Blackout

[kregan]

V případě nějakého drsnějšího scénáře bych se zařídil asi jako tady pán (až na tu cirkulárku ):
https://www.youtube.com/watch?v=LtLw16dFONI

[Josef]

Možná jste si povšimli, že se v autobusech před nějakým časem objevily zásuvky USB, umožňující si dobít mobilní telefon. Je zřejmé, že výrobce tím sleduje především svůj záměr přimět cestující platit prostřednictvím SMS a zbavit je výmluvy "mě právě došla baterka". Nicméně ponechme marketingové taktiky provozovatelů zatím stranou a zauvažujme, co jiného užitečného nám to může přinést, bude-li k tomu vůle.

Autobus je autonomní energetická jednotka nezávislá na energetické síti. Má svůj alternátor i svůj akumulátor. Pokud by došlo k výpadku elektřiny v rámci celého jednoho velkého města* nebo se jednalo o první desítky hodin či první dny velkého celoplošného blackoutu**, může se takový autobus pro běžné občany rázem stát "nabíjecí stanicí mobilních telefonů v čase mimořádných událostí". Autobus má většinou osum dvojzásuvek - tedy 16 nabíjecích USB konektorů. To je už docela zajímavý počet. Stačí jej zaparkovat v centru města nebo na okrajových sídlištích, otevřít přední i zadní dveře a pozvat občany (vyhlášením rozhlasem a nápisem na světelné tabuli autobusu). Samozřejmě řidič udržující pořádek by musel být přítomen. Odběr USB zásuvek není vzhledem ke kapacitě akumulátoru závažný, pokud by však situace trvala delší dobu, bylo by zapotřebí poslat stojící autobus s částečně vybitým akumulátorem opět do provozu, kde se při jízdě nabije a přistavit vozidlo jiné. Nevím zda tvůrci městských krizových scénářů s touto alternativou ve svých scénářích počítají, proto jim i všem ostatním dávám tuto možnost na zvážení...

Zásuvka USB na tyči v MHD:

USB-zasuvka-v-autobusech-MHD.jpg (11.89 KiB) Zobrazeno 16830 krát

------------------------------------------------
*) ...tj. situace, kdy převaděče sítě mobilních operátorů postavených na okolních kopečcích budou stále v provozu
**) ...situace, kdy převaděče sítě mobilních operátorů ještě dočasně běží ze záložních zdrojů, než se definitivně odmlčí

[Josef]

Všiml jsem si jedné závažné "architektonické" vady prakticky všech městských i obecních úřadů, škol či dalších veřejných center, se kterými se počítá jako se základními stavebními kameny různých krizových scénářů při mimořádných událostech.

Chybí jim totiž nouzový kabelový průchod.

Např. úplně obyčejná novodurová trubka o průměru cca 75...100mm ve výšce cca 1 metr nad zemí, procházející z ulice či nádvoří krátkou přímou trasou vnější zdí do chodby nebo do hlavní pracovní místnosti. Trubka opatřená z obou stran těsnými víčky (venkovní nerezové víčko je táhlem propojeno s víčkem vnitřním, takže je nemůže žádný vandal oddělat, dokud není zevnitř odšroubována křídlové matice). Vnitřní prostor trubky je vyplněný tepelně izolační "zátkou" - pěnovým polyuretanem a pod.

Jednoduchá verze nouzového kabelového průchodu:

kabelova-pruchodka.gif (9.75 KiB) Zobrazeno 16822 krát

Samozřejmě technické provedení může být různé, toto berte jen jako návrh pro domácího kutila. Jinak si to vyrobí na koleni rozpadlík v rodinném domku, jinak by asi vypadal profesionální výrobek, pokud by se toho chopila nějaká renomovaná firma. Obdobný průchod (samozřejmě s dostatečně oblými hranami, odpovídajícími požadavkům bezpečnosti silničního provozu) by měla mít ve svých stěnách i vozidla se skříňovou nástavbou, budou-li užívána pro mimořádné situace právě ve spolupráci s výše zmíněnými budovami.

A k čemu že to má sloužit?
Představte si situaci, kdy potřebujete před takové krizové středisko postavit elektrocentrálu, radiovůz nebo jakékoliv vnější pracoviště ať už ve stanu nebo ve vozidle a propojit je svazkem kabelů s vnitřkem budovy. U většiny budov máte jedinou možnost - nechat pootevřené dveře nebo okno. To v chladném zimním období, při silném nárazovém větru nebo v případě chemického nebezpečí není vůbec dobré řešení. Budovu také není možné plnohodnotně zabezpečit uzamčením, jedině že byste kabely protáhli oknem ve třetím patře.

Pokud má trubka dostatečný průměr, aby jí šla prostrčit zástrčka na konci kabelu, máte problém vyřešený. Demontujete víčka, prostrčíte jeden po druhém potřebný počet kabelů - prodlužovačku 230V od elektrocentrály, dvoulinku k polnímu telefonu, koaxiál od vysílačky k anténě atd. Zbylou díru ucpete zátkou z původní tepelné pěnové izolace (nebo v nouzi smotkem hadrů). Otvor tak není průchozí, netáhne tudy, nemohou vniknout lidé, hlodavci, ani hmyz. Okna a dveře mohou zůstat zavřená, zamčená.

Uznávám, že existují různé speciální zásuvky. Používají je např. karavany, lodě a pod. Jsou funkční, ale jejich úskalí je právě ve slově "speciální". Jsou to vesměs zásuvky očekávající připojení konkrétní koncovky. Pokud ji nemáte, nebo musíte řešit zcela jinou situaci než na jakou jsou určené, nejsou pro vás použitelné. Výše popsaný kabelový průchod je zcela univerzální (prostrčíte tudy nejen kabely, ale třeba i hadici od čerpadla, kterým budete čerpat zatopený sklep).

[lister]

Všiml jsem si jedné ... ici od čerpadla, kterým budete čerpat zatopený sklep).

V případě chemického ohrožení jsou okna neslabší článek a pochybuji, že mají něco na ucpání. Pak je zbytečné mít průchodku pro tyto případy, když slabé místo bude vše ostatní.

V případě týden a více a nutnosti fungovat relativně normálně v budově je lepší se připojit rovnou na přívod domu než táhnout kabel oknem nebo průchodkou a pak dělat další rozvody nezávisle.

V kratší intervalech je zase otázka zda to bude někdo dělat i když budou průchodky, když někdo se usadí tam či onde a nejkratší bude vždy "prodlužka" přímo do každého okna...

Jediné co by mohlo být přidanou hodnotou je zimní období, ale je otázka zda by pak průchodka nemusela být na každé straně domu a v případě delších stran domů na více místech, protože ne vždy bude potřebná místnost, kde určil projektant a zde pak vstoupí zase délky káplů co by museli tahat po chodbách...

Za mě super k sobě domů, kdy budu muset použít centrálu či i na sporák propanbutan a připravím na to rozvody včetně průchodů, ale universálně do veřejných budov to myslím nebude přijatelné, právě kvůly universálnosti a budovy typu nemocnice to mají už v základu samy a nepotřebují zvenku.

[Josef]

Nová plastová okna docela těsní. Pokud si pamatuji něco málo z branné výchovy sedumdesátých let, říkávalo se že před radioaktivním spadem se mají okna s rámem oblepit lepící páskou. Na "chemické nebezpečí" typu hoří skládka toxického odpadu nebo rozsáhlý lesní požár, kdy není na ulici pro plíživý kouř vidět, je určitě lépe mít okno zavřené, případně oblepené a nevětrat. Samozřejmě pokud bude na ulici sarin či jiné chemické svinstvo, je to už jiný level a tyto jednoduché prostředky to nezvládnou. Já tu průchodku myslel použít i na nesilové vedení (prodlužovačka či elektrocentrála je jen špička ledovce). Šlo mi především o větší univerzálnost umožňující operativně improvizovat*.
Ale ono bude asi opravdu lépe, když se nic takového nebude plošně zavádět. Omlouvám se, já nachvíli v euforii nad novým nápadem úplně zapomněl, že jsme vlastně v Česku. V tom slavném Česku, kde už pár let není dobré cokoliv nového vymýšlet, aby se to neobrátilo proti občanu samotnému. V Česku, kde je víc než pravděpodobné, že by se toho chytla nějaká prapodivná, předem nastrčená firma nějakého pana Chytrolína, která by doživotně úspěšně parazitovala na "zákonné povinosti" a báječně bohatla na přemrštěné ceně tohoto nového povinného (navíc určitě i těžce certifikovaného doplňku) a prolobovala si také povinnost každoročních revizí, zda ten plastový deklík správně deklíkuje. Revizí, kterou by směli samozřejmě provádět jen její pracovníci s příslušnou atestací nebo cizí pracovníci za nemalý "obulus" touto firmou vyškolení.

-----------------------------------
*) Příklad improvizace: V obci je obecní úřad. V relativně dosažitelné vzdálenosti od něj bydlím já a mám vysílačku, která z mého domu (protože je opatřen střešními anténami) pokryje okolí. Není však efektivní přemístit vysílačku na obecní úřad, obecní úřad nemá výhodnou polohu pro vysílání. Navíc přemisťovat vyladěné antény na jinou budovu je blbost, trvá to dlouho, musí se to proměřit a znovu vyladit. Co ale lze a to velmi snadno - během 5 minut spojit obecní úřad linkou polního telefonu s vysílacím pracovištěm u mě. Nemusí se nic stěhovat či připravovat. Je to výhodné také tím, že starosta nebude obtěžován pazvuky linoucími se z vysílačky, naopak já při vysílání jeho depeší nebudu rušen návštěvami občanů, kteří se budou za krizové situace na obecním úřadě střídat jeden za druhým. Za současného stavu věci by šla linka telefonního vedení přes rám plastového okna, z čehož nebude mít radost ani linka, ani to okno. Nouzová průchodka by to řešila, alespoň tak jsem o tom uvažovaj já. Ovšem je docela možné, že se starosta bez pomoci radioamatérů rád obejde a tím pádem se obejde i bez průchodky. Pak se ani nebudu snažit nabízet nějakou dobrovolnickou aktivitou pro obecní blaho a budu si v klidu hledět vlastní rodiny.)

[Josef]

Koukám, že Brno má v centru hromadnou dopravu v případě blackoutu už vyřešenou - stačí když zavolají pana Musila z Hodějic s jeho haflingerkami. (Určitě by se do té šaliny vlezlo víc než těch aktuálních 26 pasažérů.)

https://www.youtube.com/watch?v=YZFpNc2qLXY

[nabu]

Nevím, zda to patří spíš do kategorie získávání vody nebo do přežití při Blackoutu...
Josef psal o tom, jak je složité získat v paneláku vodu. Tohle to určitě nevyřeší, ale je to možnost.
Chci se podělit o poznatek se získáním destilované vody v panelovém domě v chladném počasí. Na naší zasklené lodžii se na oknech sráží při chadném počasí voda. Hodně... Ta stéká do hliníkové "okapové" lišty a dvěma otvory ven. Otvory jsem zaslepil silikonem a naopak navrtal otvor pro trubičku, která je svedená dovnitř lodžie, do PET lahve. Veškerá voda se tam sama pomalu svádí. Když ji trochu popoženu širokou gumovou stěrkou, ani trubička nestíhá...Vody je na skle ve formě kapek překvapivě dost. Voda asi není zcela vhodná k pití i když jsem vše pečlivě vyčistil a čistím, ale na mnoho činností využít lze. Na jedno "stírání" mi to někdy udělá něco do půl litru. Za den to dělá litry. Nechce to tedy žádný extra zdroj energie. Čím je venku chladněji (ne mráz) tím to funguje víc.
Já ji využívám jen jako destilku na technické účely.
Nebude to fungovat v mrazu, nebude to fungovat v létě, nebude to fungovat když uvnitř bude stejná zima jako venku. Ale třeba teď to funguje skvěle.

[Brtník]

Mě se líbí, jak dokážeš využít celkem běžnou věc, jako je pocení oken. Není to žádná novinka, že se při rozdílných vnějších a vnitřních teplotách na té teplejší straně skla (i jiných materilů) sráží voda. Ale Ty tenhle fyzikální jev nenecháš bez povšimnutí a využiješ ho ve svůj prospěch.
To je právě ten rozdíl mezi pasivním a aktivním přístupem.
Děkuji, že jsi se podělil o zkušenost, mě to přineslo víc, než návody v televizi jak na stejném principu si opatřit vodu v poušti .

[Josef]

Ve dnech 4. a 5.11.2017 proběhl v USA nácvik na situaci, která by mohla nastat při velkém blackoutu. Součástí tohoto nácviku bylo i zajištění rádiové komunikace. Podrobnosti, včetně použitých frekvencí, byly uvedeny na stránkách ARRL. Škoda, že jsem o tom nevěděl dříve. Kdyby to kvůli podmínkám šíření náhodou nešlo poslouchat na KV přímo z Evropy, určitě by to bylo poslouchatelné po internetu za pomocí SDR-rádia nacházejících se na území USA (nebo Kanady a pod.)

[Josef]

Minulý týden byl docela kritický. Pokud je situace a zatížení elektrorozvodné sítě tak velké, že přetížené generátory zatěžují turbíny natolik, že už dochází k poklesu otáček (tedy i frekvence sítě) a nedaří se je vrátit na požadovanou hodnotu - znamená to značnou nevyváženost v síti, kdy už blackout doslova "klepe na dveře". (A toto bylo o to horší, že problém byl celoevropský, ne jen český.)

Viz.: https://www.novinky.cz/ekonomika/465526-napric-evropou-se-zpozduji-hodiny-duvodem-je-spor-mezi-kosovem-a-srby.html