Blackout

[Josef]

Nouzové vaření:

Každá domácnost, a to včetně domácnosti městské by měla být vybavená tak, aby byla schopná pro své členy nouzově po určitý čas (nejméně týden v kuse) uvařit jednoduchá jídla i bez elektřiny a případně i bez zemního plynu. Problém sice není tak akutní, aby byl potřebný hned první den krize, protože po určitou dobu (den či dva), se můžete stravovat i ze studených konzerv. Ale déle to už vhodné není. A proto by se mělo na možnost nouzového vaření nebo alespoň ohřevu hotových pokrmů včas pamatovat.

Máte-li doma sporák na zemní plyn, měl by být dočasně v provozu i při výpadku elektřiny. Stoprocentně se na to však spolehnout nemůžete. Distribuce plynu je v některých oblastech na elektřině stejně závislá, jako třeba dodávka vody. A vy se můžete velmi snadno ocitnout bez elektřiny i bez plynu. Máte-li sporák na tuhá paliva, či alespoň kamna s plotnou a zůstává vám v domě funkční komín, pomůžete si snadno. Ale ne vždy je vhodné kvůli pouhému ohřevu jídla roztápět ohniště. Doporučuje se proto mít v záloze některý z přenosných turistických vařičů. Naštěstí česká populace má toto vybavení ještě z dob minulých, kdy kempování a podobné aktivity byly běžným způsobem trávení rodinné dovolené.

Vařiče
Pokud jde o typy, je pro rodinné vaření zcela nevhodný skládací vařič na tuhý líh. Jeho výkon stačí jen na ohřátí sotva jednoho jídla. Pro vaření (např. polévky, brambor nebo rýže) je nedostatečný. Zplodiny hoření tuhého lihu jsou navíc velmi škodlivé.

Vařiče na kapalný líh jsou vhodné pouze v závětří místnosti. V průvanu a chladu budou málo výkonné a spotřebují při tom mnoho paliva. Na skutečné vaření jsou konstruovány jen staré velké stolní lihové vařiče. Malé kapesní lihové vařiče jsou vhodné převážně pro ohřátí hotového pokrmu ne pro vaření příloh. Prostě možnosti malých lihových vařičů (alespoň podle mých zkušeností) končí u stravování jedné, v krajní nouzi dvou nenáročných osob.

Optimální pro vícečlennou domácnost je vařič na propan-butan. Zde je ale potřeba zodpovědně rozvážit, zda bude při omezeném zásobování dostupná náhradní náplň. Dvoukilová láhev vám na týden vaření určitě vydrží. Malých jednorázových kartuší musíte mít však v zásobě víc. Potřebujete-li se připravit na dlouhé krizové období, nejpohodlnější je vaření na stolním plynovém „dvouplotýnkovém“ propan-butanovém vařiči nebo dokonce sporáku, napojeném na 10kg láhev. Velká láhev, při vaření pro tříčlennou rodinu, vydrží asi 3 měsíce. Na venkově tak můžete řešit vaření po několik dlouhých měsíců či let. Do městského bytu je to však příliš rozměrná sestava. Kutily důrazně varujeme před pokusem připojit v bytě sporák koncipovaný na zemní plyn k propan-butanové láhvi! (Směšovací poměr zemního plynu je oproti propan-butanu odlišný a hořáky na propan-butan vyžadují použití menších trysek.) Počítejte s tím, že během blackoutu nebude zajištěna distribuce a plnění plynových lahví. Proto můžete bezpečně počítat pouze s tou zásobou plynu, kterou v okamžiku, kdy blackout započne, budete mít doma. Pokud se rozhodnete plynové láhve dlouhodobě skladovat „pro strýčka Příhodu“, můžete při pozdější výměně narazit na problém, že budou mít propadlou tlakovou zkoušku (datum poslední zkoušky vyznačeno čísly na láhvi) a nebudou vám ji v plnírně chtít vyměnit za novou. Proto je vhodné alespoň jednou za rok láhev použít, vyprázdnit a vyměnit. Propan-butan je prostě výhodný pouze, když jej používáte.

Nejdostupnější a „nejskladnější“ palivo využívají vařiče benzínové, které spolu s dnes už málo používanými vařiči petrolejovými patří mezi dostatečně výkonné a spolehlivě poslouží i v extrémních podmínkách. Zde je potřeba při výběru postupovat uvážlivě, protože rodinné požadavky na vaření jsou jiné než krátkodobé horolezecké přihříváním pokrmů. Když se pro něj rozhodnete, vyberte těžší a kompaktnější přístroj (některé horolezecké vařiče jsou z tenkých plíšků). Výhodou je provoz na běžný automobilový benzín. Nevýhodou nutnost předehřívání (nejlépe troškou lihu, protože nečadí).

• Za dostatečně výkonný vařič považujte takový, který dokáže v místnosti ohřát litr vody k varu za dobu kratší než 10 minut (vyzkoušejte si to, kvalitní vařiče to zvládnou i během 3 minut).
• K vařiči je potřeba mít dostatek paliva, zápalky, čistič na trysky, nehořlavou podložku pod vařič, popřípadě ohnutý plech sloužící jako ochrana a závětří.
• Vařiče nenechávejte nikdy zapálené bez dozoru a nezapomeňte vždy větrat!
• Hrnce používejte se širokým dnem a zakrývejte je vždy pokličkou. Ušetříte tím hodně paliva.
• Vařiče používejte jen pro vaření! Vařiče v žádném případě nepoužívejte pro vytápění místnosti. Hrozí požární riziko a také nebezpečí otravy nadměrným množstvím zplodin nahromaděných v uzavřené místnosti.
• U vařiče nic nesušte. Zvyšujete jen nebezpečí požáru a stejně v zásadě nic neusušíte (spalováním uhlovodíků vzniká velké množství vodní páry, od které zvlhne celá místnost).

Edit MacGyver:

Ideální je v rámci úspory paliva vařit v tlakovém hrnci (papiňák), nebo pokud jej nemáte, lze k tomuto účelu využít termosku. Informace naleznete v tomto vláknu: viewtopic.php?f=31&t=116

Poznámky:
1. Podle názorů hostů v pořadu Kupředu do minulosti (který se ve svých některých dílech zabýval právě blackoutem a jeho následky) je problém vaření v městském paneláku bez plynu a bez elektřiny považován za jeden z velmi závažných a těžko řešitelných problémů, pokud by byl výpadek energií dlouhodobý. Jako jednu z alternativních řešení uváděli analytici možnost zřízení tzv. centrální černé kuchyně v některé ze společných suterénních místností, ve které by bylo buď otevřené ohniště nebo improvizovaná kamna s kouřovodem vyvedeným ven. Jednotlivé rodiny by tam chodily vařit podle časového rozpisu.
2. Podle pozorovatelů válečné situace v Sarajevu byla velkým obchodním artiklem na černém trhu malá přenosná plechová kamínka na tuhá paliva (někdy jen ze dvou snýtovaných, vzájemně otočených hrnců + improvizovaný kouřovod skrz okno), která v bytových domech a panelácích, umožňovala nájemníkům vařit nebo se v zimě ohřát.

[Josef]

Pitná voda:

Každá domácnost by měla mít pro případ blackoutu (a ne jen kvůli němu) určitou minimální (cca třídenní) zásobu balené pitné vody v PET-lahvích (neperlivé, neslazené) a udržovat ji pravidelným doplňováním dalších, hned po spotřebování některé z nich.

Pokud má dům svou vlastní studnu a elektrickou domácí vodárnu, měla by být instalována (nebo k rychlé instalaci připravena) i pumpa ruční (pístová nebo křídlová). Takové řešení je funkční pouze pokud je hladina v hloubce menší než 7 metrů. Z hlubší studny ruční čerpadlo, které je umístěné na povrchu, vodu nevytáhne.

Pokud je možné víko studny odklopit, můžete vodu improvizovaně nabírat třeba pomocí nerezové konvičky na mléko zavěšené na dlouhém provázku. Její výhoda je, že má hrdlo těžší než svou spodní část a sama se na hladině převrací i rychle potopí pod hladinu. Vejde se také pohodlně do studen s malým průměrem. Na přepravu je skladná a na vytahování lehká, takže s ní ponabírat desetilitrový kanystr zvládnou i děti. Je to mnohem méně fyzicky namáhavé něž tahat vodu kýblem, i když pomalejší. Jen si prosím uvažte volný konec provázku k ruce nebo k okraji studny, ať se vám nestane, že vám do studny spadne konvička i s celým provázkem…

Dále by měla mít domácnost nejméně jeden kbelík použitelný na pitnou vodu nebo raději jeden či dva čisté plastové kanystry o objemu nejméně 2x 10 litrů (jeden s kohoutkem). Bude-li zajištěna humanitárními složkami distribuce vody z přistavené cisterny, budete potřebovat vodu nějak dopravit do bytu. Vždy se nosí lépe v uzavřeném kanystru než v otevřeném kýblu (zvlášť v zimě).

Pokud bydlíte v bytě a přestane téci voda, nemusíte hned šílet. Prakticky v každém bytě zůstane voda pitná voda ve dvou "nádobách". Tou jednou je splachovací nádržka záchodu. Neošívejte se při slovu záchod. Uvědomte si, kolikrát denně se tato nádržka vypláchne a naplní novou čistou a čerstvou vodou. Tak často nevyplachujete ani vaši rychlovarnou konvici a přesto se neštítíte si její vodou zalévat kávu. Vodu ze splachovací nádržky můžete zcela prostě vybrat kuchyňskou naběračkou. Rázem získáte 5 až 8 litrů vody a s tím už se dá docela dobře přežívat. Tou druhou nádobou v bytě může být bojler. Šikovný kutil (pokud ví, co činí) uzavře hlavní přívod vody do bojleru, vypne přívod elektřiny (zabezpečí vypínač před nechtěným zapnutím) a pootočením pojistného přetlakového ventilu (za současného odvzdušnění otevřením kohoutku teplé vody u umyvadla) může vypouštět odtokovou trubičkou pojistného ventilu postupně celý obsah bojleru. Má tak rázem k dispozici 60 až 150 litrů vody - sice teplé, ale té původní z vodovodu, tedy ve většině případů pitné.

Mimochodem nemůžete kalkulovat jen se 2 litry pitné vody na osobu a den, jak se mnozí z některých informací v médiích domnívají. Počítejte s tím, že průměrná denní spotřeba pitné vody například trojčlenné rodiny, v režimu „nouzového vaření“ v rodinném domě bude okolo 15 až 20 litrů za den. Část vody vypijete (čaj, káva), v části vody budete vařit přílohy (rýži, brambory aj.), část spotřebujete pro přímou přípravu pokrmů (polévka), část vody spotřebujete na závěrečný oplach nádobí (tam nebude možné použít vodu užitkovou) a zbytek pitné vody poslouží na vypláchnutí úst po čištění zubů nebo omytí obličeje - zvláště očí, kde použití bakteriologicky závadné užitkové vody také považuji za riziko. Tam, kde se chovají hospodářská zvířata je nutno zásobování vodou velmi pečlivě naplánovat a mít rezervních nádob podstatně více. Na trhu se běžně vyskytují i chemikálie, kterými lze vodu uzavřenou v nádobách stabilizovat a bez obav skladovat po dobu dalších 6 měsíců. Lze si tak „zakonzervovat“ vodu z vlastní studny nebo z veřejného vodovodu pro pozdější použití a nemusíte se spoléhat na nákup vody v lahvích. Pozor na neznámé zdroje vody. Jedů a těžkých kovů vodu převařením nezbavíte.

Protože řešíme „zimní blackout“ (jako těžší verzi blackoutu), ještě pár poznámek:
1. Zásadně nepoužívejte vodu získanou rozpuštěním sněhu, na který měli při venčení přístup psi nebo jiná zvířata, případně kde se vyskytují hejna holubů.
2. Pokud je ve vašem okolí do dvou kilometrů studna nebo tekoucí voda, jděte pro vodu! A to i když máte v místě k dispozici sníh či led. (V batohu v pohodě zvládnete odnést desetilitrový kanystr.) Jedině v případě, že jsou tyto zdroje "kapalné vody" vzdálenější, má cenu začít uvažovat nad rozpouštěním ledu či sněhu na vařiči. Na rozpuštění vody ze sněhu potřebujete více energie než na rozpuštění ledu. Sníh vede hůře teplo a proto jej budete rozpouštět déle než led. Ale ať už se rozhodnete rozpouštět sníh nebo led, vždy vás to bude stát značný podíl paliva. Na rozpuštění jednoho litru vody budete potřebovat zhruba stejné množství paliva, jako na ohřátí tekutého litru vody k varu. Jinými slovy, tavením ledu si víc než zdvojnásobíte spotřebu paliva, kterého rozhodně nebudete mít na rozdávání.
3.Pokud se spoléháte na to, že máte filtr na vodu, uvědomte si, že pokud je vlhký, nesmí vám zmrznout, jinak se zničí. Mrazem filtrační hmota popraská a začne nečistoty propouštět. Vydáte-li se tedy v zimním období s filtrem pro vodu, musíte ho nést pod oděvem a ohřívat tělesným teplem. Protože je v danou chvíli pro vás filtr strategickým zařízením důležitosti číslo jedna, stojí za zvážení, zda není v takové situaci výhodné obětovat jednu nádobu na přinesení znečištěné vody, filtr nikam nenosit a finální filtraci provést až dodatečně, v teple domova a v bezpečí.

Stále hovořím o vodě pitné. Vody užitkové bude potřeba podstatně více a zmíním se o tom samostatně.

[Josef]

Užitková voda, hygiena, toaleta:
Problém s nedostatkem užitkové vody budou mít především obyvatelé bytů. Její spotřeba je mnohem větší, než je spotřeba vody pitné. Po několik dní lze ošidit osobní hygienu pouze na umývání rukou, ale v delším časovém horizontu se neobejdete bez důkladnější očisty těla a po vyčerpání zásob čistého prádla bez jeho přeprání. Trvale nevystačíte jen s konzervovanou dávkou potravin, a pokud budete něco vařit, bude zapotřebí nádobí umýt. Na to všechno budete potřebovat vodu. Ale absolutně největším žroutem vody v moderní domácnosti je toaleta.

Na většinu výše popsaných potřeb lze použít bez problémů vodu dešťovou, zejména pokud je problém se zásobováním vodou dlouhodobým faktorem. A pokud si myslíte, že její využívání je výsadou pouze samostatně stojících rodinných domů někde na vesnici, mýlíte se. I několikaposchoďový panelák má střechu (a pěkně velkou) i okapní svody. Záleží jen na improvizaci nájemníků, zda si dokáží opatřit potřebné nádoby a okapy do nich navést. Tím chci říci, že i obyvatelé paneláku mohou mít dostatečné zásoby užitkové vody - samozřejmě jen za předpokladu, že budou chtít, že překonají nevraživost a všudepřítomnou komunikační bariéru nespolupráce. Skutečný problém s dešťovkou je pouze v zimě, kdy srážky zůstanou ležet na střeše v podobě sněhu a do nádob nezachytíte (až do jarního tání) prakticky vůbec nic.

Jedna věc je vodu získat, druhá věc je – jak ji co nejúčelněji využít:
Základem je jednou použitou vodu nevylít, ale použít ji podruhé k účelu, ke kterému její předchozí znečištění nevadí. Vodu můžeme rozdělit na několik aktegorií:
1. pitná voda… (pohledově čistá, bakteriologicky nezávadná, chemicky nezávadná)
2. užitková voda… (pohledově čistá, ale bakteriologicky či chemicky nezaručená)
3. šedá voda…(odpad z umývání, praní, oplachů)
4. černá voda... (nepoužitelně znečištění - to co odtéká ze záchodu)

Jednou z nejčistších "šedých vod“, které můžete jako užitkovou dále použít je původně pitná voda z posledního oplachu nádobí (obsahuje prakticky jen nepatrné množství saponátu). Případně voda z vaření brambor či vajíček. Tahle voda je bez potíží použitelná k umývání i následnému oplachu rukou.

Při umývání rukou použijte kvůli úspoře vody zásadně dva kroky:
1. umyvadlo* naplněné vodou s čistícím prostředkem a dezinfekcí, ve kterém se zbavíte hlavních nečistot.
2. Po řádném umytí v této vodě (kterou nevyléváte, dokud není úplně špinavá) se opláchnete pod čistou tekoucí užitkovou vodou z kohoutku poblíž přistaveného kanystru.
3. Oplachovou vodu zachytíte do nádoby pod kanystrem a v příštím kole použijete do umyvadla jako vodu k umývání s čistícím prostředkem a dezinfekcí.
4. Silně znečištěnou vodu z umyvadla použijete ke spláchnutí toalety.

*) Myšleno umyvadlo plastové přenosné (slangově „lavór“). Tedy nikoli umyvadlo, co máte na zdi v koupelně s výpustí do odpadu.

K osprchování vám poslouží zcela obyčejná 2 až 5 litrová konvička s kropítkem s jemnými dírkami, kterou zaléváte květiny v místnosti. Samozřejmě pokud máte závěsný plastový vak tzv. "solární sprchy", můžete ho použít také. Dobrou službu odvede i dvoulitrová PET-lahev s malými dírkami ve víčku. Když se jen trochu svlažíte, pak řádně bez tekoucí vody vymydlíte, našampónujete vlasy a na závěr čistou vodou spláchnete, nebudete mít na tuto očistu větší spotřebu než asi 10 litrů na osobu. Samozřejmě vodu z tohoto improvizovaného sprchování se opět pokuste zachytit a použít.

V prvotním okamžiku, pokud máte dostatek oblečení, se asi zcela obejdete bez praní. Při různých pracovních režimech se striktně převlékejte, ať minimalizujete znečištění a zapocené prádlo má alespoň čas vyvětrat.

Velký problém je, pokud máte malé děti. Ty totiž nebudou na nedostatek vody brát ohled. Pokuste se v maximální možné míře využívat na drobné znečištění vlhčené ubrousky, jednorázové utěrky, případně papírové tácky a jednorázové nádobí.

Při vaření si velmi dobře rozplánujte postup. Místo snahy mít rychle uvařeno si práci rozložte tak, ať zašpiníte minimum nádobí. Nejprve uvařte přílohu, např. brambory, vyskládejte je talíř nebo misku, ze které budete ve finále jíst a v témže hrnci vařte dál. Posledním jídlem, které zbyde v hrnci bude polévka nebo omáčka, protože tu nelze nikam „dočasně odložit“.

Žádnou vodu, byť jakkoli znečištěnou, nesmíte vypustit marnotratně do odpadu, ale vždy ji musíte schraňovat na spláchnutí záchodu. A i tak jí pravděpodobně nebudete mít potřebné množství. Počítejte nejméně 15 až 25 litrů na osobu a den! Záchodové splachování totiž nejde ošidit menším množstvím vody, jinak se vám podaří postupně potrubí ucpat a na jeho pročištění budete potřebovat vody ještě mnohem více než na původní řádné splachování. Mimochodem – ucpání a čištění odpadních trubek kanalizace velkých městských aglomerací je jednou z největších očekávaných komplikací, kterou by déle trvající blackout (spojený s výpadkem dodávek vody), způsobil.

Pokud už teď víte, že nebudete mít dostatek vody na splachování toalety, zcela vážně se zabývejte myšlenkou, jak vykonat potřebu jinak, než do splachovacího WC. Na vesnici to zvládne improvizovaná kadibudka na konci pozemku (bohužel v rozporu se současným zákonem, ale stále je to lepší než se posr…). V bytě může být řešením např. chemické WC. A pokud by kolaps trval déle, lze použít silné plastové pytle vložené do vhodných nádob (např. velkých 20 litrových plechových "konzerv" od rostlinných olejů, co používají ve školních kuchyních a pod., ale doplněných víkem a měkkým okrajem k sezení) a zasypávat výkaly suchými pilinami (ideálně bukovými). Nádoba se složenými pytli a jedním pytlem s pilinami (při skladování vloženým uvnitř prázdné nádoby) moc místa při skladování nezabere a vyřeší váš problém téměř na měsíc.

[Josef]

Pokud je vaše toaleta nebo funkce kanalizačního systému závislá na elektrické energii (např. přečerpávací kalové čerpadlo), máte velký problém, protože budete muset přijít na způsob, kam se zbavit "černé vody". Pokud ji budete bez uvážení lít do nefunkční kanalizace, bezpochyby někde přeteče. Jak dlouhodobě řešit tento problém ve městech skutečně nevím... (a bůh chraň nájemníky níže položených bytů).

Udržujte v domácnosti dostatečné množství jednorázových kapesníčků, ubrousků, toaletního papíru, popřípadě menstruačních vložek a dětských plen. Zakupte nějaký silný dezinfekční prostředek (např. Savo), alespoň jeden pětilitrový kanystr.

Potraviny úzkostlivě chraňte před mouchami (vše sladujte v sáčcích). Kuchyňské i ostatní odpadky ukládejte na jedno místo a co nejdříve je odnášejte mimo dům. Při vynášení si navlékněte na ruce místo rukavic alespoň obyčejné mikrotenové sáčky a po použití je vyhoďte. Otřete si ruce dezinfekčním prostředkem (koncentrát nezapomeňte správně naředit, ať si nepoleptáte pokožku) nebo alespoň ubrouskem namočeným v lihu.

Buďte opatrní na používání saponátů - jejich neopláchnuté zbytky způsobují úporné průjmy. Nečistoty z hrnců a talířů odstraňte nejprve mechanicky – oškrabejte a setřete ubrouskem. Potom v hrnci uveďte k varu malé množství vody. Poléváním vroucí vodou a drhnutím nádobí od mastnoty umyjte. Nakonec je řádně dosucha otřete čistými ubrousky. Při umýváním s malým množstvím vody zásadně nepoužívejte molitanovou houbičku ani plátěnou utěrku. Nemůžete-li je řádně vyprat, stanou se líhní bakterií. Nerezovou drátěnku použít můžete, když ji povaříte současně s vodou na mytí a tím ji vysterilizujete.

[Josef]

Potraviny:
V různých „blackoutových“ příručkách se často uvádí, že je vhodné trvale udržovat a obměňovat „nedotknutelnou“ zásobu hotových konzervovaných potravin a trvanlivého pečiva pro plný počet členů domácnosti zhruba na 3 dny (snídaně, oběd, večeře) a k tomu ještě mít zásobu dalších surovin k přípravě vařeného jídla na další 3 až 4 dny. To pro případ, že by zkolabovalo místní zásobování. Je zapotřebí přihlédnout i k specifickým potřebám malých dětí. Nespoléhejte se, že dnešní večeři vyřešíte tím, že při cestě z práce zaskočíte do supermarketu. Přiměřenou zásobu musíte mít vždy doma! Obecně lze doporučit potraviny a jednoduchá jídla, k jejichž přípravě vystačíte s malým počtem nádob i s malým množstvím vody. Pamatujte, že lednička či mrazák nebude funkční*. Snažte se je co nejméně otvírat, rozhodně nepřidávat nové potraviny dovnitř. Naopak jejich obsah systematicky spotřebovávejte. Především ty druhy, které by mohly podlehnout rychlé zkáze.

Pokud budete potraviny během blackoutu získávat (výměnou od sousedů, z přidělované humanitární pomoci aj.), pak především takové, které lze dlouhodobě skladovat i za běžné pokojové teploty. Jídlo by mělo být i dostatečně kalorické, aby zasytilo a na dlouhou dobu eliminovalo pocit hladu.

*) Chcete-li dobu, po kterou bude lednička nebo mraznička schopná udržet chlad i bez elektřiny prodloužit, neprovozujte ji poloprázdnou, ale zvykněte si pravidelně vyplňovat její volný prostor uvnitř PET-lahvemi, naplněnými ze tří čtvrtin silně osolenou vodou. Po vypnutí elektřiny zastane led nebo voda v lahvích funkci tepelného akumulátoru a bude udržovat prostor déle chladný, než kdyby byla lednička poloprázdná. Máte-li pro blackout připravenou elektrocentrálu a hodláte-li ji použít, stačí k udržení chladu v ledničce ji použít k jejímu napájení alespoň 1x za 12 hodin, do doby než její termostat vypne (cca 1 hod.). Je to samozřejmě vhodné spojit s jinou činností na kterou potřebujete elektřinu, protože napájet jen a pouze jednu ledničku je přílišný luxus, hazardování pohonnými hmotami i životností elektrocentrály.

Je vhodné pamatovat i na zdánlivě bezvýznamné drobnosti i některé lidské zlozvyky, jejichž ukojení může do jisté míry oddalovat vznikající stres. Pro kuřáka to bude dostatečná zásoba cigaret, pro jiného pivo či pravidelný šálek kávy. Pro děti nezapomeňte připravit kousek čokolády nebo jinou sladkost.

[MacGyver]

Stran vaření na 2kg propan-butan lahvi mám vyzkoušeno, že se s vařičem VAR 2 dá vařit až tři měsíce - teplá snídaně (vajíčka atd.) a Teplá večeře (klasická jídla). Při rekonstrukci domu, jsme si to s manželkou vyzkoušeli. Nutno k tomu, ale dodat, že jsme měli k dispozici rychlovarnou konvici, což v případě BOsituace nebude. Ohřívání vody na teplé nápoje, mytí, atd. je energeticky nejnáročnější.

Na 2kg lahev doporučuji spíše výkoný jednoplotýnkový vařič - jakýkoliv výkonný a kvalitní outdoorový s redukcí, nebo kvalitní dvouplotýnkový např. moderní Meva jako na obrázku.

Staré typy vařiče jako je na nižší fotce a jeho deriváty jsou úplně k ničemu. Nemají výkon, nedají se pořádně seštelovat a jsou jen k zlosti. Asi to vyráběla původně taky Meva. Sice doma jeden mám, ale nikdy bych se na něj nespoléhal.

[Josef]

Ano, vařič na spodním obrázku vyráběla taky Meva, kdysi jsme ho měli. Nectnosti, které zmiňuješ způsobuje odlišná konstrukce proti dnešním vařičům a konstruktérům Mevy chvíli trvalo, než to "vychytali". U toho starého jsou kohoutky integrované v jedné mosazné "kostce" hned s tryskami a k hořákům se dlouhými trubkami vede namíchaná směs. Samozřejmě jakýkoli injektor nemá rád, když, má na svém výstupu něco, co klade odpor. Trubky byly ocelové a při skladování ve vlhkém prostředí uvnitř lehce zrezivěly, čímž se zcela změnily parametry proudění. Prakticky nikdo je uvnitř nečistil, natož aby je do hladka vyleštil. A ještě tomu nasadil korunu způsob řešení starých hořáků. Hořáky jsou poskládány jen ze sady zvlněných a rovných plíšků. Výstupní průřez, kterým plynová směs vychází ven do plamene je závislá na stlačení plíšků šrouby a na stavu jejich zoxidování. Během času se průtočný průřez vlastně postupně zmenšuje a injektor se začíná hltit. Zatím co nový typ vařiče má kohoutky a trysky bezprostředně pod hořáky. Krátký přímý injektor ústí do hořákové komory, kde se předehřeje a výstupní průřez je jednoznačně definován konkrétním počtem otvorů v hořákové hlavě. Není tam tedy nic, co by se během provozu měnilo, či nešlo seřídit. Konstrukčně stejně je řešený i vařič Meva SOLO 2153. Pro nouzové rodinné vaření v domácnosti při blackoutu ho považuji za velmi dobrou alternativu. Je skladný, přitom spolehlivý, snadno čistitelný i opravitelný, dostatečně výkonný a stabilní proti převrácení.

Meva-Solo-2153.jpg (22.09 KiB) Zobrazeno 25344 krát

Vytápění:
Když uvažuji o zimním scénáři blackoutu, stejně akutní bude potřeba řešit nouzový způsob vytápění. Pokud bude venku -10°C a větrno nepomůže vám sebelépe zaizolovaný dům. Během jednoho či nanejvýš dvou dnů dům či byt nezadržitelně vychladne a budete uvnitř chodit téměř v zimní bundě. Rychlost chládnutí ovlivňuje jednat izolace domu, ale také jeho tepelná kapacita. Masivní těžký vesnický dům z nepálených cihel pak může ve výsledku chládnout podstatně pomaleji, než třeba moderní energeticky úsporná novostavba. Radovat se nemohou ani majitelé tzv. pasivních domů. Pasivní dům pro udržení své vnitřní teploty předpokládá, že v něm bydlíte, chováte se u toho standardně a používáte tedy všechny moderní spotřebiče jako v běžný všední den - vaříte, grilujete, máte zapnutý počítač televizi, vaříte si kávu, fénujete si vlasy aj. Všechny spotřebiče produkují určité množství ztrátového tepla, které pasivní dům vytápí. Za den v součtu odeberou třeba 7kWh a tiše ho přemění na teplo (přemění se všechno - dům ohřívá i to, když vám na talíři chládne polévka). Jenže když nejde elektřina a spotřebiče nemůžete používat, ony pak dům nevytápí a teplota v něm začne také klesat. Za blackoutu se tedy ani dobře izolovaný, ani pasivní dům neobejde bez nějakého nouzového nezávislého zdroje tepla. Pokud dům vychládne, ztratí svou základní funkci, kterou nám lidem poskytuje - ochranu před nepřízní vnějšího prostředí. Nehledě na to, že se může dlouhodobým mrazem i nevratně poškodit.

Ne každý ale má možnost instalovat doma kamna na tuhá paliva, UPS-kou zálohovaný kotel nebo alespoň krb. Nejde zde jen o teplo, ale především o bezpečnost a zdraví. Když se totiž podíváme na statistiky úmrtí při velkých blackoutech v Americe, dočteme se, že většina z nich není způsobená úrazy či kriminalitou, ale otravami oxidem uhelnatým od elektrocentrál (nastartovaných v přízemních místnostech domku, kdy i přes to, že je ono místnosti otevřené, CO stoupá po schodišti vzhůru...) a od přenosných topidel na plynná a kapalná paliva (opět nedostatečné větrání, únava, spánek, agónie, úmrtí...).

[wilderness]

Josefe jen malou vsuvku k tomu rozehřívání sněhu. Laborujeme-li s přežíváním v bytě, domě efektivnější bude si sníh předrozehřát již s předstihem než ji budeme potřebovat např. namačkáním do sudu (kýble, hrnce) umístěným v teplejší místnosti abychom neplítvali palivem. Nevím jak časově náročné může být roztátí 120l sudu při příznivější teplotě, ale usnadněním by to jistě bylo. A doplňovat.
Sud můžeme ještě obalit přebytečnou starou dekou.
V přírodě ano, v přírodě budeme muset rozehřívat.

[MacGyver]

Kdysi jsem si na chalupě zkusil v zimě naplnit vanu sněhem, protože bylo ve studni málo vody a já jej chtěl použít ke splachování. V koupelně bylo kolem deseti stupňů. Plná vana sněhu tála týdny. Získat vodu ze sněhu není jednoduchá záležitost. Je to energeticky velmi náročný proces. V přírodě vždy platí pravidlo ohřívat malé množství a další sníh přidávat až do teplé vody. Spotřebuje se tak nejméně paliva. Jestli máte u baráku zrovna sníh, tak doporučuji naplnit kýbl a postavit ho někam domů, na chladnější místo. Zjistěte za jak dlouho z něj bude voda a kolik ji bude. Myslím, že výsledek mnohé překvapí.

[Josef]

Wilderness píše: "Sud můžeme ještě obalit přebytečnou starou dekou."
Nedá mi to nepoukázat na výše uvedenou větu, která jasně ukazuje, že jde o špatného pochopení fyzikálních souvislostí. "Důslednou aplikací" by mohlo dojít dokonce i k fatálním následkům.

Takže základní pravidlo zní - samotná deka, spacák či jakákoli jiná tepelná izolace sama od sebe nehřeje! Obal pouze zpomaluje průnik tepla či chladu z okolí. Sud zabalený do deky se sám od sebe dekou nezahřeje, ale naopak sníh uvnitř bude tát ještě pomaleji, protože teplo z okolí bude mít k němu pomalejší přístup. Ani podchlazený člověk se (i ve velmi kvalitním) spacáku sám nezahřeje, když je jeho organismus chladem už paralyzován. Nádrž se stojící vodou v mrazu nezachráníte před zamrznutím obalením skelnou vatou. Pouze její zamrzání oddálíte a zpomalíte, takže se možná bez souvislého promrznutí dočká zlepšení počasí a následného oteplení okolí, které ji zachrání.

Pokud chcete něco ohřát, musíte vždy dodat teplo. A to teplo musíte vyrobit externím zdrojem. Samozřejmě pod zimomřivým člověkem ve vymrzlém panelákovém bytě asi těžko budete dělat otevřený oheň. Ale protože možná máte výše zmíněný propan-butanový vařič a k tomu pitnou vodu v PET-lahvích, můžete ohřát vodu (asi na 55 až 60°C, aby se láhev nezdeformovala) nalít ji zpět do lahví, ovinout ručníkem nebo jinou textilií (aby láhev nehřála příliš) a vysunout ji dotyčné osobě do spacáku či pod peřinu. Pokud máte hliníkovou polní láhev, můžete vodu uvést i do varu a pak láhev ovinout několika ochrannými vrstvami. Když se vám podaří dát tolik vrstev, aby byl povrch jen vlažný, nebude spánek s takovou lahví sice kdoví jaký tepelný luxus, ale energie nastřádaná v láhvi se bude uvolňovat pozvolna a s největší pravděpodobností vám vydrží až do rána. Nebojte se, že by vám uzávěr láhve do spacáku kapal. Ochlazováním vznikne v láhvi silný podtlak a únik vody je prakticky vyloučený. Určitě někoho napadne, proč nepoužiji termofor, který je na to určený. Můžete, ale až v něm voda zchládne, bude smrdět gumou a čaj si z ní ráno neuvaříte... a my jsme bohužel v situaci, kdy mrzneme, máme málo paliva i málo vody, takže s ní musíme šetřit.

Copak dospělý, ten to už nějak zvládne, ale s dětmi je to v nevytopeném bytě horší. Když se vám dítě během zimního blackoutu nachladí a z do té doby přehlíženého škrábání v krku se vyklube angína s 39° horečkou, je to malér. Ordinace obvodního lékaře z technických důvodů zavřená, blízká lékárna také zavřená. Vstup do nemocnice hlídá ochranka, která vpustí pouze pacienty s akutními, život ohrožujícími úrazy, mezi které vaše chrchlající dítě nepatří, takže vás vypoklonkují.

Před mnoha lety jsem někde četl radu, že se doporučuje uvnitř vymrzlého a nevytopitelného bytu, na koberci postavit stan. Pokrýt ho zvenčí dekami a dovnitř dát všechny možné pokrývky. Děti (zejména malé) umístit dovnitř a být tam s nimi. Prý se malý prostor tělesným teplem podstatně snáz zadýchá než velká místnost. Nezkoušel jsem to, nemohu posoudit, ale čistě teoreticky by to fungovat mohlo.

Je otázkou, zda je možné nechat dojít situaci tak daleko, aby teplota v místnosti klesla na nulu. Bohužel ve vyšších partech domů k tomu po delším čase za mrazivého počasí reálně dojít může. Osobně si myslím, že by se měl majitel bytu pokusit tomu stůj co stůj zabránit a to i hodně nestandardními prostředky. Při této teplotě totiž zamrznou a poškodí se radiátory i vodovod. I když by se podařilo po čase blackout zvládnout a dodávku energií obnovit, pro poškození topných systémů i rozvodů pitné vody nebude snadné udělat byt opět obyvatelným (o nákladech s tím spojených ani nemluvě).

Jenže čím tomu zabránit? Čím topit, aby topidlo neprodukovalo nadměrné množství oxidu uhelnatého a nezvyšovalo vlhkost v místnosti vodní párou obsaženou ve spalinách? Krb na biolíh produkuje vlhkost, spotřebovává nezanedbatelné množství vzduchu. Stejné je to i s plynovými infrazářiči. Několik kilogramů plynu se změní na mnoho litrů vodní páry. Krátkodobě (jednotky hodin) je lze při občasném vyvětrání použít, ale nikoli nepřetržitě nebo dokonce v noci. To už byste se nemuseli nikdy probudit. Jinou, opět méně vhodnou alternativou je použití elektrocentrály na balkóně a elektrického topidla uvnitř nebo se pokusit plynový infrazářič umístit za okno ven a tepelné záření nasměrovat skrz okno dovnitř místnosti. Poslední dvě alternativy mají nízkou účinnost a spotřebovávají poměrně hodně paliva. Takže tudy asi cesta nevede. Trvale lze použít jedině kamna na tuhá paliva s rourou kouřovodu vyvedenou šikmo skrz předem připravenou plechovou přepážku vloženou do rámu místo okna, ústící vně domu, v dostatečné vzdálenosti od stěny. Zvládla by to třeba skládací yukonská kamna. A do nich naložit brikety z tvrdého dřeva, co vydrží pomalu hořet bez přikládání celou noc. Byla by to (i se zásobou několika balíků briket) docela malá a skladná věc, která by v panelákovém sklepě zase tak moc místa nezabrala. Škoda jen, že skládací kamínka žádný český výrobce nevyrábí nebo dovozce nedováží (alespoň já jsem zatím žádná vhodná nabízená na internetu nenalezl).

Jeden z typů skládacích plechových yukonských kamen na dřevo (lze na nich i vařit):

Bohužel prakticky při jakékoli improvizaci s vytápěním panelákového bytu nejspíš porušíte nějaké vyhlášky či paragrafy. A dříve nebo později také narazíte na někoho, pro koho bude jejich striktní dodržení důležitější než přežití vaší rodiny v krizové situaci. Někoho, s kým si budete muset vyjasnit priority, zda má větší cenu lidský život a zdraví nebo orazítkovaný papír. Problém s alternativním vytápěním bytů na panelovém sídlišti odříznutém od energií mě jen potvrzuje závěry těch, kteří už dlouhou dobu tvrdí, že: "Pro nepřipravené se město po několika dnech blackoutu stává smrtelnou pastí."