NEZDOLNY.CZ

Jaká je asi skutečnost, a co se můžeme dozvědět, když jde o Čínu...?

24.1. nakažených 830, zemřelo 26
25.1. nakažených 1300, zemřelo 41
27.1. nakažených 2744, zemřelo 80

Všechno z oficiálních čínských zdrojů...

"Nový koronavirus se rovněž objevil v Thajsku, na Tchaj-wanu, v Japonsku, v Jižní Koreji, ve Vietnamu, v Singapuru, v Malajsii, v Nepálu, v USA, ve Francii, v Kanadě a v Austrálii."

Česká republika zatím není v seznamu uvedená, ale přerovský deník dnes psal: "První podezření nákazy koronavirem již evidují ve Zlínském kraji. Podle mluvčího nemocnic v kraji Egona Havrlanta, se jedná o muže, který se na začátku ledna vrátil ze Šanghaje, po několika dnech se u něj objevily zdravotní potíže. Proto se muž vydal do nemocnice v Kroměříži ... bude převezen na infekční oddělení do uherskohradišťské nemocnice. Podle dobře informovaného zdroje Deníku by se mělo jednat o čtyřicetiletého muže z Hulína na Kroměřížsku." Celý článek zde. Uvidíme, jak to dopadne.

Dejavu nebo jen náhoda?
Když ve středověku začala velká morová epidemie, která postupně prošla prakticky všemi tehdejšími civilizovanými státy (Evropu nevyjímaje), byl její prvopočátek v roce 1330 zaznamenán na úplně stejném místě jako nyní koronavirus - v čínské provincii Chu-pej, jejímž hlavním městem je právě Wu-chan. Dnes sice nemáme nehygienický středověk, ale zase o mnoho rychlejší cestování.

Čeká nás ekonomický sušup, který si lidi způsobí sami sebenaplňujícím očekáváním. Strach, iracionální chování, panika, rezignace na běžný život vyvolá celospolečenskou změnu. Virus není problém, je to jen spouštěč, který má v tuto chvíli všechny atributy "přeorat" stereotyp napříč světem. I kdyby média polevila v masáži, jsem už v bodě, kdy nejde masy jednoduše uklidnit a spirála se bude točit dále. S nadhledem jsou takové události nezbytné, aby jsme se jako lidstvo zase někam pohnuli. Je jen otázka kam davová psychóza pěšáků kapitalizmu zajde a jak dlouho bude trvat. Realita následujících týdnů nám napoví, jak moc budeme muset ustoupit z materiálního přebytku našich životních standardů.

Že bude po tomhle blázinci následovat ekonomický "sešup", to bude nejspíš bohužel pravda. Jestli to nastartuje celospolečenské změny? Osobně si to nemyslím, aspoň ne u nás. Jestli se tzv. "ucho utrhne" v Řecku, Francii, nebo snad Německu? Kdoví. Je ale pravda, že v tom jedeme s nima.

U nás ale pozoruju i pozitivní důsledky.
1. V okolí dost lidí přehodnotilo přístup k nějaké formě připravenosti. Třeba kolega s manželkou, ač dobře situovaní čerství důchodci, zase po 30-ti letech stáli u prázdných regálů a evidentně to s nima zamávalo.
2. Včera mi přišel ze školky předškolák a hlásil, že učitelky vytáhly dezinfekční gely, mluvili o smrkání, chřipce a vůbec to bylo rozumně podaný. Věděl o tom sice už z domu, ale děcka to vzaly tak nějak samozřejmě a neřeší to. Mimochodem máme na školku štěstí. Rozumné starší učitelky, české tradice, zdravé jídlo, etnicky homogenní prostředí a žádná indoktrinace.

P.s. všimli jste si části lidí co sice zřejmě strach mají, ale tváří se, že je to nesmysl tak zarputile, že aby si to potvrdili, tak just si nekoupí ani ten paralen navíc?

Nemám jednoznačný názor na ekonomický dopad coronaviru. Obecný názor je sice, že způsobí útlum, ale změna současných vzorců chování může znamenat i nápravu.
Například větší soběstačnost jednotlivých zemí a méně závislosti na Číně. Nebo větší pocit odpovědnosti jednotlivců za svůj život. A to by mohlo napomoci v civilizovaných zemích naopak k růstu.
Ale jsem jen hoch z vesnice, takže uvidíme

Pokud jsem napsal "způsobí celospolečenskou změnu" tak záleží, kdo a co si pod tímto pojmem představí. Celospolečenská změna neznamená rozhodně to, co si každý jednotlivec přeje a jak by chtěl žít = svět podle mě. Změna paradigmatu může být zcela drobná, ale s velkým dopadem na kývající/hrozící většinu. V tuto chvíli svět upíná zraky na virus, dle premise košile bližší kabátu, ale to podstatné se nyní děj v Sýrii. Mainstream zatím jen naznačuje. Tím nechci začínat OT, ale koktejl emocí a chtíče ve světovém dění, začíná být zajímavý. Stačí zavzpomínat, co je dnes normální a co jsme před 5, 10, 15 lety považovali za extrém.

Tak už je obrat "celospolečenská změna" trošku konkrétnější?

O víkendu jsem se byl podívat v několika lesích a musím uznat, že všichni PEPŘI, kteří tam utekli, jsou fakt kurňa dobří. Dokonale splynuly s prostředím.

Dovolím si krátkou úvahu k právě probíhající pandemii.

Koronavirus, který se teď šíří světem je podle dnes dostupných informací ve srovnání s běžnou chřipkou nakažlivější, šíří se rychleji, má vyšší smrtnost, lidé na něj nemají vyvinutou žádnou imunitu a dosud neexistuje účinná léčba ani vakcína. Dá se proto důvodně očekávat, že následky na zdraví lidí budou vážnější, než u sezónní chřipky, která si u nás každoročně vyžádá kolem dvou tisíc obětí. U koronaviru by obětí mohlo být pravděpodobně o řád více než u chřipky (u nás až desetitisíce). Pokud by došlo k přetížení nebo kolapsu systému zdravotní péče, bylo by obětí ještě více (i násobně), protože by nepřežili ani ti, kteří by se jinak při adekvátní lékařské péči zotavili. K tomu by došlo, pokud by se virus šířil bez překážek přirozenou rychlostí v populaci.

Proto stát podniká taková bezprecedentní opatření. Mrtví budou, ale pokud se podaří epidemii roztáhout na dostatečně dlouhé období, může zdravotní systém jakžtakž stíhat a většinu těžkých případů zachránit. A to za cenu, že bude muset udržovat některá restriktivní opatření po dlouhé měsíce, možná víc než rok, nejspíš do té doby, než bude k dispozici vakcína nebo účinná léčba nebo než se větší část populace nakazí a získá imunitu. Je naivní si myslet, že celostátní karanténa během pár týdnů virus vyhubí a pak se život bude moci vrátit k normálu.

A teď z druhé strany pozitivnější pohled na věc. Tato pandemie prakticky vůbe neohrožuje děti, mladé lidi a obecně zdravou a produktivní část obyvatelstva. Jde o jednu z těch "příjemnějších" pandemií, které lidstvo dosud potkalo, v tom smyslu, že rozhodně neohrožuje civilizaci a její vymoženosti a to ani v případě, že by se žádná opatření nepodnikala a vymřelo by několik procent světové populace.

Tato pandemie prověří (ne)připravenost společností na podobné události, ukáže slabá místa v krizových plánech, odhalí jak je důležité mít odborníky na různé oblasti a jak je zásadní mít kompetentní vedení státu, státních orgánů a samospráv. Probudí veřejnost, upozorní jednotlivce a rodiny na to, jak náhle mohou být ohroženi, pokud nejsou na něco podobného připraveni. Celkově může zlepšit připravenost celé společnosti na budoucí tentokrát už opravdu ohrožující pandemii nebo jinou krizovou situaci. Je to budíček, který už může být dostatečně hlasitý na to, aby se něco zásadnějšího dělo se společností ve smyslu její odolnosti.

Tak zkusme trochu racionálně, co je dobré v tuto chvíli učinit:

0. Kdo nemá u sebe neustále ručník, je v ha... a nemusí dále číst, dokud si jej nepořídí.

1. Okamžitý přechod do absolutního Low Profile módu ve všech aspektech. Atmosféra ve společnosti houstne, narůstá nervozita a zkratkovité jednání, narůstá drobná kriminalita. Toto nejsou domněnky, nebo pocity, ale relevantní informace napříč společností ze zasedání krizových týmů v soukromém i státním sektoru.

2. Minimalizace kontaktu s okolím.

3. Rozumné zásoby trvanlivých potravin, které běžně požíváme. Šířka a hloubka dostupného sortimentu bude nadále stále omezenější.

4. Rozumná zásoba pitné vody. Moudří natočí z kohoutku do připravených nouzových kanystrů. Jiní tahají balíky z marketu. Možné krátkodobé výpadky zásobování.

5. Rozumná zásoba paliva do motorového vozidla. Reálně hrozí výpadek v zásobování.

6. Rozumná zásoba běžných léků.

7. Zabezpečení veškerého svého majetku.

8. Úsporný režim ve všech aspektech - materiál, tělo, mysl.

Ostatní materiální krámy nejsou podstatné.

Jsou to jen základní body k zamyšlení. Detaily ať si řeší každý sám.