476
Registrován: 28 říj 2015 14:59

Klimatická změna

Příspěvek od Josef » 04 úno 2020 13:45

Globální oteplování z trochu jiného pohledu

Je únor. Ale to se dozvídám jen ze stolního kalendáře. Když se podívám z okna je tam chvíli březen se sluníčkem a +14°C, chvíli mlhavý říjen, silnými dešti dorovnávající srážkový deficit. O sněhu (pro potěšení dětí, lyžařů i saňových psů), ledu na rybnících a mrazech (úspěšně hubících hlodavce na polích farmářů) si můžeme nechat zdát. "Globální oteplení je tu. Je to nesporný fakt a můžeme za to my!" Přesně takto nám to vmetla s úšklebkem ve tváři Greta Thunbergová. Tvrdí to i početná skupina renomovaných odborníků.

Navíc tu máme statistiku, grafy a to hovoří za vše:
(kliknutím zvětšit)
graf-NPS.jpg

Kdo mě zná, asi tuší, že to co jsem právě napsal, není jen tak něco s čím bych v plné šíři souhlasil a že je tam nejspíš schovaný nějaký háček. Přiznám, je. Ale nejprve se dobře podívejte na výše uvedený graf. Co tam vidíte? Letopočty a původně mírně kolísavá křivka v posledních letech velmi strmě stoupá. Ano, je to tu! O tom není pochyb! Ale něco tam chybí - jednotky! Schválně jsem je vymazal, abych vás chvíli napínal. Kdyby tam byly, nebyly by vlevo na svislé ose desetiny stupňů Celsia, ale desítky kilometrů za rok. Graf, na který se díváte, totiž není graf globálního oteplování, ale je to graf rychlosti pohybu severního magnetického pólu.

Jak je možné, že graf rychlosti pohybu magnetického pólu tvarově připomíná graf globálního oteplování? Nemohou tyto dvě věci souviset? Možná by mohlo a pokusím se naznačit jak:

Co vytváří magnetizmus Země?
Země obsahuje značné množství železa a železo, jak známo, je magnetické. Jenže pokud železo rozžhavíte, své magnetické vlastnosti ztratí a dokud je žhavé, zmagnetovat nejde. Železo hluboko v Zemi žhavé je, a proto není magnetické. Jak je tedy možné, že má Země svůj magnetismus? Pod zemskou kůrou proudí roztavené magma. Magma obaluje celý obvod Země a je elektricky vodivé. Tím, že je vodivé a pohybuje se, indukuje se v něm nezanedbatelný stejnosměrný elektrický proud. Tento proces je nazýván jako "geodynamo". Jenže kam ten proud vede, když je Země kulatá a nečouhají z ní žádné dráty? A to je právě to - nikam. Kulatá Země je pro proud zkrat. Prostě tzv. „závit na krátko“, jak to pojmenovávají elektrikáři třeba u kotvy v třífázovém motoru. A když z takového závitu nemůže elektřina „ven“, projevuje se navenek alespoň „magneticky“ (i když je vlastně z nemagnetického materiálu). Takhle vzniká magnetizmus Země.

Geodynamo:
geodynamo.jpg
geodynamo.jpg (53.87 KiB) Zobrazeno 3515 krát

Magnetizmus* Země - síla, která sotva že tak tak otáčí střelkou kompasu, se může někomu zdát malá. Ale není to pravda. Uvědomte si, jak daleko dosahuje magnetosféra Země daleko do vesmíru a jak účinně dokáže udržet v šachu různá „svinstva“ a záření, které by bez ní dopadalo až na zemský povrch a spolehlivě zabilo jakýkoli život.

Magnetosféra Země:
magnetosfera-Zeme.jpg

Severní magnetický pól je jen virtuální místo, které leží jinde než zeměpisný severní pól. Velmi zjednodušeně si to můžete představit jako výslednici dvou „mateřských severních“ magnetických pólů, které se vzájemně přetahují o prvenství. Z nichž jeden jako by ležel v oblasti Kanady, druhý u Sibiře. Cestuje-li v současnosti onen virtuální severní magnetický pól Země extrémní rychlostí od Kanady k Sibiři, znamená to, že kanadská složka slábne a sibiřská zesiluje. (Ve skutečnosti je magnetické pole, které vytváří onen pomyslný severní magnetický pól ještě složitější, ale to je nad rámec tohoto článku.) I jižní magnetický pól během minulých let značně zrychlil a mění svou polohu. Už jen ten samotný posun pólu a s ním spojené "přemagnetovávání" okolní horniny (řádově o velikosti světových kontinentů) musí v globále do okolí uvolňovat nezanedbatelnou energii. Ale znamená to především, že se něco velmi zásadního odehrává pod povrchem Země, co jsme tu zatím během lidských dějin neměli. Něco, co mění činnost a výkon geodynama nebo něco mění síly, které geodynamo „pohání“.

Pohyb severního magnetického pólu Země na mapě:
pohyb-severniho-magnetickeho-polu.jpg

Kde se ta energie bere?
Dlouho přetrvával názor, že Země je žhavá proto, že se v době jejího vzniku velkou rychlostí srážely velké „šutry“. A energie těchto kosmických srážek se měnila na teplo. Ano, to je valná část energie, která je pod našima nohama a od té doby už jen pomalu chladne. Ale chladne pomaleji, než by se čekalo. Jak to? Je tu totiž ještě energie druhá - jaderná. Nechodíme jen po pomalu chladnoucí Zemi, ale ona je současně i jaderným reaktorem. V nitru Země dochází ke štěpení draslíku-40 na draslík-38. Není to žádná Hirošima, ani Fukušima, nebojte se, nevybuchne to. Ten, kdo nosí svítící tritiovou klíčenku, ví, že reakce může probíhat velmi nenápadně a klidně. Takové je to i s draslíkem v nitru Země. Je to pozvolný proces, který dokáže fungovat jen v obrovských objemech, jakým Země je (u menších planet nefunguje) a který mírně „přitápí“ v nitru naší planety.

Zejména mezi lety 1995 až 2015 se měnila poloha severního magnetického pólu extrémní rychlostí. Takovou rychlostí, jakou lidské dějiny nepamatují. V současnosti se nepatrně snížila, ale stále zůstává výrazně nadstandardní. To ale znamená, že „chod“ geodynama „poháněného“ prouděním magmatu je destabilizován. Jsou to síly mnohem mohutnější, než je veškerý vliv člověka na povrchu planety. Jednou z příčin této destabilizace by mohlo být, že dochází k nerovnoměrnému „hoření“ draslíkového reaktoru. Reaktor možná prostě dočasně trošku přidal na výkonu. To může být ovlivněno např. zamícháním magmatických vrstev, či vlivy z vnějšku (galaktické působení, působení Slunce, nerovnováha způsobená posunem barycentra sluneční soustavy atd.). A změna chodu „draslíkového reaktoru“ se musí z logiky věci promítnout i do celkové teploty planety Země.

Netvrdím, že to tak je. Nemám prostředky to ani měřit, ani jinak dokázat. Ale, jak napovídá graf, souviset by to nějak mohlo (a možná jsme to jen v zápalu boje proti CO2 přehlédli). Klimatické změny lidstvo sleduje a měří on-line s mravenčí pečlivostí. I pohyb magnetických pólů sleduje poměrně detailně. Ale že by stejná pozornost byla věnována aktuálním procesům v draslíkovém reaktoru pod našima nohama, to jsem si zatím nevšiml.

Až budete sedět u táboráku s provinilým pocitem, že by vás Gréta za produkci CO2 nepochválila, zkuste zapřemýšlet, jestli to s tím oteplováním není třeba všechno úplně jinak. Zemi ovládají obrovské síly a ne nad všemi máme jako lidstvo kontrolu. Proto méně mediální masáže a selský rozum do hrsti.**

------------------------------------

*) Nezaměňujte mezi sebou magnetizmus a gravitaci. Jsou to dvě různé věci. Magnetizmus je síla, která otáčí střelku kompasu vyrobenou z magnetického materiálu k severu. Případně dokáže trvale zmagnetizovat velké kovové předměty, např. kolejnice. Ale nedokáže hýbat s předměty z nemagnetických materiálů. Naopak gravitace je síla, která působí i na nemagnetické předměty. Ta síla, která způsobí, že vámi do výše vyhozený (nemagnetický) kámen spadne zase dolů.

**) Byl jsem upozorněn, že se nemám odvolávat na selský rozum. Prý už neexistuje, protože sedláci jsou minulostí. Dnes jsou v ČR prý jen samí farmáři. :lol:
V nejkomplikovanějších situacích nejspolehlivěji fungují obvykle ty nejprimitivnější technologie.

Zpět na Hardcore krizové scénáře

Kdo je online

Uživatelé procházející toto fórum: Žádní registrovaní uživatelé a 1 návštěvník