Právě je 29 bře 2024 08:04

NEZDOLNY.CZ

Ad omnia paratus

Nebezpečné léčivky

Uživatelský avatar
 
Příspěvky: 6
Registrován: 02 lis 2015 21:30
Bydliště: Na jih od Prahy

Nebezpečné léčivky

Příspěvek od Foxy » 15 lis 2015 09:49

Podražec
http://www.osel.cz/6219-rakovinu-na-for ... civky.html
Rakovinu na Formose mají na svědomí léčivky
Z propagace tradiční čínské medicíny na Tchaj-wanu se takřka přes noc stal hodně černý humor. I z obyčejné prevence břichabolu, který se léčí bylinkami, si můžete domů přivézt celoživotní připoutání k dialýze a nebo ještě něco horšího. Na vrub tamních zvyklostí připadá více než polovina všech případů rakoviny ledvin, močového měchýře a uretry.

Ještě horší je, že se to netýká jen Asie.

Asi nepřekvapí, že chemická substance nazývaná aristolochová kyselina pochází z rostlin rodu Aristolochia. Hezky česky jim říkáme podražce. Řadíme k nim více než 500 druhů a bez jejich listů, stonků a kořenů se čínská medicína prakticky neobejde. Předepisuje je na hubnutí, zmírnění bolestivosti kloubů, žaludeční nevolnosti i celou řadu dalších neduhů. Z výzkumu ale vyplývá, že kromě neduhů nás zbavuje i „duhů“, neboť rostlina obsahuje látku silně karcinogenní. Lékaři na konto tamní léčby připisují v tom lepším případě zničené ledviny, v horším rakovinu močového ústrojí. Těžko uvěřit, že používání těchto rostlin ve formě čajů, tinktur, prášku či drcených semen, má kořeny už ve starověku. Nejde přitom jen o "moudrost" čínských léčitelů, ve svém arzenálu je mají i jejich evropští kolegové. I když kyselinu aristolochovou mají všechny podražce stejnou, těmi našimi se léčí dna a poporodní problémy.

Výsledky laboratorních pokusů s kyselinou aristolochovou musí vyděsit každého toxikologa. Kyselina nejenže je toxická, ale je i genotoxická. To znamená, že se váže na lidskou DNA a tím některé geny vyřadí z provozu. Průšvih je v tom, že jde zrovna o ty, které není radno vypínat. Dokládá to čtyřikrát větší výskyt jinak řídce se vyskytujících nádorů močového ústrojí u těch, kteří si léčbu podražcem oblibují.

Arthur Grollman, vedoucí farmakolog z Stony Brook University v New Yorku, který se výzkumu na Tchaj-wanu účastnil tvrdí, že tato země je v incidenci zhoubného onemocnění v žebříčku všech zemí světa suverénně na prvním místě právě díky léčebným praktikám založeným na tradiční čínské medicíně. Prohlásit něco takového o tisícileté tradicí v níž věří miliony, je hodně silná káva. K nařknutí alternativní medicíny se zdravotníci odhodlali, až když měli v ruce výsledky vyšetření 151 pacientů s rakovinou močových cest. Obvinění zní: 60 % z těchto případů jsou nádory se specifickými mutacemi, k nimž dochází právě po konzumaci „léčivých“ bylinných prostředků s příměsí podražců. O tom, že nemluví do větru a že v síti jim uvízl ten pravý viník, svědčí vícero věcí. Například změny na ledvinách. Aristocholová kyselina má naší DNA tak „ráda“, že se s ní nerozlučně spojuje. Takový komplex pak koluje v krvi a tělo se jej nedokáže zbavit. Zatímco mnoho jiných škodlivin vyčuráme, tato se zasekne v ledvinách, lze jí tam najít ještě řadu let poté, co jsme léčbu podražcovým lektvarem absolvovali. Ucpávání základních stavebních a funkčních filtračních jednotek zvaných nefrony se ledvinám moc nepozdává. Léčivka sice nechává dřeň ledvin napokoji, zato kůru (sídlo nefronů) nekrotizuje.

Tchajwanci, kteří nedají na alternativní bylinkovou léčbu dopustit, mají hodně rakovin i jinde, nejen v ledvinách. S tím souvisí další náplň práce podražcových lektvarů - mutace v genu TP53. Pod tímto párem velkých písmen s čísly je potřeba si představit gen pro tvorbu tumorového proteinu tp53. Tentokrát psáno malými písmeny, protože jde o produkt genu - protein. I když jeho název „tumorový“ svádí k představě, že jde o bílkovinu způsobující tumory, opak je pravdou. Molekuly tohoto pomocníka „pracují“ uvnitř buněčného jádra. V řídícím centru buňky vykonávají činnost podobnou, jako provádí likvidátor pojišťovny. Má na starost prohlížet poškozená místa na DNA. K nechtěným poruchám v molekulách kódu života (DNA) dochází u nás dnes a denně. Stačí se například jen chvilku opalovat a ultrafialové paprsky vykonají své. Škodí nám i jiná záření, toxiny obsažené v kouři,... Kontrolor posoudí, zda se oprava bude konat, nebo zda je poškození tak rozsáhlé, že se nevyplatí. Je to významná funkce, protože spolu s rozsahem poškození narůstá riziko, že se oprava nepodaří jak má a buňka bude mít tendence se zvrhnout v rakovinou. U velkých škod se kontrolor tp53 mění v posla smrti - buňce naordinuje prostřednictvím enzymu kaspáza sebevraždu. Ke zdravým buňkám se ale chová jako milující otec a dopřává jim tu nejlepší dostupnou péči zajišťovanou celou hordou opravářských čet.

Kyselinu aristolochovou si rostliny netvoří z plezíru a ti chytřejší tvorové se takto vyzbrojeným rostlinám obloukem vyhýbají. Jen my si myslíme, že když jde o tradici, bylinky a přírodní látku, že nám může přinést dobro a podražce užíváme i když nám nechutnají. Není vinou rostliny, že pak s námi jedná jako s každým jiným kdo jí okusuje. Vyřazuje nám gen (TP53), kterému genetici říkají "anděl strážný našeho genomu" a jehož produkt si překřtili na "člena ochranky". Z obou dobrodinců nám kyselina aristocholová udělá invalidy a jsme to my, kdo ve sporu s podražcem o právo na život začne tahat za kratší konec. Souboj kdo z koho rostlina vede potichu a nenápadně a tak nám souvislost uniká. Skoro se chce říci, že to je od podražce podraz, nedat nám šanci se poučit. Proto i v našich končinách není vyřazení ledvin z provozu toxinem léčivky neznámým pojmem, jen tomu říkáme balkánská endemická nefropatie. Poprvé byla popsána v roce 1956. Týká se venkovanů a farmářů v Bosně, Hercegovině, Bulharsku, Chorvatsku, Rumunsku a Srbsku. Dříve byla na vině mouka, do níž se z nouze mlelo kde co, i semena plevelů, jako je podražec křovištní (Aristolochia clematitis). Dnes už nejde o dílo hladu, ale víry v pověry a hloupost. A ta, jak tvrdí skeptikové, je věčná. Za pravdu jim dává i mediálně známý případ z Belgie. V posledním stadiu náhlého selhání ledvin si dámy vzpomněly, že se jen snažily za pomoci čínské medicíny s látkami z Aristolochie zhubnout.
Z některých představ chodí až mráz po zádech. Když domyslíme, proč se asi anglicky rostlině lidově říká birthwort, a že si jí rodičky, aby byly po porodu zase štíhlé jako dřív, dopřávají zřejmě ještě dnes... Kořeny omylu s touto rostlinou sahají hodně hluboko do historie. Latinské rodové jméno je odvozeno od slov ariston=nejlépe a lochos=šestinedělka. Aristolochia se z řečtiny zase někdy překládá jako vznešený a urozený, no nekupte to!

(obrázek)
Cenově výhodná nabídka 50gramového balení sušené natě od Mgr. Ing. J. A Pleskače na stránkách obchodu se zbožím převážně botanickým Wendys.cz. Na sáčku je poznámka „Pouze zevně“, ale na těchže stránkách se zároveň v souvislosti s podražcem dočtete: „Podražec působí silně hojivě, vnitřně podáván posiluje imunitu a působí i protikřečově, zejména v oblasti trávícího ústrojí."
O něco dražší produkt z podražce nabízí Spektrum zdraví. Proti křečím je prý dobrý nálev: 1/2 čajové lžičky sušené byliny na šálek vřelé vody, max. 4 x denně.


Urozených je asi dost i v Americe, protože proč jinak by jejich instituce bdící nad zdravím lidu (Food and Drug Administration, FDA) již od roku 2001 důrazně varovala před léčivými přípravky z podražce. Jenže znáte to, zákaz dovozu vyhlásit můžete, ale když si na internetových stránkách se "zdravím" za své peníze někdo něco objedná a nechá poslat, nic s tím nenaděláte. V poslední době sílí hlasy proti všemu umělému i počty těch, kteří genetikům nevěří. Boom prožívá vše, co není geneticky modifikováno, ale je bio, přírodní a alternativní. Proto se pytlíky s práškem z pravých perel, pavích penisů a pupenů z podražců tak překotně prodávají po celé planetě. Co k tomu dodat? Snad jen pověrčivým pacientům požehnej pánbůh.

 
Příspěvky: 151
Registrován: 14 říj 2015 19:36

Re: Nebezpečné léčivky

Příspěvek od Ivana » 16 lis 2015 22:10

Ráda bych u tohoto vlákna zavedla všeobecnou diskusi o úrovni našich znalostí a o zodpovědnosti za vlastní chování.

Je kuchyňská sůl smrtelně jedovatá a tudíž nebezpečná? Je destilovaná voda smrtelně jedovatá a tudíž nebezpečná? Je smrtelně jedovatý vitamín A a tudíž nebezpečný? Je vojtěška smrtelně jedovatá a tudíž nebezpečná? Je alkohol smrtelně jedovatý a tudíž nebezpečný? A co cukr? Jste přesvědčeni, že to, co se prodává v obchodě s potravinami vás nemůže zabít? Kdo je zodpovědný za vaše bezpečí, vy sami, anebo úřady a instituce "kontrolující" potraviny a zákony? Je pravda všechno, co se píše na internetu? Jsou nebezpečné léčivky anebo je nebezpečné něco jiného?
A koho má teda potěšit ten pámbu?

Uživatelský avatar
 
Příspěvky: 6
Registrován: 02 lis 2015 21:30
Bydliště: Na jih od Prahy

Re: Nebezpečné léčivky

Příspěvek od Foxy » 17 lis 2015 12:13

Nevím, koho má potěšit pánbůh, jsem agnostický neznaboh a ve věci reálné existence fenomenu/entity zvané Bůh jsem skeptický.
Článek je převzatý ze stránek Osla, který bývá prost hoaxů a většinou má důvěryhodné informace.
V tomto vlákně nehodlám útočit na léčivky jako celek, ale na možná rizika jejich nekritického používání coby svého druhu panacea.
- - -
Otázky po jedovatosti vody či kuchyňské soli zde považuji za diskusní falacii.
Co se prodává v obchodech s potravinami není tématem tohoto vlákna. Na to možno založit vlákno přímo specialisované.
Ve věci kontrolních institucí, úřadů atd: Je dobré důkladně se zamyslet i nad jejich argumenty, i když i zde to zamyšlení musí být kritické. Alespoň tak to vidím.
- - -
Ad nebezpečné léčivky; každá skutečně účinná léčivka má (již z titulu své účinnosti) i vedlejší, obvykle nežádoucí účinky. Ať již je to toxicita či interference s něčím jiným; jinými léčivkami, léky, vlivy prostředí.
Pokud se toto zanedbá, může nastat i těžký průšvih.
Člověk si může zničit zdraví nevhodně užitou třezalkou tečkovanou, otrávit se vrbovou kůrou.
Když užiji heroickou dávku kotvičníku (Tribulus terrestris), musím si pak dát velký pozor na inhibitory monoaminoxidázy i na sluneční svit.
Teď například jdu vařit konopnou mast na atopický exém a konopný opodeldok - a i tahle léčivka umí mít pěkně drsné nežádoucí vedlejší účinky...
protože jedině ta léčivka, která by nemela účinků žádných, by neměla ani těch nežádoucích.

Toť smysl tohoto vlákna, které proponuji coby místo, kde možno diskutovat onu odvrácenou tvář léčivek - možnosti vedlejších účinků, nebezpečí možného snadného předávkování, potenciálně nebezpečných interakcí či možné skryté toxicity.

Tož asi tak.

 
Příspěvky: 151
Registrován: 14 říj 2015 19:36

Re: Nebezpečné léčivky

Příspěvek od Ivana » 17 lis 2015 17:21

Foxy píše:
Otázky po jedovatosti vody či kuchyňské soli zde považuji za diskusní falacii.

Ano, přiznávám, otázky jsem za účelem rozpoutání diskuse záměrně vyhrotila. Argumentačního klamu jsem se však nedopustila. NaCl, kuchyňská sůl, má smrtelnou dávku pro člověka v množství 3 g na 1 kg tělesné hmotnosti. LD50 obyčejné vody (destlovaná voda je ještě nebezpečnější) pro člověka (to je dávka, po které zemře 50% sledovaných subjektů) je 6 litrů. Nazývá se to otrava vodou.
Chtěla jsem tím pouze demonstrovat Paracelsovo Dosis Sola Facit Venenum. Pojďme tedy o problematice diskutovat, neboť mezi lidem vládne třeskutá neznalost.

 
Příspěvky: 151
Registrován: 14 říj 2015 19:36

Re: Nebezpečné léčivky

Příspěvek od Ivana » 20 lis 2015 20:16

Nikdo nechce diskutovat?

Uživatelský avatar
 
Příspěvky: 415
Registrován: 24 zář 2015 19:19
Bydliště: Brno

Re: Nebezpečné léčivky

Příspěvek od MacGyver » 21 lis 2015 08:09

Netlač na pilu. Jsou tady samí matadoři, kteří, když npíší o něčem čemu rozumí, tak je to většinou tak vyčerpávjící, že diskuse není na takové úrovni už jednoduchá. Poděl jse o své zkušenosti a diskuse se časem rozjede sama.
Vlastní zkušenost je nepřenosná!

 
Příspěvky: 151
Registrován: 14 říj 2015 19:36

Re: Nebezpečné léčivky

Příspěvek od Ivana » 22 lis 2015 17:22

Toxicita nějaké látky je vlastnost, která záleží na množství. Vpodstatě každá látka je toxická, záleží pouze na jejím množství. Paracelsův výrok "Dávka je rozdíl mezi lékem a jedem" prostě platí a je to známo již velmi dlouho (to, že většina dnešní populace neví, že i voda nebo kuchyňská sůl má smrtelnou dávku je bohužel pravda).

Vrátíme-li se k podražci, je o něm známo, že je pokládán za silně působící rostlinu. Je známá jednotlivá léčebná dávka, půl lžičky na šálek vody, a je známá i maximální denní dávka, půl lžičky na šálek vody nejvýše 4x denně. Taktéž je známo, že překročení této maximální dávky může vyvolat poruchy menstruace, potrat, postižení funkce jater a ledvin. Je známo i to, že při dlouhodobém podávání má kancerogenní účinky. Co je tedy nebezpečné, sám podražec, anebo překračování dávek, ať už z neznalosti nebo nezodpovědnosti?

Podle mého názoru nemá smysl hovořit o nebezpečných léčivých rostlinách, můžeme hovořit pouze o nebezpečném chování jedince při neznalostech nebo nezodpovědnosti.

Uživatelský avatar
 
Příspěvky: 415
Registrován: 24 zář 2015 19:19
Bydliště: Brno

Re: Nebezpečné léčivky

Příspěvek od MacGyver » 23 lis 2015 20:43

Jako lajka by mě zajímalo, co je teda v tom článku špatně, nebo zavádějící.
Vlastní zkušenost je nepřenosná!

 
Příspěvky: 151
Registrován: 14 říj 2015 19:36

Re: Nebezpečné léčivky

Příspěvek od Ivana » 24 lis 2015 01:38

Já jsem to napsala už v předchozím příspěvku. Pokud je ti stále nejasné, co proti tomu článku mám, neumím to vysvětlit jinak, než použitím metafory:

Nebezpečná voda zabíjela v Kalifornii
Z obyčejné studentské recese, z rozhlasové soutěže i ze sportu se jako mávnutím kouzelného proutku může stát tragédie. Problém se zdaleka netýká jen Kalifornie nebo Londýna, podobné případy se staly i u nás. Studujete? Máte rádi soutěže? Zabýváte se sportem? Pak i vy můžete skončit s otokem mozku anebo ještě hůř, ocitnout se v rakvi. A podobné případy přibývají.
Jednojaderný hybrid oxidan (oxid vodný) je chemická sloučenina vodíku a kyslíku. Za normální teploty a tlaku je to bezbarvá, čirá kapalina bez zápachu, v silnější vrstvě namodralá. Hezky česky jí říkáme voda. V přírodě se vyskytuje ve třech skupenstvích: v pevném, kapalném a plynném. Podle počtu neutronů v atomu vodíku rozlišujeme lehkou vodu, polotěžkou vodu, těžkou vodu a tritiovou vodu a žádný obchod s potravinami se bez ní prakticky neobejde. Intoxikace vodou má na svědomí v lepším případě úzkost, neklid anebo naopak apatii, nauseu, zvracení, poruchy vědomí, dezorientaci, blouznění, ztrátu vědomí, svalovou slabost, závratě, pády, tonicko-klonické křeče (záškuby), vzestup krevního tlaku, polyurii (nadměrné močení), somnolenci (spavost) až kóma a otok mozku. V tom horším případě smrt. Způsobuje i bolest hlavy a velký průšvih je, že pití vody na bolest hlavy naopak doporučují. Je neuvěřitelné, že ve většině domácností dodnes teče z kohoutků.

Obrázek
I vy si můžete koupit vodu. Někde jí doporučují 2-3 l denně, ačkoliv smrtelná dávka je 6 litrů.

Jedním z případů, který v roce 2007 otřásl celou Amerikou, byla smrt 28 leté Jennifer Strange. Matka tří dětí se účastnila soutěže o konzolu Nintendo Wii, pořádanou jednou rozhlasovou stanicí. Podstatou soutěže bylo vypít co nejvíce vody aniž by dotyčný musel na záchod. Poté co Jennifer vypila asi šest a půl litrů vody během tří hodin, se jí udělalo nevolno a odjela domů, kde následně v bolestech hlavy zemřela. Její tři děti tak přišli nejen o Nintendo, ale i o matku. Dalším příkladem otravy vodou je případ z California State University. Nucení pití vody od spolužáků tehdy stálo jednadvacetiletého studenta život.
Nebezpečí se ale netýká pouze Kalifornie. Smrt byla smutným finále i při Londýnském maratonu v roce 2007. Jeden z běžců se v cíli necítil dobře, pak zkolaboval. Převezli ho do nemocnice, kde druhý den zemřel. Důvodem úmrtí byla hyponatremie, tedy nadměrná konzumace vody během maratonu a z toho plynoucí pokles hladiny sodíku v krvi. V roce 2002 na Bostonském maratonu vyšetřovali vědci přes 400 zkolabovaných závodníků. Zjistili, že mnoho z nich bylo blízko smrti z nedostatku kationtu sodíku (NaCl = chlorid sodný, kuchyňská sůl). Během závodu maratonec vypotí 3 a více litrů potu a s ním také sůl. Nedostatek soli se projevuje jako žízeň, a tak závodník na občerstvovacích stanicích podél trati stále více pije. Může nastat naředění vnitřního prostředí a kolaps. Pokud totiž v krátké době vypijeme větší množství vody, naředí se krev a voda bude přecházet do buněk. Buňky se začnou nafukovat a otékat. Pokud je místo, kam se buňky mohou rozestupovat, není to zas takový závažný problém. To, ale neplatí o buňkách v mozku, ty mají kolem sebe pevně srostlé kosti lebky. Intoxikace vodou tak v tom nejhorším případě končí edémem mozku, zástavou dechu a smrtí.
Intoxikace vodou se nazývá také hypoosmolární hyperhydratace anebo, jak už bylo zmíněno, hyponatremie.

Celý tento text pokládám za zavádějící, ačkoliv všechna jednotlivá fakta jsou podle mě v souladu s pravdou. Většina uvedeného textu je vložena pomocí ctrl+v ( s menšími úpravami a několika invencemi) z následujících zdrojů :
https://cs.wikipedia.org/wiki/Voda
http://zena.centrum.cz/zdravi/novinky/c ... ?id=749706
http://voda-a-hydratace.zdrave.cz/lze-z ... stvi-vody/
http://www.priznaky-projevy.cz/otravy/i ... y-symptomy
http://www.wikiskripta.eu/index.php/Hyp ... diatrie%29
https://cs.wikipedia.org/wiki/Hyponatremie
http://voda-a-hydratace.zdrave.cz/lze-z ... stvi-vody/

Uživatelský avatar
 
Příspěvky: 415
Registrován: 24 zář 2015 19:19
Bydliště: Brno

Re: Nebezpečné léčivky

Příspěvek od MacGyver » 24 lis 2015 11:24

Co chceš sdělit i metaforu chápu. Předchozí post jsem nenapsal úplně jednoznačně. Jakým způsobem se tedy stanovila bezpečná dávka u Podražce a kdo a jak ji ověřil?
Vlastní zkušenost je nepřenosná!

Další

Zpět na Přírodní medicína

Kdo je online

Uživatelé procházející toto fórum: Žádní registrovaní uživatelé a 1 návštěvník