LOS lidová obranná střelba

[MacGyver]

Účast na závodech typu LOS by měla být pro každého, kdo reálně uvažuje o obraně krátkou palnou zbraní samozřejmostí. Můžete sice s kamarády vymýšlet na střelnici kde co, drilovat do nekonečna, ale kombinaci faktorů, které nabízí organizovaný LOS cizími lidmi dosáhnete jen velmi těžko.

Nedávno, jsem se přesvědčil, že i absolutní začátečník, který vystřelil krabičku nábojů těsně před zkouškou na zp a nikdy před tím nestřílel, ani neměl žádný vztah či zkušenost se zbraněmi, dokáže jako svoji první návštěvu střelnice naprosto bezpečně odstřílet klubový los. Pro někoho to může znít šíleně, ale je třeba si uvědomit, že pod zkušeným vedením a potřebnou naléjvárnou, včetně suchého tréningu to zvládne opravdu i absolutní lajk.

Pokud začínáte, nebo už máte i něco odstříleno a z jakéhokoliv důvodu vás ovládají obavy, bázeň či strach zúčastnit se LOSu, tak na ně rychle zapomeňte a jděte do toho. Je to naprosto zbytečné! Klubové LOSy počítají i s absolutními začátečníky. Rozhodčímu stačí říci, že jste začátečník a ten vás závodem provede jako školením s maximální péčí. Bude vás hlídat, vést, poradí a rozhodně vás nebude buzerovat či shazovat. Organizátoři jsou rádi za každého nováčka, kterému se tato kratochvíle zalíbí. Pro úplné začátečníky je ideální střílet mimo závod. Rozhodčí vám změří čas, okomentuje postup a poradí, ale do výsledků vás nezahrne. Nejste tak pod tlakem stresu ze "závodění", můžete vše dělat v klidu, metodicky, tak aby jste si ukotvili návyky. Navíc můžete ignorovat povinné procedury na jednotlivých situacích, jako jsou nestandardní startovní postoje, střelba jednou rukou atd.

Proč považuji los za jeden z nejlepší možných dostupných tréningů? Protože pro běžného smrtelníka neexistuje mnoho lepších možností, kde za velmi malý peníz může zažít řešení neznámé, či známé situace pod lehkým tlakem atmosféry "závodění". Což pak hustá atmosféra reálné situace?

Los má proti klasickým závodům IPSC největší výhodu v tom, že to není korektní sportovní disciplína typu - Co nejrychleji a nejpřesněji postřílej všechny terče, ale naopak vás nutí nekorektně prožít situaci, která může "reálně" nastat. Nejzajímavějším prvkem je nutnost krytu proti terčům a dodržení posloupnosti terčů podle stupně ohrožení. Jedním slovem procedury, které se snaží nasimulovat co nejvěrněji reálné taktické chování a postupy.

Shrnu pár postřehů jak to vidím já a co je dobré si v hlavě promyslet, než kývnete na dotaz "Are you ready?"

Závod - Z názvu aktivity vyplývá, že se bezpochyby jedná o závod. Musíte však za každou cenu soutěžit s cílem vyhrát první místo? Osobně si myslím, že ne. Pokud chce člověk soutěžit s časem a přesností je lepší věnovat se ipsc. Pokud člověk chce soutěžit sám se sebou a vytvořit si vlastní automatické návyky, je LOS tou pravou volbou. Osobně si důsledně dávám vždy pozor, abych nepřizpůsobil svoje taktické návyky soutěžním fíglům, nebo kontroverzním postupů, které vedou k lepšímu výsledku, ale v reálné dynamické situaci, vás naopak dovedou do pořádně velkého průseru. Ne každá povinná procedura, kterou stavěč situace zařadil nemusí být v reálu zrovna žádoucí, nicméně proto, aby jste měli body, ji musíte splnit. Jedna taková typická záležitost je například krytí při otvírání skříně. Jaký to má smysl? Kdo proboha s radostí otevře skříň ve která číhá chlap s pistolí či brokovnicí, který škvírou kontroluje celou místnost a čeká na nejvhodnější okamžik? Jaký kryt poskytuje papundeklová skříň? V reálu pravděpodobně nemáte nejmenší šanci jako jednotlivec skříň vyčistit s tím, že to přežijete. Druhá taková věc je povinný kryt při výklopným terčem. Vyčistíte místnost a poslední poper vůči kterému jste se důsledně kryli vám spustí výklopný terč, proti kterému není váš kryt sice ideální, ale jeho prostor v pohodě kontrolujete a palbu na něj přenesete pouze malým pohybem rukou. Proč bych měl dělat povinný úkrok do krytu, rozhodit si postoj, prozradit se pohybem, dát darebákovi čas zamířit, když všechny trumfy na první výstřel držím já a mohu se do krytu přesunout ihned po prvních dvou ranách? Další věci jako povinná palba na velmi vzdálen terč, který vás v reálu nemusí vůbec ohrožovat, protože se chlap dívá úplně jiným směrem atd. Jde o to, že ani sebelepší stavěč nepostaví dokonalou situaci, tak aby byla všem jasná, laboratorně přesná a chovala se jako reálná situace. Ve složitější situaci bude vždy nějaká subjektivní myšlenka, která zapříčiní kontroverzi, kdy může existovat více správných řešení, které ale mohou odporovat pravidlům los. Jenže v reálu budou daleko účinější. Skutečnost v reálné situaci nám pak ukáže správnost našich kroků. Při "hraní" nějaká vášnivá diskuse s rozhodčím, který je často i hrdým stavěčem nemá moc smysl. Proto vždy střílím podle svého vyhodnocení taktické situace a ne podle toho jaké si stavěč namyslel ideální řešení. U jednoduchých situací žádné polemiky nenastávají. V absurdních situacích, kdy hrdinný jednotlivec čistí tři místnosti od šesti darebáků s puškami, pistolemi, brokovnicemi a noži to však bývá zajímavější. V reálu by do takové situace asi nikdo nešel, kdyby to nebyla ta nejposlednější možnost, protože pohled na pytel pro mrtvoly zevniř vaší maličkostí, je nejpravděpodobnější výsledek, takže je to dobré brát jako fajn parádní postříleníčko.

Čas - časomíra způsobuje žádoucí tlak na nervičky, takže toto břímě alespoň trochu simuluje stres, který by jste prožívali v reálné situaci. U většiny lidí platí, že čím rychleji střílí, tím jsou nepřesnější. Osobně bojuji s přepálením svého optimálního tempa. Pokud ve mě vyhraje pocit, že mi to jde jedna báseň a můžu tedy opravdu šlápnout na plyn, tak si v drtivé většině případů rozhodím rytmus, střílím pudově a výsledek je pak tragický. Rychle je pro každého jinak. Každý může střílet pudově velmi přesně, ale pokud si za cenu rychlosti rozhodíte rytmus. Víte že jste sice odstříleli velice rychle, ale za to velice špatně. Přesně vím, kdy taková situace u mě nastane, a kdy se čistá jasná velmi rychle a přesně střílející mysl přepne na šíleného kropiče. U děr do papíru jde o prd. V reálu to nesmíte nikdy dopustit. Ideální je střílet svým tempem s důrazem na maximální přesnost. Rychlost příjde sama.

Faktor neznámé situace - nejlepší jsou tajné situace. Víte co vás tam zhruba čeká, máte jasné bezpečnostní instrukce a jak to provedete je už na vás. Faktor překvapení a improvizace je snad nejcennější, co vám LOS může dát. Pokud nejsou situace tajné, můžete se do nekonečna dívat na ostatní a naplánovat si nějaký svůj ideální soutěžní postup. Faktor překvapení mizí, otázka však je potom, jestli dokážete svůj exaktní ideální postup udržet v hlavě provést podle dokonale podle předem připravených not. Na soutěžní fígle je opět lepší IPSC.

[goral]

plati porad u LOSu, ze vysledky jsou zverejnovany s plnym jmenem na webu?

[MacGyver]

Jo výsledky jednotlivých závodů se dají na webu jednoduše najít. Pokud ale nechceš zveřejnit jméno, tak to budou pořadatelé respektovat. Není problém se domluvit.

[goral]

Aha, tak to je novinka.
Posledne me poradatele rekli, ze se zverejnovat bude, tak jsem se otocil na podpatku...