Poslech středovlnného rozhlasu

[Josef]

V kapitole o radiopřijímači pro krizové situace jsem zdůrazňoval, že by bylo potřebné, aby přijímač zvládal také příjem středních vln. Mnozí namítnou: „K čemu nám jsou střední vlny, vždyť tam vysílá málo stanic? Jen Praha, Dechovka a to my neposloucháme.“

Je pravda, že českých vysílačů na středních vlnách mnoho není, jejich programová náplň určitou skupinu posluchačů neosloví a zvuková kvalita poslechu je technicky omezená. Žádné Hi-Fi Stereo zde očekávat nemůžete, nízký kmitočet nosné vlny a amplitudová modulace to fyzikálně neumožňuje, ale… Z hlediska přenosu informací pro širokou veřejnost mají střední vlny stále své nezastupitelné místo.

Střední vlny zjednodušeně řečeno částečně kopírují terén a při výpadku některých vysílačů na VKV jsou schopny donést rozhlasové vysílání i do zastíněných míst v úzkých údolích. Silný středovlnný vysílač může být na dobrém přijímači zachytitelný prakticky na celém území našeho státu a dokonce i v zahraničí. Stejně tak ze zahraničí k nám. To obojí je v nějaké krizové době obrovská strategická výhoda. Navíc střední vlny, to nejsou jen „Rádio Dechovka“ a „Český Rozhlas Dvojka“, jak to má většina posluchačů zafixované. Střední vlny, to jsou i desítky různých zahraničních stanic, které na nich lze zachytit a které nám mohou ledaco říci, budeme-li jim chtít naslouchat.

Pro rozhlasové stanice na středních vlnách platí tzv. kmitočtový rastr. Stanice nevysílají jen tak náhodně na nějakém kmitočtu, ale jejich vysílací kmitočet jim je přidělený na základě mezinárodních dohod tak, aby se blízké stanice vzájemně nerušily nebo při poslechu do sebe neprolínaly ze sousedním kmitočtu. V Evropě bylo dohodnuto, že rozhlasové stanice na STŘEDNÍCH VLNÁCH vysílají od sebe s rozestupy 9 kHz. To znamená, že jedna stanice má na středních vlnách přidělený kmitočet 531 kHz, druhá stanice o 9 kHz více = tedy 540 kHz, pak následuje třetí stanice na kmitočtu 549 kHz…atd., další a další, až na horní konec středovlnného pásma. Je zbytečné hledat na stupnici vysílání mimo kmitočtový rastr, protože tam nemůže žádná rozhlasová stanice být.

Modulace používaná na středních vlnách je výhradně amplitudová.
Polarizace se používá převážně vertikální, jen výjimečně horizontální.

Přes den jsou na středních vlnách zachytitelné především rozhlasové stanice místní, ale večer, v noci a brzy ráno je možné poslouchat stanice i z okolních států. Toto noční zlepšení příjmových podmínek je v našem případě na jednu stranu velmi vítané, protože slyšíme i to, co bychom jinak neslyšeli. Ale mohou nastat i situace, kdy se nám to nehodí. Například, když k nám doletí signál ze dvou různých stanic, které však pracují na jenom a tomtéž kmitočtu. Tyto stanice vysílají podle rastru správně - jsou tak vzdálené, že ve státech, kde působí tu druhou vzdálenou stanici nelze zachytit, a ona poslech neruší. Protože je však Česká republika uprostřed Evropy, může dojít k situaci, že na našem území slyšíme stanice obě a obě stejně silně. Jejich signál se pak míchá, což komplikuje nebo zcela znemožňuje poslech obou. Tuto situaci nevyřeší sebelepší přijímač a lze si trochu pomoci nanejvýš užitím směrové antény (pokud přijímač používá ferritovou anténu, otáčet přijímačem a hledat polohu, kdy je jedna ze stanic výrazně slabší než druhá).

Základní podmínkou pro příjem vzdálených stanic na středních vlnách je
zbavit se ve svém nejbližším okolí průmyslového rušení.

Než zapnete přijímač, vytáhněte ze zásuvek všechny laciné čínské nabíječky, vytáhněte i zdánlivě vypnuté domácí spotřebiče (televizor, DVD aj.). Prostě vše, co produkuje nebo může v zapnutém i „stand-by“ stavu produkovat nějakou nežádoucí vysokofrekvenční energii a šířit ji po drátech elektrorozvodné sítě vašeho bytu všude okolo vás. Úplně ideální je, vzít si na první pokusy radiopřijímač ven, někam do terénu, daleko od civilizace (pro příjem na SV není podmínkou být na kopci). Třeba na chatu nebo pod stan. Ale pozor i na to, co si berete sebou. Dnešní outdoorové vybavení, plné elektroniky a spínaných regulátorů je ke středním vlnám také často nepřátelské. Třeba i moderní čelové svítilny mohou být silným zdrojem rušení (např. Fenix), dokonce i ve vypnutém stavu. Jediná skutečná jistota je - vysypat ze spotřebiče baterie. Plechové auto, plné trvale aktivní elektroniky také není pro SV přijímač dobrý azyl.

Příjem slabších vzdálenějších stanic je vázán jen na určitý úsek dne. Přes den jsou slyšet jen silné místní stanice. Signál vzdálenějších stanic k nám dorazí až po změně vlastností ionosféry - počínaje od večerního soumraku, přes noc až do ranního svítání. Příjem můžete výrazně zlepšit použitím venkovní drátové antény.

[Josef]

Starší pamětníci si určitě vzpomenou, že na elektronkových přijímačích i starších tranzistorácích bývala na stupnici napsána jména rozhlasových stanic. Stupnice byla samozřejmě poplatná době, kdy byl přijímač vyrobený. Dnes už tyto stupnice neplatí a na nových přístrojích raději nic takového od výrobce napsáno nebývá.

Pojďme si projít střední vlny a podívat se, jaké rozhlasové stanice tam
(při troše štěstí a dobrých příjmových podmínkách) dokážeme najít dnes:

531 kHz Španělsko, Rádio 5 (večer)
540 kHz Maďarsko, Kossuth Rádio Solt
549 kHz Ukrajina, Ukrajinske Radio 1, Mykolayiv
558 kHz Rumunsko, SRR Radio Romania Actualitati (večer)
567 kHz Rumunsko, SRR Radio Romania Actualitati (večer)
576 kHz Ukrajina, BRN Horizont Vidin Gramada (večer) / Španělsko, RNE Radio 5 (ráno)
603 kHz Rumunsko, SRR Antena Satelor, Bukuresti
621 kHz Španělsko, RNE Radio National (ráno)
630 kHz Rumunsko, SRR Radio Timisoara Ortisoara
639 kHz Česká republika, ČR Dvojka, Liblice, Ostrava Svinov
648 kHz Slovinsko, Radio Murski Val, Nemčavci (ráno a večer)
657 kHz Itálie, Rai Radio 1 Pisa-Coltano (večer)
693 kHz Španělsko, RNE Radio National (ráno) / Velká Británie, BBC Radio 5 (večer)
702 kHz Slovensko, Rádio Pátria, Košice Čižatice
711 kHz Rumunsko, SRR Radio Romania Actualitati (ráno a večer)
729 kHz Řecko, ERT Proto Programa Athenas A. Stefanos (večer)
738 kHz Španělsko, RNE Radio National (ráno a večer)
774 kHz Španělsko, RNE Radio National (ráno a večer)
783 kHz Španělsko, COPE Barcelona (večer)
792 kHz Česká republika, Rádio Dechovka, Hradec Králové
801 kHz Španělsko, RNE Radio National (večer)
810 kHz Makedonie, Makedonsko Radio 1, Ovče Pole (ráno a večer)
855 kHz Rumunsko, SRR Radio Romania Actualitati (ráno a večer)
873 kHz Moldávie, Radio Moldova Actualitati (ráno) / Maďarsko, MR4 Nemzetiségi Adások Budapest (večer)
900 kHz Itálie, Rai Radio 1, Miláno (ráno a večer)
909 kHz Rumunsko, SRR Radio Cluj (ráno a večer)
954 kHz ČR Dvojka, Dobrochov, Č. Budějovice, Karlovy Vary
981 kHz ČR, Rádio Český Impulz, Líbeznice, Domamil
999 kHz Itálie, Rai Radio 1, Torino (ráno) / Ukrajina, Transmirovo Radio (večer)
1017 kHz Španělsko, RNE Radio 5 (ráno a večer)
1026 kHz Španělsko, SER Radio (večer)
1035 kHz Estonsko, TWR Radio Eli Taru (ráno a večer)
1044 kHz Španělsko, SER Valladilid (ráno)
1053 kHz Rumunsko, SRR Radio, Lasi (ráno a večer)
1062 kHz Česká republika, Country rádio, Zbraslav
1071 kHz Česká republika, ČRo Plus, Ostrava Svinov
1080 kHz Španělsko, SER Radio (večer)
1089 kHz Velká Británie, talk Sport London (ráno a večer)
1098 kHz Slovenská republika, Nitra-Jarok (večer)
1116 kHz Maďarsko, Dankó Rádió, Miskolc
1134 kHz Španělsko, COPE (ráno a večer)
1152 kHz Rumunsko, SRR Radio Romania Actualitati
1170 kHz Slovinsko, Radio Capodistria Beli Križ (večer)
1179 kHz Rumunsko, SRR Radio Romania Actual. (ráno a večer)
1188 kHz Chorvatsko, Radio (večer)
1197 kHz Rumunsko, SRR Radio Targu Brasov (večer)
1215 kHz Velká Británie, Absolute Radio England (ráno a večer)
1233 kHz Česká republika, Rádio Dechovka, Líbeznice + České Budějovice + Ostrava-Svinov + Brno,
1251 kHz Maďarsko, Dankó Rádió, (ráno a večer)
1296 kHz Španělsko, COPE Castellar (ráno a večer)
1305 kHz (Španělsko, RNE Radio 5)
1314 kHz Arménie, Voice of Armenia Gavar (ráno)
1332 kHz ČR Dvojka, Domamil
1341 kHz Velká Británie, BBC Radio Ulster Lisnagarvey (ráno)
1350 kHz Arménie, Trans World Radio, Gavar (ráno)
1386 kHz Litva, Radio Free Europe / Radio Liberty (ráno a večer)
1413 kHz Moldávie, Vesti FM, Grigoriopol (ráno a večer)
1458 kHz Velká Británie, Lyca Radio, London (večer) / Rumunsko, SRR Radio Romania Actualitati (ráno)
1494 kHz Moldávie, Radio Moldova Actualitäti Cahul (ráno a večer)
1512 kHz (Řecko - ostrov Kréta, ERT Chania)
1521 kHz (Slovensko, Rimavská Sobota)
1530 kHz Rumunsko, SRR Radio Constanta Nufäru (večer)
1548 kHz Velká Británie, Gold London Saffron Green (ráno) / Moldávie, Trans World Radio Grigoripol (večer)
1575 kHz Itálie, Rai Radio 1 Genova Portofino (ráno)

Možná jste si všimli, že se zde nevyskytuje žádná stanice z Německa, ani z Rakouska či Francie. Tyto a ještě některé další státy EU své středovlnné vysílače zrušily. Spoléhají se na velmi krátké vlny a digitální přenosy. Pro běžného posluchače sídlícího v České kotlině se tak staly zeměmi, do kterých občan příliš „nevidí“ a zůstává odkázán pouze na informace z internetu nebo zprostředkovaně přes jiná média (jejichž funkčnost v krizi může být nejistá). Naopak velký důraz na středovlnné vysílání kladou typicky hornaté krajiny jako je Španělsko, Rumunsko, státy bývalé Jugoslávie… Překvapí ale třeba i Velká Británie, kde je kromě hlavních rozhlasových stanic navíc provozováno i velké množství různých místních středovlnných vysílačů. Často o velmi malých výkonech řádu jednotek wattů (výkonově srovnatelné se CB radiostanicemi). Jejich vysílání u nás bohužel nezachytíte ani na venkovní anténu, ale pro místní posluchače mají nepochybně svůj význam.

Pokud by vás zajímal seznam všech evropských rozhlasových stanic, i těch, které se překrývají na jednom a témže nosném kmitočtu, nahlédněte do seznamu na internetové stránce https://mwradio.eu/freq/

[Josef]

Že střední vlny nejsou žádné opuštěné prázdné pásmo, dobře ukazuje snímek* radiového spektra pořízený ve večerních hodinách na území České republiky. A dobře dokladuje, že s dobrou anténou toho lze na našem území zachytit více než dost. Co jedna svislá čára, to jedna reálně slyšitelná rozhlasová stanice. Dobře je patrný mezinárodně nasmlouvaný kmitočtový rastr 9kHz, díky kterému mají čáry, které na snímku zanechávají stanice, mezi sebou stejný odstup. Výrazně červené čáry přísluší silným rozhlasovým stanicím mezi kterými vyniká vysílač Dobrochov, který je jen 37 km od přijímače a u něhož je na spektru dobře vidět i šířka jeho amplitudové modulace.

Snímek radiového spektra zahrnující rozsah středních vln:
(kliknutím zvětšit, posouváním posuvníkem prohlížeče lze prohlédnout celou délku snímku)

*) K získání snímku byl použit malý přijímač KiwiSDR (ovládaný dálkově z PC přes běžný internetový prohlížeč), který radioklub OK2KYJ instaloval v kopcích poblíž obce Pohořany u Olomouce, kde je menší průmyslové rušení než ve velkých městech. Přijímač přijímá signál na drátovou anténu typu otevřený vodorovný dipól s rameny dlouhými 20 metrů, který je svými konci zavěšený na okolní stromy.