NEZDOLNY.CZ

Všechny naše duby mají jedlé žaludy. Žaludy obsahují třísloviny (taniny), takže před jídle musí projí poměrně náročnou úpravou. Nejvíce taninů má dub červený. Postup odtaninování najdete v tomto vlákně.

dub letní Querus robur
http://botany.cz/cs/quercus-robur/
Náš nejhojnější dub.
dub cer Quercus cerris
http://botany.cz/cs/quercus-cerris/
Patří mezi silně ohrožené druhy. Od ostatních se odlišuje prodlouženými šupinami číšek, které pak vypadají „chlupaté“.
skupina druhů dubu zimního Quercus petraea agg.
Skupina příbuzných druhů, pro laika nesnadno odlišitelných.
dub zimní Quercus petraea s.s.
http://botany.cz/cs/quercus-petraea/
dub žlutavý Quercus daechampii
dub mnohoplodý Quercus polycarpa
dub balkánský Quercus frainetto
dub pýřitý (šipák) Quercus pubescens
dub jadranský Quercus virgiliana
Mezi nepůvodní vysazované duby, a to i v lesích, patří dva americké druhy dub červený Quercus rubra http://botany.cz/cs/quercus-rubra/ a dub bahenní Quercus palustris https://cs.wikipedia.org/wiki/Dub_bahenn%C3%AD Oba mají na rozdíl od našich původních dubů ostré špičky laloků, navzájem od sebe se liší hloubkou zářezů na čepeli listu. Dalším rozdílem jsou žaludy, které jsou u těchto dvou druhů kulovité nebo okrouhle vejčité (jsou daleko kulatější než u ostatních druhů).

Stejně jako řada jiných druhů stromů, i duby mají semenné roky. Semenným rokem se nazývá takový rok, kdy je nadúroda, v mezidobí plodí málo. Stromy v jedné oblasti mohou být synchronizované (všechny mají semenný rok ve stejnou dobu). Semenné roky se objevují nepravidelně, u dubu letního ve 3-5letých intervalech, některé zdroje udávají 4-8leté intervaly. U dubu zimní se udává interval delší, 4-8 let.
Pod duby, které mají semenný rok, se dá nasbírat několik kg až několik desítek kg žaludů za 10 minut (bez problémů jsem zvládla 2,5 kg). Maximální hodnota, kterou jsem před časem na internetu našla na nějaké americké stránce, je nasbírání 660 kg žaludů za hodinu za použití jednoduchých mechanických pomůcek (patrně se tím myslí hrábě nebo lopata).

Výživové hodnoty
Syrové žaludy mají ve 100 g (přibližně) 6 g proteinů, 28 g vody, 24 g tuků, 40 g škrobů, 387 kcal, 1619 kJ.
Úplné výživové hodnoty (podle United States Department of Agriculture) zde.
Sušené žaludy mají ve 100 g (přibližně) 8 g proteinů, 5 g vody, 31 g tuků, 54 g škrobů, 509 kcal, 2130 kJ.
Úplné výživové hodnoty zde.
Žaludová mouka má ve 100 g (přibližně) 7 g proteinů, 6 g vody, 30 g tuků, 55 g škrobů, 501 kcal, 2096 kJ.
Úplné výživové hodnoty zde.

Ekonomicko-energetická rozvaha
Zhruba za půl dne (cca 7,5 hodiny) je jedna osoba schopna připravit 2 kg žaludové mouky (nezapočítáno vysoušení mouky a závěrečné pomletí).
Sbírání žaludů cca 30 min, nasbíráno cca 7,5 kg
Loupání cca 3 hodiny, po oloupání cca 6 kg (ztráty váhy při loupání jsou 20-50%, podle kvality žaludů)
Odtaninování teplou metodou cca 3 hodiny
Strouhání odtaninovaných žaludů cca 1 hodina
Celkem práce cca 7,5 hodin, výtěžek mouky cca 2 kg, což odpovídá 140 g bílkovin a 41 920 kJ. Pokud bych odhadla závěrečné mletí na mouku (to bude záviset na druhu použitého mlýnku) asi na půl hodiny až hodinu, celková doba zpracování bez doby nutné k usušení mouky by vycházela asi na 8,5 hodiny.