Hybridní zvířecí pohony
Napsal: 24 zář 2017 15:14Hybridní zvířecí pohony
Když mě napadlo psát o tomto tématu, měl jsem docela problém, jak ho výstižně popsat a kam ho zařadit. Když se řekne „hybridní pohon“, každý si hned vybaví osobní automobil opatřený kombinací elektropohonu, akumulátoru a spalovacího motoru. Jenže zde půjde o jinou kombinaci. A kam jej zařadit? Přeprava nákladu pomocí zvířat to svým způsobem je, ale tím, co si pod takovým pojmem představujeme, vlastně není. Téma syrová energie to svým způsobem také trochu je, ale ne úplně. Asi nejblíže tomu je téma přímé mechanické pohony, ale ani to není dostatečně výstižné a tak jsem si dovolil založit samostatné vlákno.
Pokud očekáváte, že se tu dočtete, kterak strčit džungarského křečka do bubnu a vyrábět s ním elektřinu pro stolní lampičku, pak se pletete. Tentokrát to bude tak trochu o trvale udržitelné formě zemědělství či lesnictví. V té to souvislosti bych mohl sáhnout hodně hluboko do historie a začít třeba od Přemysla oráče. Ale ono bude úplně stačit vzpomenout na „dobu předtraktorovou“ nebo možná výstižněji řečeno „dobu předropnou“. Toto období lidských dějin trvalo tisíce let a nutno přiznat, že i když bylo z dnešního pohledu sice primitivní, bylo však plně funkční, protože lidská populace nestagnovala, ale trvale se úspěšně rozrůstala. Pak ve viktoriánské době přišel zlom, s ním opojení technikou a víra, že s technikou jde zvládnout všechno (když ne s touto, tak s tou jéééště větší technikou určitě už ano).
- Zvířecí sílu na polích nahradily traktory, co by univerzální tažný a hnací stroj. Protože univerzálnost byla důležitější než účinnost, vývojový trend směřoval především ke zvyšování výkonu. Více válců = více kilowattů a když to nešlo zvládnout atmosferickým dieselem, přidalo se turbo. Nikdo neřešil celkovou účinnost ve vazbě na právě tažené zemědělské nářadí či přívěsný stroj. A tak jsme se po letech tohoto trendu dostali do tristní situace, kdy na výrobu jednoho litru biopaliva spotřebujeme skoro jeden celý litr pohonných hmot (…pssst, tiše, ono se o tom veřejně nesmí mluvit, dotace to spraví), protože ono to ježdění sem a tam po poli vychází překvapivě draho.
- Současně jsme se dostali do situace, kdy jsme umělými hnojivy pozabíjeli většinu živých organizmů v půdě. Půda už v potřebném množství nevsakuje vodu, přebytek marnotratně odtéká po povrchu, způsobuje erozi a místy i povodně, zatím co zásoby podzemní vody nám pomalu a bez náhrady končí. Půda si žádá další a další dávky hnojiv a chemie, tak jako narkoman svou denní dávku drogy, bez které už nedokáže normálně fungovat. Smutný výsledek hospodaření během pouhých dvou lidských generací.
Ač máme na tomto fóru mnohem renomovanější odborníky na historii, dovolím si jim trošku fušovat do řemesla a připomenout, že kolaps většiny velkých civilizací v minulosti byl vždy odstartován, jakmile daná civilizace nedokázala udržet ve funkčním stavu svoji zemědělskou půdu a diverzitu životního prostředí. Následovalo chudnutí, hlad i nemoci, což vyústilo ve vnitřní destabilizující roztržky. Toho využil vnější nepřítel, kterého místní vláda s podlomenou legitimitou ani demoralizovaná armáda už nebyla schopná zastavit. Nemáme-li se dostat do podobné situace, je zapotřebí situaci velmi urgentně řešit. Žádné „snadné rychlé řešení“ zatím neexistuje, ale mnoho pomalejších, drobnějších a pracnějších ano. Jedním z nich je i současný trend posilující částečný odklon od těžké zemědělské techniky. Je sice teprve v plenkách, ale o to více je mi sympatický. Navíc - odněkud se začít musí…
Když mě napadlo psát o tomto tématu, měl jsem docela problém, jak ho výstižně popsat a kam ho zařadit. Když se řekne „hybridní pohon“, každý si hned vybaví osobní automobil opatřený kombinací elektropohonu, akumulátoru a spalovacího motoru. Jenže zde půjde o jinou kombinaci. A kam jej zařadit? Přeprava nákladu pomocí zvířat to svým způsobem je, ale tím, co si pod takovým pojmem představujeme, vlastně není. Téma syrová energie to svým způsobem také trochu je, ale ne úplně. Asi nejblíže tomu je téma přímé mechanické pohony, ale ani to není dostatečně výstižné a tak jsem si dovolil založit samostatné vlákno.
Pokud očekáváte, že se tu dočtete, kterak strčit džungarského křečka do bubnu a vyrábět s ním elektřinu pro stolní lampičku, pak se pletete. Tentokrát to bude tak trochu o trvale udržitelné formě zemědělství či lesnictví. V té to souvislosti bych mohl sáhnout hodně hluboko do historie a začít třeba od Přemysla oráče. Ale ono bude úplně stačit vzpomenout na „dobu předtraktorovou“ nebo možná výstižněji řečeno „dobu předropnou“. Toto období lidských dějin trvalo tisíce let a nutno přiznat, že i když bylo z dnešního pohledu sice primitivní, bylo však plně funkční, protože lidská populace nestagnovala, ale trvale se úspěšně rozrůstala. Pak ve viktoriánské době přišel zlom, s ním opojení technikou a víra, že s technikou jde zvládnout všechno (když ne s touto, tak s tou jéééště větší technikou určitě už ano).
- Zvířecí sílu na polích nahradily traktory, co by univerzální tažný a hnací stroj. Protože univerzálnost byla důležitější než účinnost, vývojový trend směřoval především ke zvyšování výkonu. Více válců = více kilowattů a když to nešlo zvládnout atmosferickým dieselem, přidalo se turbo. Nikdo neřešil celkovou účinnost ve vazbě na právě tažené zemědělské nářadí či přívěsný stroj. A tak jsme se po letech tohoto trendu dostali do tristní situace, kdy na výrobu jednoho litru biopaliva spotřebujeme skoro jeden celý litr pohonných hmot (…pssst, tiše, ono se o tom veřejně nesmí mluvit, dotace to spraví), protože ono to ježdění sem a tam po poli vychází překvapivě draho.
- Současně jsme se dostali do situace, kdy jsme umělými hnojivy pozabíjeli většinu živých organizmů v půdě. Půda už v potřebném množství nevsakuje vodu, přebytek marnotratně odtéká po povrchu, způsobuje erozi a místy i povodně, zatím co zásoby podzemní vody nám pomalu a bez náhrady končí. Půda si žádá další a další dávky hnojiv a chemie, tak jako narkoman svou denní dávku drogy, bez které už nedokáže normálně fungovat. Smutný výsledek hospodaření během pouhých dvou lidských generací.
Ač máme na tomto fóru mnohem renomovanější odborníky na historii, dovolím si jim trošku fušovat do řemesla a připomenout, že kolaps většiny velkých civilizací v minulosti byl vždy odstartován, jakmile daná civilizace nedokázala udržet ve funkčním stavu svoji zemědělskou půdu a diverzitu životního prostředí. Následovalo chudnutí, hlad i nemoci, což vyústilo ve vnitřní destabilizující roztržky. Toho využil vnější nepřítel, kterého místní vláda s podlomenou legitimitou ani demoralizovaná armáda už nebyla schopná zastavit. Nemáme-li se dostat do podobné situace, je zapotřebí situaci velmi urgentně řešit. Žádné „snadné rychlé řešení“ zatím neexistuje, ale mnoho pomalejších, drobnějších a pracnějších ano. Jedním z nich je i současný trend posilující částečný odklon od těžké zemědělské techniky. Je sice teprve v plenkách, ale o to více je mi sympatický. Navíc - odněkud se začít musí…
