Období nejistých dodávek energií
Napsal: 24 led 2016 14:31Dávám moderátorům na zvážení, zda téma „Období nejistých dodávek energií“ ponechat v kategorii „Středně těžké krizové situace“ nebo zda ho přesunout do kategorie „Lehké krizové scénáře.“ Tato situace sice přímo neohrožuje lidské životy a strukturu společnosti tak bezprostředně jako blackout, ale při delším trvání postupně způsobí značný hospodářský úpadek, srovnatelný s velkou hospodářskou krizí a tím i velmi citelný pokles životní úrovně pro obyvatelstvo (se všemi průvodními znaky, včetně hladu, zvýšené kriminality, občanských nepokojů apod.)
Období nejistých dodávek energií
Zatím co blackout (zmíněný v sousedním vláknu http://www.nezdolny.cz/viewtopic.php?f=60&t=90) je událostí velkoplošnou, náhlou a víceméně jednorázovou, problematika, o které bych se chtěl zmínit zde, je věcí, která by se odehrávala postupně, plíživě a dlouhodobě. V tomto scénáři by se jednalo o to, že by nám běžně známá a dostupná energie – typicky dodávka elektřiny (ale případně i plynu či vody) podléhala častým, prakticky každodenním výpadkům. Nejprve by se jednalo o několikahodinové výpadky, které by postupně přešly do stavu pouze několikahodinových dodávek. Někdy systematických, pravidelných a avizovaných, v tom horším případě zcela náhodných a nepředvídatelných. Není to sice blackout jako takový, ale jistě si dovedete představit dopad takové situace na běžný život, nejen domácností, ale zejména na průmysl a hospodářství.
Kdy může k takové situaci dojít:
My zde, ve střední Evropě tuhle situaci prakticky neznáme, ale je to zcela běžná praxe v některých rozvojových zemích, chudších ostrovních státech nebo v zemích postižených válkou nebo hospodářskou krizí. Situace je reálná prakticky všude, kde jsou požadavky spotřeby větší, než dovoluje pokrýt výroba, nebo suroviny nebo technické zázemí, které je k výrobě zapotřebí. V takovém případě musí dojít k řízenému střídavému vypínání jednotlivých okruhů tak, aby přípustná zátěž (např. elektrárny) nebyla překročena a byly dodrženy základní parametry alespoň těm, kterým je v danou chvíli dodávána. Nejedná se tedy např. o situaci spojenou s poškození vedení třeba vichřicí, či jinou opravitelnou záležitost, ale o dlouhodobý stav způsobený jinými vlivy:
- Zablokování těžby hnědého uhlí nebo jeho přepravy do tepelných elektráren vlivem dlouhotrvajícího extrémního počasí (ledovka).
- Ztráta území (ve válce) nebo zamoření území (havárie chemičky) na kterém se těžba energetické suroviny provádí.
- Poškození několika důležitých elektráren (ve válce).
- Nedostatek financí na údržbu velkých energetických celků nebo nedostatek investic do jejich rozšiřování odpovídajících spotřebě.
- Dlouhé období sucha způsobující nedostatek chladící vod pro elektrárny (uhelné i jaderné).
- Porucha infrastruktury přivádějící chladící vodu ke kondenzátorům (povodně, zemětřesení aj.)
- Ztížené chlazení transformátorů, linek a důležitých distribučních uzlů (za extrémních veder).
- Ekonomická blokace, neprůhledné vlastnické vztahy a další nepředvídatelné komplikace odehrávající se v řetězci dodavatel energetické suroviny...výrobce…distributor…spotřebitel se snahou použít konečného spotřebitele jako „ekonomické rukojmí“ k prosazení soukromých mocenských a finančních cílů.
- a mnohé další...
Obdobně si lze situaci představit i v prostředí dodávek plynu (o to snadněji, že plyn je dováženou komoditou a stačí jen přiškrtit kohoutky), případně i v oblasti zásobování pitnou vodou, protože distribuce této strategické suroviny je často v rukou zahraničních firem, nikoli státu nebo obcí.
Zkusme si tedy "cvičně" představit (zatím čistě hypotetický scénář), že budete mít k dispozici elektřinu, plyn a pitnou vodu sice denně, ale pouze po čtyři hodiny. A to zcela náhodně - některý den v noci, některý den dopoledne, když jste v práci a některý den odpoledne. Zkusme se společně zamyslet, jak by bylo vhodné se zařídit a jak v takové situaci udržet alespoň přiměřený komfort bydlení v domácnosti? Můžeme si pomoci nějakou změnou v organizaci a zvyklostech našeho všedního dne? Můžeme si pomoci nějakou drobnou technickou úpravou (třeba v bytě)? Jak využívat naše moderní spotřebiče, které na „období nejistých dodávek“ nejsou konstrukčně vůbec stavěné?
Období nejistých dodávek energií
Zatím co blackout (zmíněný v sousedním vláknu http://www.nezdolny.cz/viewtopic.php?f=60&t=90) je událostí velkoplošnou, náhlou a víceméně jednorázovou, problematika, o které bych se chtěl zmínit zde, je věcí, která by se odehrávala postupně, plíživě a dlouhodobě. V tomto scénáři by se jednalo o to, že by nám běžně známá a dostupná energie – typicky dodávka elektřiny (ale případně i plynu či vody) podléhala častým, prakticky každodenním výpadkům. Nejprve by se jednalo o několikahodinové výpadky, které by postupně přešly do stavu pouze několikahodinových dodávek. Někdy systematických, pravidelných a avizovaných, v tom horším případě zcela náhodných a nepředvídatelných. Není to sice blackout jako takový, ale jistě si dovedete představit dopad takové situace na běžný život, nejen domácností, ale zejména na průmysl a hospodářství.
Kdy může k takové situaci dojít:
My zde, ve střední Evropě tuhle situaci prakticky neznáme, ale je to zcela běžná praxe v některých rozvojových zemích, chudších ostrovních státech nebo v zemích postižených válkou nebo hospodářskou krizí. Situace je reálná prakticky všude, kde jsou požadavky spotřeby větší, než dovoluje pokrýt výroba, nebo suroviny nebo technické zázemí, které je k výrobě zapotřebí. V takovém případě musí dojít k řízenému střídavému vypínání jednotlivých okruhů tak, aby přípustná zátěž (např. elektrárny) nebyla překročena a byly dodrženy základní parametry alespoň těm, kterým je v danou chvíli dodávána. Nejedná se tedy např. o situaci spojenou s poškození vedení třeba vichřicí, či jinou opravitelnou záležitost, ale o dlouhodobý stav způsobený jinými vlivy:
- Zablokování těžby hnědého uhlí nebo jeho přepravy do tepelných elektráren vlivem dlouhotrvajícího extrémního počasí (ledovka).
- Ztráta území (ve válce) nebo zamoření území (havárie chemičky) na kterém se těžba energetické suroviny provádí.
- Poškození několika důležitých elektráren (ve válce).
- Nedostatek financí na údržbu velkých energetických celků nebo nedostatek investic do jejich rozšiřování odpovídajících spotřebě.
- Dlouhé období sucha způsobující nedostatek chladící vod pro elektrárny (uhelné i jaderné).
- Porucha infrastruktury přivádějící chladící vodu ke kondenzátorům (povodně, zemětřesení aj.)
- Ztížené chlazení transformátorů, linek a důležitých distribučních uzlů (za extrémních veder).
- Ekonomická blokace, neprůhledné vlastnické vztahy a další nepředvídatelné komplikace odehrávající se v řetězci dodavatel energetické suroviny...výrobce…distributor…spotřebitel se snahou použít konečného spotřebitele jako „ekonomické rukojmí“ k prosazení soukromých mocenských a finančních cílů.
- a mnohé další...
Obdobně si lze situaci představit i v prostředí dodávek plynu (o to snadněji, že plyn je dováženou komoditou a stačí jen přiškrtit kohoutky), případně i v oblasti zásobování pitnou vodou, protože distribuce této strategické suroviny je často v rukou zahraničních firem, nikoli státu nebo obcí.
Zkusme si tedy "cvičně" představit (zatím čistě hypotetický scénář), že budete mít k dispozici elektřinu, plyn a pitnou vodu sice denně, ale pouze po čtyři hodiny. A to zcela náhodně - některý den v noci, některý den dopoledne, když jste v práci a některý den odpoledne. Zkusme se společně zamyslet, jak by bylo vhodné se zařídit a jak v takové situaci udržet alespoň přiměřený komfort bydlení v domácnosti? Můžeme si pomoci nějakou změnou v organizaci a zvyklostech našeho všedního dne? Můžeme si pomoci nějakou drobnou technickou úpravou (třeba v bytě)? Jak využívat naše moderní spotřebiče, které na „období nejistých dodávek“ nejsou konstrukčně vůbec stavěné?