Radiostanice místního a regionálního dosahu

[Josef]

Když už jsem v minulých odstavcích psal o použití modulace SSB, je zapotřebí zmínit i fenomén zvaný "freebanding".

Freebanding - co to vlastně je?
Už v začátcích používání CB rádií si mnozí operátoři všimli, že mezi frekvencemi v okolí 27 MHz přidělenými pro provoz občanských radiostanic a radioamatérským pásmem 28MHz je mezera.

Rozdělení pásma v okolí kmitočtu 27 MHz:
(kliknutím zvětšit)

Domnívali se, že je to nevyužívané volné pásmo (odtud název "freeband") a začali na něm intenzivně vysílat. Provozovali na něm hlavně dálková spojení. Při tom používali modulaci USB i vyšší výkony než tehdejší legální 4 watty - tj. atributy, které byly ve standardním CB pásmu zakázané. Během doby tak vznikla po celém světě komunita tzv. "Freebanderů" - pirátsky vysílajících operátorů, kteří používají téměř stejné technické prostředky, jakými disponují radioamatéři na pásmu 10 metrů. Stejně jako radioamatéři si posílali pro potvrzení spojení poštou i QSL lístky. Jediný rozdíl byl, že vysílali načerno bez zkoušek a bez licence. Na svolávacím kmitočtu 27,555 MHz a jeho okolí můžete i dnes modulací USB, v období se silnou sluneční aktivitou, slyšet volat výzvy stanic z různých vzdálených destinací, ale i stanic evropských (španělských, italských, německých, ruských).

Cenově dostupná radioamatérská SSB radiostanice DX-5000 pro pásmo 10m,
používaná některými zahraničními "Freebandery" k vysílání i na 27,555 MHz:
(kliknutím zvětšit)

Toto pásmo ale není volné !
Podle mezinárodních dohod je v jednotlivých státech rozdělené mezi různé komerční subjekty i státní organizace, které na jeho použití získali oficiálně přidělenou licenci. To, zda a jak hustě subjekty pásmo využívají není podstatné a rozhodně to nikoho neopravňuje si toto pásmo kvůli "nedostatečnému využívání" svévolně přivlastnit.

Už několik let je použití USB modulace i na CB pásmu v ČR a mnoha dalších evropských státech zcela legální a tím vzal za své i hlavní důvod, proč utíkat a pirátsky vysílat na "freebandu". Novopečený zájemce o dálková spojení dnes už může vysílat "dalekonosnou" modulací USB přímo v pásmu CB. Lze to zkusit třeba během letních měsíců od 10 do 15 hod. někde od 30 do 39 kanálu. Frekvence těchto kanálů je velmi blízká kmitočtům, které používají "freebandeři" i koncesovaní radioamatéři na pásmu 28MHz a proto má i stejné fyzikální vlastnosti. Za mimořádných podmínek šíření v ionosféře, (které v letním období bývají časté), lze uskutečnit zajímavá spojení i na několik tisíc kilometrů. A kdyby se tento druh zábavy začátečníkovi zalíbil, může si kdykoli, jako další krok, složit zkoušky a získat radioamatérskou koncesi. Ta mu umožní používat jak účinnější technické prostředky - vyšší výkon, směrové antény (na své straně a má je i protistanice se kterou komunikuje) a navazovat spojení s velmi rozsáhlou komunitou stejně zapálených lidí - koncesovaných radioamatérů z celého světa (kterých je podstatně více než nelegálních "freebanderů").

[Josef]

Dolní Freeband

Tak jak existuje pásmo ležící frekvenčně nad oficiálními kanály pro CB radiostanice, existuje i podobné pásmo ležící pod nimi, směrem k nižším frekvencím.

Rozdělení pásma v okolí kmitočtu 27 MHz:
(kliknutím zvětšit)

Nenechte se zmást čilým SSB provozem, ba dokonce vzájemnou komunikací členů různých CB kroužků. I když se pásmo někdy nazývá jako "dolní freeband", opět se nejedná o volné pásmo, ale je přidělené pro námořní a zvláštní služby. Nicméně za dobrých podmínek i na něm bývalo slyšet vysílání "freebanderů" (například z Polska), ale dnes je na něm provoz podstatně řidší než na "freebandu horním".

Mimochodem - polské webové stránky odkazují např. na dlouholetý CB kroužek provozovaný na frekvenci 26,4455 MHz USB ráno od 7:00 hod., který vedl operátor s volačkou Boleslaw Jaskula Rybnik. Kroužek s označením "Zulu Delta" z Dabrowské země probíhal na frekvenci 26,1655 MHz USB pod vedením Andrzeje ze Sosnowiec. První a třetí neděli v měsíci od 11:40 hod. místního času byla uváděna "Horoslezská" relace na kmitočtu 26,3150 MHz USB, atd.

[Josef]

Když už máme prázdniny i dovolené, bude potřeba se CB provozu v Evropě věnovat trochu hlouběji...

Odlišnosti při provozu CB rádia v okolních státech
(kliknutím zvětšit)

Pokud pojedete s autem vybaveným CB radiostanicí mimo ČR, je potřeba pamatovat na odlišnosti platící v různých evropských státech. Pokud se budete pohybovat v členských státech Evropské unie, je legislativa i pravidla provozu CB do jisté míry stejný. Při vysílání nejběžnější modulací FM nebudete mít problém. Ale pokud jde o modulaci AM a SSB, mohou se podmínky v jednotlivých státech trošku odlišovat. Ideální je, pokud máte moderní tzv. "multinormní" radiostanici. Tu si po průjezdu přes hranice prostě jen přepnete na normu státu na jehož území právě jste. Stanice má od výrobce naprogramováno, na kterých kanálech se v daném státě může používat AM či SSB, jakým výkonem se může vysílat a na zakázané kanály vás s nepovolenou modulací jednoduše nepustí.

Jedete-li mimo jádro EU, raději zjistěte přesné podmínky v konkrétním státě. Někde jsou zakázány CB stanice úplně, někde jen "multinormní" stanice a smí se používat např. pouze čistě natvrdo od výrobce nastavené čtyřicetikanálové stanice (platilo v Rakousku). Nebo jsou povolené jen stanice, které mohou vysílat modulací FM a žádnou jinou modulaci nesmí jít ovládacími prvky zapnout. V některých státech může být vyžadováno individuální oprávnění k provozu CB rádia (v písemné formě k předložení při silniční kontrole). Někdy to může být tak zamotané, že je prostě lepší nechat CB vysílačku raději doma.

[Josef]

CB vysílání v Polsku

Polsko se od ostatních států odlišuje jiným rozvržením kanálů. Z našeho pohledu Poláci vysílají na tzv. "půlkách". Tedy polské stanice vysílají jako by mezi našimi kanály. Proto se na polskou stanicí s naší obyčejnou CB radiostanicí nedovoláte, ani ji čitelně neslyšíte.

Polské CB frekvence zobrazuje následující tabulka:
(kliknutím zvětšit)

Regionální informace bývají v Polsku často na kanále č. 15 (27,130 MHz) a č. 28 (27,280 MHz). Jako "rodinný kanál" pro místní komunikaci se často používá kanál č. 20 (27,200 MHz). Terénní auta za jízdy používají kanál č. 16 (27,150 MHz) ...protože 4x4=16

S polskými stanicemi se můžete spojit tak, že "multinormní" stanici přepnete do módu PL. Vysílat lze samozřejmě až se dostanete na území Polska, kde tato norma platí (pokud chcete hovořit s polskou stanicí vysílající na "půlkanálech" z území ČR, naráží to na legislativní problém, že u nás nejsou "půlky" povolené).

[Josef]

Řidiči kamiónů i osobních vozů často využívají společné kanály, kde se informují o dopravní situaci. V různých státech je to různé...

Kanály určené pro dopravní informace:

Česká republika - kanál č. 10 (27,075MHz FM)
Slovensko - kanál č.10 (27,075MHz FM), někdy i kanál č. 80 (26,955 FM)
Západní Evropa - kanál č. 19 (27,185 FM)
Polsko - kanál č. 19 norma PL (27,180 MHz AM)
Rusko - 27,130 MHz FM

Výše uvedené kanály jsou určené pro obecné dotazy a informování o dopravní situaci určené všem řidičům. Pokud jedou dvě auta společně a chtějí spolu během jízdy komunikovat, neblokují nikdy výše uvedený kanál, ale přejdou na jiný volný kanál. V ČR nejčastěji někam blízko kanálu č. 10 a č. 9. (aby případné přeladění nazpět bylo snadné a rychlé). Vhodným kanálem pro jízdu v konvoji na území ČR je proto kanál č. 11 nebo 12, případně č. 8.

Vysílání za jízdy
Stejně tak jako u nás, tak i v dalších státech je řidiči pod tučnou pokutou zakázáno držení mikrofonu během jízdy. V Německu bylo sice telefonování zakázáno, stejně jako u nás, ale držení mikrofonu CB vysílačky bylo policií oficiálně tolerováno. Tato tolerance byla po několika letech ukončena - ke dni 30.6.2020. Takže pokud pojedete letos o prázdninách do Německa, pozor na to! Samozřejmě CB rádio lze používat dál. Poslouchat za jízdy bez omezení. Ale při vysílání musí řidič použít buď funkci VOX (tedy obdobu handsfree) nebo musí zastavit. Když stojíte v koloně nebo na křižovatce na červené - vysílat nesmíte, taková situace se za zastavení na vysílání či telefonování nepovažuje. Nejlépe je (např. na dálnici) přenechat činnost spojenou s vysíláním spolujezdci a věnovat se naplno řízení.

[Josef]

Pozor na délku CB autoantény v jednotlivých státech

S anténou o délce do 1 metru nebudete mít problém asi nikde. Máte-li anténu delší, prověřte si, jak dlouhou anténu smíte v tom kterém konkrétním státě mít.


U nás můžete mít na autě teoreticky libovolně dlouhou anténu, ale jen po splnění určitých podmínek:

1. Její špička nesmí být nad zemí výš než cca 4 metry - to kvůli bezpečnému míjení trolejí tramvají, trolejbusů a při křížení trolejí elektrifikovaných tratí na železničních přejezdech (troleje jsou ve výšce 5 až 5,5 metru).

2. Pokud je anténa uprostřed střechy auta (při výkyvu nepřesáhne obrys vozidla) a není delší než 1,4 metru, nemusí se kotvit. (Magnetky typu ML 145 umístěné uprostřed střechy vozidla bývají v ČR tolerovány bez kotvení přesto, že jsou o něco delší než 1,4 metru.)

3. Pokud je anténa delší než 1,4 metru (nebo je sice je kratší, ale není uprostřed střechy a mohla by švihnout mimo obrys auta - např. do okna za vámi jedoucího autobusu), musíte podle vyhlášky její volný konec (např. několika silonovými vlasci) zakotvit tak, aby při výkyvu nikdy nepřesáhla obrys vozidla.

[Wolf]

Napájení CB-radiostanice ze síťového zdroje, který je zálohovaný akumulátorem:
Při výpadku elektřiny bude výhodné zkombinovat zdroj s akumulátorem, ať už hermetickým AGM či standardní autobaterií (WET).
...
Použijete-li tzv. Schottkyho diody (úbytek 0,3V), budou napěťové poměry takové, že akumulátor bude trvale udržován v nabitém stavu, nepřebíjen a při výpadku sítě začne stanici neprodleně napájet.
...

Josefe, lze tímto nebo podobným zapojením vykompenzovat nedostatečně silný zdroj postačující na dobíjení baterie, ale nedostačující k pokrytí plného proudového odběru stanice? Myšleno bez manuálního odpojování baterie od zdroje při vysílání.

[Josef]

Pokud se ten slabý zdroj nějak neočekávaně nepřehřeje, ale prostě jen neumí dát víc (záleží na typu), tak to jde bez problémů. Představ si případ, že radioamatérská radiostanice s VF výkonem 35 wattů při přijmu odebírá 0,35A a při vysílání bere 6A. použiješ akumulátor o kapacitě třeba 12Ah a zdroj který dá maximálně 2A. Při příjmu zdroj stačí a současně dobíjí akumulátor, při vysílání zdroj dá co může a zbytek se bere z akumulátoru.

Zapojení, které uvádím, je určené spíš jako zálohování výpadku sítě. Pokud by to byl přímo záměr, využívat akumulátor v režimu jak píšeš, je lépe jej zapojit jako tzv. "nárazovou baterii" (termín běžný z dob prvopočátků stejnosměrné elektrifikace obcí). Což v praxi znamení následující:
1. Radiostanice je napájena přímo z akumulátoru, tedy bez diod.
2. Akumulátor je současně připojen trvale na zdroj, ale přes ochranný odpor řádu desetin až jednotek ohmů (vložený v plusové větvi), aby se omezily velké odběrové proudy a ze zdroje do akumulátoru šel jen takový dobíjecí proud, který zdroj trvale zvládne dodávat. Pokud má zdroj vestavěný proudový omezovač, nemusí se externí odpor už použít.

R=(Uz-Ub)/Iz např. (14,2V - 12,5V) / 2A = 0,85 ohmů
P=(Uz-Ub)*Iz např. (14,2V - 12,5V) * 2A = 3,4 wattů

R: omezovací odpor mezi zdrojem a akumulátorem [ohmy]
P: výkon, na který je odpor dimenzován [watty]
Uz: napětí stabilizovaného zdroje [volty]
Ub: napětí akumulátoru ve středně vybitém stavu [volty]
Iz: max. proud, který je zdroj schopen trvale dodávat [volty]

Napětí stabilizovaného zdroje je vhodné nastavit okolo 14,0 až 14,2 voltu, aby se akumulátor dokázal vždy plně nabít a proběhla u něj desulfatace. Pokud to nejde a napětí zdroje nelze změnit, tak je čas od času nutné akumulátor nabít jinou externí nabíječkou na toto napětí. Pozor! Je důležité zjistit, zda nemá síťový zdroj ve vypnutém stavu nějaký parazitní zpětný odběr z akumulátoru. Pokud ano, lze to řešit opět Schottkyho diodou vřazenou ve větvi, kde je omezovací odpor, ale ztrátu na ní je zapotřebí zakalkulovat při výpočtu omezovacího odporu R:

R=(Uz-Ub-0,3)/Iz např. (14,2V - 12,5V - 0,3) / 2A = 0,7 ohmů

S větším akumulátorem (už od kapacity cca 25Ah) lze takto provozovat i velké stowattové krátkovlnné transceivery typu Yaesu FT897D a pod. Samozřejmě je to myšleno v režimu krátkých vysílacích relací - aby se akumulátor stíhal nabíjet (nebo prostě do doby, než se vyčerpá jeho kapacita, což je ale třeba při modulaci SSB překvapivě dlouho). Jedinou podmínkou je, aby sítový zdroj dával o trochu větší proud, než je spotřeba radiostanice v režimu "příjem" - což je u velkých transceiverů okolo 3 ampérů. Takže zdroj by v takovém případě měl být asi 5 ampérový. Je to takové dlouhodobě udržitelné "nouzové" řešení, když radioamatér nechce investovat peníze do silného zdroje, který je pro takovou radiostanici výrobcem určený a umí ji trvale živit i v režimu vysílání, kdy si transceiver bere třeba 35 ampérů.

[Wolf]

Výborně, děkuju za potvrzení správnosti své úvahy. Uvedené se mi hodí ke stanici spadající spíše do vlákna Radiostanice celostátního a mezinárodního dosahu, ale předpokládám, že takovéto nouzové napájení půjde obdobně použít i k menším CB stanicím.

[Frank]

Když už jsem v minulých odstavcích psal o použití modulace SSB, je zapotřebí zmínit i fenomén zvaný "freebanding".
A kdyby se tento druh zábavy začátečníkovi zalíbil, může si kdykoli, jako další krok, složit zkoušky a získat radioamatérskou koncesi. Ta mu umožní používat jak účinnější technické prostředky - vyšší výkon, směrové antény (na své straně a má je i protistanice se kterou komunikuje) a navazovat spojení s velmi rozsáhlou komunitou stejně zapálených lidí - koncesovaných radioamatérů z celého světa (kterých je podstatně více než nelegálních "freebanderů").

Josefe, tady nesouhlasím. Spojením ve freebandu jsem se věnoval mnoho let a dle mého názoru je zde daleko větší provoz, než na amatérských pásmech. Ta jsou kromě FT8 frekvencí, závodů a lokálních koleček v zásadě mrtvá. Na pětkách (27.555) býval a je provoz mnohem vyšší (v závislosti na slunečním cyklu).
Dále mám zkušenost, že většína freebanderů, s kterými jsem udělal spojení, byli zároveň radioamatéři.