NEZDOLNY.CZ

Popravdě řečeno, mám dost velký problém pro vás výstižně definovat a správně nazvat téma, o kterém by mělo tohle vlákno být. Zvláště by nespadlo do stejné přihrádky k dnešním módním pojmům "obnovitelné zdroje" a pod. Tyto termíny ve mě totiž vzbuzují značnou nevoli. Protože mám velmi silný pocit, že to co se dělá pod vlaječkou všemožných úspor a oněch "obnovitelných zdrojů" není tím, čím by mělo být, ale naopak, že je to jen další ze způsobů, jak udržet v chodu mašinerii výroby nových a ve většině zbytečných krámů. Jsem technik a technika mě vždycky bavila, tak mě jen málo kdo může podezírat z toho, že bych apriori neměl rád stroje a technické vychytávky. Přesto jsem během let došel k určitému vystřízlivění, které by samo o sobě vydalo na samostatný příběh (viz. příloha )

Pochopil jsem, že je nezbytné brát do úvahy věci celé, od začátku do konce, včetně jejich ekologické stopy a všech vazeb. Většinou se to neděje. Veřejnost se dozvídá jen některé informace - ty líbivé. Ne, nelže se. Ale říká se jen část. Ta lepší. Jenže čím déle se budeme tímto způsobem opíjet, tím těžší kocovina a bolestivější vystřízlivění po této opici přijde.

Naši předkové znali a běžně používali tzv. „trvale udržitelné“ energie i technologie. Už proto, že kvůli omezeným možnostem tehdejší logistiky ani jiné k dispozici neměli. Nejsou to způsoby populární, nejsou módní, protože nejsou hi-tech. Jen horko těžko by se vešly do současných norem a předpisů. Přesto bych rád, aby se na ně nezapomělo. Jsou totiž už v samém prazákladě funkční. Jde o získání energie, která vykoná přesně to, co potřebujeme pro výsledek – pomůže nám vyrobit konkrétní finální produkt. Bez zbytečných kliček, obcházení a dalších zbytečných slepých cest.

Parní pila:

Na přibližnou ukázku toho, jak to s tou syrovou energií myslím, přikládám třeba odkaz na video zachycující práci na historické parní pile:

https://www.youtube.com/watch?v=zAvurSjBVW8
(https://www.youtube.com/watch?v=9_wdRkxT7GI)

Ono to z pohledu dneška to nemusí být až tak úplně mrtvá technologie. A nehledejte v tom ani nostalgii ke starým strojům a tak všelijak podobně. Jde o jen o základní princip, který lze realizovat s moderními prvky - ale musí být zachována ona přímá jednoduchost.

Aby byla parní pila obecně efektivní i při využití našich dřevin, musí na to být pamatováno už od počátku. První podmínkou je, že musí stát bezprostředně uprostřed lesnaté oblasti, aby vzdálenosti pro dopravu vstupní suroviny byly minimalizované. V praxi pak pilu obsloužíte koňským potahem (což je další „trvale udržitelný pohon“, který si však bezesporu zaslouží samostatné vlákno), případně plavením dřeva. Podmínka druhá je, že pila nemůže vyrábět jen pouhé řezivo, konečným produktem jsou oboustranně ohoblovaná prkna nebo palubovka, případně profilové lišty.

https://www.youtube.com/watch?v=rlylsmjIqBE

To není žádná náhoda! Aby byl provoz energeticky udržitelný, potřebuje splnit hned několik základních podmínek. Co nejvíce operací, při kterých vzniká dřevní odpad, je zapotřebí provést na jednom místě. Jednak proto, aby se z pily (která je vzdálená od města) dopravoval už hotový opracovaný a tedy i váhově lehký výrobek. Zadruhé proto, že veškerý dřevní odpad slouží jako palivo pro pohon pily a ještě ho budete muset v některých případech doplnit dřívím z prořezávky. Vše samozřejmě vyžaduje rozsáhlé plochy pozemků.
Les roste a ukládá tak sluneční energii do dřeva, navíc spotřebovává oxid uhličitý. Pila pořeže kulatinu na prkna. Vzniklá prkna i veškerý odpad se volně na vzduchu (několik let) usuší (náročné na prostor). Odpad (případně větve a stromky z prořezávky, špice stromů aj.) poslouží jako palivo a k pohonu pily. Po přirozeném vyschnutí se desky ohoblují a hobliny opět poslouží jako palivo. Lesu ze zpět vrací jediné – dřevný popel z pod roštu parního kotle. Minerály obsažené v popelu poslouží jako hnojivo. Cyklus energie i surovin je tím víceméně uzavřen a výrobek – vůz vrchovatě plný palubových desek, vyroben, lidé zaměstnáni v místě. To je princip toho, čemu já osobně říkám využití „syrové energie“.

K videu namítnete, že pila využívá sto let starý parní stroj, navíc už v dost zuboženém stavu, kdy mnoho páry ztrácí. Pamatujte, že to byla jen ilustrační ukázka pily ze skanzenu. Ale i kdyby, zde vůbec nevadí, že parní stroj má mizernou účinnost. Pokud využíváte recyklovatelnou odpadní surovinu, máte jí dostatek a nečiní vám problém ji dopravovat, není to podstatné. Mnohem větší škoda na surovinách by vznikla, kdybyste se pokusili na kilometrové vzdálenosti pilu elektrifikovat (měď) nebo ji nedejbože pohánět naftovým motorem.

Také pokud se pilu rozhodnete postavit ve městě, nebude to fungovat (historická zkušenost z mého okolí). Jak to? Uprostřed lesa můžete snadno využít odpad z lesní prořezávky a láce jeho dopravy. Ve městě bez toho však už nevystačíte s palivem. S kalkulačkou v ruce rychle zjistíte, že dopravovat objemný lesní odpad na větší vzdálenost nebo ho kvůli dopravě štěpkovat či uměle sušit bude příliš nákladné. Pak budete muset použít nakoupené palivo doplňkové nebo parní stroj nahradit jiným efektivnějším způsobem pohonu. Ale tím celý smysl, až doposud energeticky nezávislé technologie, vezme úplně za své.

Samozřejmě obdobnou technologií, jen s trochou moderní inovace, můžete vyrábět i krásné "ekologické obaly" (dřevěné krabičky):

https://www.youtube.com/watch?v=_mKSKZau9qs

I zde je totiž splněna potřebná podmínka - vzniká hodně odpadu sloužícího jako zdroj hnací energie.

Z historie snadno dohledáte, že s pomocí takovéto pily jste schopni postavit třeba i celé město a vybavit domácnosti nábytkem. Vyrobíte věci, které mohou sloužit klidně sto i více let. Protože vydrží dlouho, tak v dlouhodobém horizontu se vám zvládne obnovovat i les a vystačíte s jedinou pilou na oblast. A když už stavby i předměty morálně zastarají nebo se poškodí, snadno poslouží na zimu jako palivo. Jejich "ekologická" likvidace je tedy velmi nenáročná.

Opět naprosto perfektní článek, Josefe!

Jsem zvědav, zda se někdy dočkáme znovuobjevení takového racionálního hospodaření. Taky je otázkou, zda už nás není tolik, že bychom naše potřeby již nedokázali uspokojit racionálním hospodařením a nezbývá nám už nic jiného, než vše kolem nás ždímat až na krev, abychom se nemuseli vzdát části pohodlí.

Pokud bys měl někdy čas a náladu o tom něco napsat, moc rád bych si přečetl něco o malých vodních elektrárnách. Zda je reálné například využít síly vody v potoce k zásobení energií rekreační chaty. Sám jsem častěji viděl staré opuštěné pily, které kdysi právě pohánělo vodní kolo, než pára.

Na internetu je o malých vodních elektrárnách článků poměrně dost, ale jako netechnik absolutně neposoudím, zda mají hlavu a patu, nebo se jen snaží přimět ke koupi nesmyslného krámu, který má v reálném použití celou řadu háčků...

Ta úvaha o tom, zda nás už není příliš moc a že je tedy "dojení planety na krev" nezbytností, je pravdivá. Ale sama v sobě už z podstaty věci obsahuje odpověď. A to v tom smyslu, že z dlouhodobého hlediska jde o neudržitelný stav. Tedy, že se dříve či později musí něco stát a něco se změnit. Když se podíváš kolem sebe (na jiné kontinenty než je Evropa), zatím to nevypadá, že by lidstvo nějak výrazně zmoudřelo a udrželo svůj populační růst na uzdě. Takže to ve výsledku bude asi dost bolet... (nebudu to dál rozebírat - vždyť právě i z tohoto důvodu vznikají dnes jako houby po dešti nová prepperská a rozpadlická fóra).

Voda a její energie, to je téma na celé samostatné vlákno. Dala by se o tom napsat i celá kniha a asi ne jen jedna. Pravdu máš v tom, že na internetu je informací mnoho, ale ne všechny jsou použitelné. Až se budu nudit (a to teda fakt nevím kdy), pokusím se z těch prakticky použitelných informací udělat nějaký stručný kompilát, obdobný jako byl třeba návod na malou solární elektrárnu. Na využití vodní síly v menším měřítku není zapotřebí nic moc kupovat, spousta věcí jde snadno vyrobit. Problém je s českou zkostnatělou legislativou, která nerozlišuje velké energetické dílo a drobnou hračku nebo nekomerční hobby-pokusničení. A tak k nelegálnímu konání úplně stačí pokoušet se osadit na potoce obyčejný dětský mlýnek. Samozřejmě v teoretické rovině se dá probírat ledasco. Třeba to jednou bude užitečné našim dětem, až budou chtít ekologii skutečně brát za ten správný konec (my se bohužel zmoudření úřadů už nejspíš nedožijeme).

--------------------------------------------------

Pokud ale zůstanu zatím u "dřeva" a přidám k němu onu "vodu", myslím, že by se sem, do tématu "syrové energie" docela hodilo vzpomenout plavení dřeva nebo smyky na dřevo, případně samotížné lanovky na dřevo. Tyhle technologie docela splňují onu příslovečnou selskou jednoduchost i funkčnost a jsou při tom překvapivě efektivní. Těžko to slovy a bez obrázků popsat. Svého času k tomuto tématu sestříhal pěkný dokument Karel Čáslavský a P. Vantuch pod názvem Dřevo v pohybu, který uvedla Česká televize v pořadu Hledání ztraceného času. Bohužel z televizního archívu i z "i-vysílání" během let už vypadl. Ale pokud vím, byl uložený i na nejmenovaném ukládacím serveru. Pokud je tam dodnes, doporučuji pořad shlédnout, protože je to fakt síla, co všechno lze doslova primitivními prostředky dokázat. Samozřejmě nebyla by to technologie pro osamoceného jednotlivce. Spíš pro nějakou skupinu vlastníků a nadšenců, kteří by se rozhodli vzdor moderním trendům pro alternativní lesní hospodaření.

Něco málo k plavení dřeva a k lanovkám:
https://www.youtube.com/watch?v=XEJtKMcLBxI
https://www.youtube.com/watch?v=vDw2Vql2AO4

Dobrý den, Josefe!
Co myslíš, nebyl by malý parní stroj nejlepší jako nouzový elektrický generátor např. pro domácnost nebo chatu? Jsem technický analfabet, takže je to představa možná naivní, ale nebylo by něco takového spolehlivější než fotovoltaika, termočlánky, nebo větrníky? Nějaké to dříví seženu asi vždycky. A dešťovou vodu si můžu nachytat co nádrž ráčí, když už studniční je docela tvrdá.
Na druhou stranu, všechny elektrocentrály, i vojenské, se dělají na fosilní paliva. Tož nevím.

( Poznámka pod čarou - kdo má rád Akta X, v tomhle dílu je nevýhoda benzinové elektrocentrály pěkně ukázaná http://serialonline.eu/video/1820/akta- ... mrak-pada/ )

Tvé myšlenka patří spíš do kategorie "elektrické zdroje", protože "syrová energie" je téma o tzv. "přímém pohonu", tedy řešení, kterak získat výrobek nebo odvést práci bez zbytečných "oklik", včetně zbytečné "okliky" zvané elektřina. Takže první otázka, která by měla být položena právě v tomto vláknu, by zněla: "Na co potřebuješ elektřinu? Aby jsi udržel v nějakém pokrizovém nefunkčním světě funkční svět jak jej známe dnes?" To se domnívám je špatná úvaha a slepá cesta. Protože nebude-li z nějakého důvodu ropa, nebudou ani jiné druhy zboží a tedy ani díly na dlouhodobé udržení složitější elektrické (byť by domácí) infrastruktury. Denní život by měl úplně jiný běh, ráz i životní preference. Myslím, že by jsi neměl čas sedět za počítačem či u televize. Jediné na co by jsi snad použil elektřinu, by bylo večer na svícení, ale obávám se, že by jsi byl po perném dni tak unavený, že usneš hned po setmění.
Pro blackout řádu dnů až týdnů lze nasyslit dost paliva pro menší elektrocentrálu a s tou výpadek vykrýt. Při delším výpadku je myslím už efektivnější zamyslet se nad zcela jiným uspořádáním dne a celého života. Miliardy lidí na světě nemají elektřinu a kupodivu žijí.
Parní stroj má obecně význam, pokud jej uvedeš do provozu na celý den. Kotel se dlouho se roztápí (rychle roztopit není vzhledem k vnitřnímu pnutí moudré) a stojí tě to palivo. Vlastní provoz stroje tě stojí olej, vodu a podléhá trvalému opotřebení. Proto se vyplatí jedině, pokud bude stroj intenzivně využíván - tedy když odvádí nějakou smysluplnou práci. Např. pohání mlátičku, mele mouku, řeže dřevo. Ale to je náročná věc a vyžaduje určitou komunitní spolupráci více lidí. Na výrobu elektřiny opět jedině pokud by byl dostatečně využitý (v minulosti např. obecní parní elektrárna) a současně ta elektřina by nešla obejít nějakým přímým způsobem nebo získat z jiného, technicky méně náročného zdroje (vodní pohon). Ne, že by to parním strojem nešlo. Šlo. Malý domácí parní stroj na výrobu elektřiny je vyrobitelná věc. Ale skutečně bych si prvně odpověděl na tu otázku, zda to v případě nějakého průšvihu nebudeme prožívat úplně jinak, než si dneska malujeme a plánujeme. Konkrétně pro samotnou výrobu elektřiny by asi byla efektivnější parní turbína (vyšší účinnost, velmi malé opotřebení, nepotřebuje mazat válec). Pro menší výkony nebo ve spolupráci s akumulátory by vyhověl i turbogenerátor z parní lokomotivy.

Myslím, že by sem mohl patřit i trkač, zařízení, které čerpá vodu nahoru. Bez elektřiny.
technické podrobnosti trkače

Ano, trkač sem bezesporu patří. Animace snad trochu přiblíží to, co se uvnitř odehrává...

A ještě nějaké to video z praktického provozu:
https://www.youtube.com/watch?v=_wG7o8ic_OQ
https://www.youtube.com/watch?v=LtHOtKmzQdQ
https://www.youtube.com/watch?v=VFxUaO9Cs_w

Na některých záběrech videoukázek si prosím povšimněte tenkého pramínku vody tryskajícího pod přírubou výtlačného ventilu. To není závada a netěsnost, ale cílený záměr. Ta dírka (průměr asi 2mm) sice trvale upouští část vody, ale současně automaticky odvzdušňuje prostor pod výtlačným ventilem. Je velmi důležité, aby tam nikdy nebyl žádný vzduch. Kdyby tam nějaká vzduchová bublina při spuštění nebo za provozu zůstávala, vzduch by svou stlačitelností velmi snižoval tvrdost vodního rázu a tím i výtlačný výkon trkače. Vzduch musí být ve jen výtlačném větrníku, ale dole pod výtlačným ventilem nikdy.

...............................

Hlavně se prosím nepokoušejte trkačem vyrábět elektřinu!

1. ani mechanicky, hlučným a poruchovým "maslostrojem":
https://www.youtube.com/watch?v=iKhXmPqm7og
Vždy je mnohem efektivnější postavit jednoduchou turbínku nebo vodní kolo s plynulým rotačním pohybem.

2. ani se nepokoušejte trkačem zvyšovat tlak vody nebo její spád pro další zpracování turbínou či vodním kolem:
https://www.youtube.com/watch?v=_yzpQ0gM4TQ
Je to slepá ulička, koledující si o zlatou medajli bláznivého perpeťáka. Pokud má voda něco pohánět, musí to vždy pohánět přímo a to "něco" musí být přesně uzpůsobeno na její tlak a množství tak, jak nám je potok v přírodním stavu poskytuje. Jakákoli přeměna předtím či potom vám způsobí pouze další a další energetické ztráty. (Ono když běží turbínka naprázdno, vypadá to na první pohled lákavě - vyšší otáčky, vyšší napětí. Ale po zatížení dynamka spotřebičem to skončí fiaskem - ukáže se, že nemá žádnou sílu.)

Všechny tyhle věci naši předkové, snažící se využít "syrovou energii", věděli (prostě selský rozum). Dnes jsou mnozí lidé na jednu stranu sice opojeni technikou, mají téměř neomezený přístup k informacím, ale na stranu druhou úplně zapomínají ověřit si funkční fyzikální souvislosti alespoň tou nejobyčejnější kalkulačku zakoupenou na tržnici. Ta by je totiž dost často zachránila před blouděním ve slepých uličkách energetické efektivity a marným snažením.

Mnou zmiňovaný dokument "Dřevo v pohybu" odvysílá ČT_2 v neděli 5.3.2017 v 9:15. Takže kdo by chtěl vidět sestříhané dobové filmy, jak si zajímavým a efektivním způsobem poradili s dopravou dřeva naši předkové, má nyní možnost.

K formám syrové energie počítám rovněž ekosystémové služby. Takhle to vypadá, když jedna ekosystémová služba odejde do věčných lovišť: http://www.osel.cz/9245-kdyby-vcelam-dochazely-sily-budou-s-nimi-opylovat-mikrodrony.html