NEZDOLNY.CZ

Jidášovo ucho - Boltcovitka

Houba, která u nás roste de fakto po celý rok, ale velmi záleží na podmínkách. V zimních měsících se jedná o jeden z vydatných zdrojů zpestření potravy. V lese ji nehledejte, je to houba, která miluje stinné, vlhké a zarostlé stráně - ideálně neudržované rumiště a remízky zarostlé především černým bezem a trnkami. Roste především na odumřelých kmenech a větvích listnatých stromů - nejčastěji černý bez, trnka, švestk, údajně také buk, vrba a další. V tuto chvíli (teplý únor, vlhko, v noci mírné mrazy, přes den teploty nad nulou, mlhy) panují ideální podmínky pro růst. Pokud se nyní vydáte na vhodná místa, je úspěch zaručený.

Rychlý úlovek během procházky - polovina února


Jidášovo ucho s oblibou přidávám do polévek, čínských jídel a omáček. Hodí se také do salátů. V přírodě je ideální vývar z houby s nudlemi. Pokud si obstaráte maso, můžete s jeho pomocí vykouzlit vynikající polévku. Vaření v hrnci a vývary jsou sice energeticky náročné, ale v podmínkách přežití v přírodě nejefektivnějším využitím živin.

Před zpracováním je ideální Jidášovo ucho namočit na cca 2 hodiny. Zvětší tak svůj objem a stane se lahodnějším. Platí to zejména pro přidávání k restovanému masu, či zelenině.

Popisem a využitím se zabývat nebudu, protože je těchto informací plný internet.

Informace z Wikipedie:


Plodnice houby bývají chorošovitého, miskovitého či lasturovitého tvaru, vypouklé směrem vzhůru a bočně přirostlé ke dřevu; široké jsou 2—10 cm. Plodnice mají nápadnou chrupavčitou konzistenci, jsou výrazně pružné, někdy průsvitné, na omak gumovité až rosolovité, za vlhka až lepkavé, z vnitřku lysé, z vnější strany mohou být lehce pýřité, zejména na vnitřní straně žilnatě zprohýbané. Barva přechází od červenohnědé ke kaštanově hnědé, vnitřní (spodní) strana může být světlejší. Plodnice rostou zpravidla ve skupinách vedle sebe a nad sebou.
https://cs.wikipedia.org/wiki/Ucho_Jid%C3%A1%C5%A1ovo

Pár jednoduchých receptů a základní popis suroviny:
http://kudluvfotoatlashub.blog.cz/1102/ ... ovym-uchem

MacGyver píše: V lese ji nehledejte...

Opravím tě - určitě roste i v lese, u nás v akátině jí bylo nejvíc. Nesmí to ovšem být les holý, potřebuje ty černé bezy. V 98% (možná i víc) případů jsem ji našla na černém bezu.

Ano máš pravdu je to nepřesná formulace. Ale stejně - v lese Jidášovo ucho nehledejte, protože pravděpodobně dříve zahynete hlady! Každá houba potřebuje specifické prostředí. Znám pár lidí co se snažili roky najít Jidášovo uchu v lese a došli k mylnému závěru, že u nich neroste. Přitom jim rostlo za barákem. Náš hospodářsky čistý les prostě není pro tuto houbu ideální místo. Ano dá se najít i v lese, ale chce to k... štěstí

Já jsem dnes tady u nás šmejdil po okolí, ale pokud jde o ucho, nic co by stálo za řeč. A přitom tady máme různých starých bezových houštin po mezích, skládkách sutin a příkopech habaděj. Ono to bude asi dost individuální. Kromě toho, vzpomínáte na nejbohatší naleziště této houby při posledním setkání? Bylo to v oblasti té zbořené slepičárny. Tedy nikoli v lese ale vlastně v zarostlém rumišti, prostě na pár desítek let nepoužívaném pozemku s náletovými dřevinami. I při pohledu na letecký snímek je zřejmé, že to místo typický les nebyl.

V poslední době jsem si oblíbil pečení na zelenině, takže zde je dnešní recept.

Rozčtvrcené kuře, zelenina co byla doma - mrkev, cibule, máslo, grilovací koření a jidášovo ucho. Nakrájíme zeleninu a Jidášovo ucho dle libosti. Nasypeme do brutvanu a nahoru položíme čtvrtky kuřete. Okořeníme dle libosti, přidáme máslo, podlejeme vodou a pečeme na 180 stupňů 1 - 2 hodiny.

Jidášovo ucho není v tomto receptu dominantní chutí, ale pouze zajímavým doplňkem tradičních chutí.

Ad. Josef - tebou zmíněné místo je naprosto ideální lokace, kde se od pohledu dá výskyt Jidášova ucha předpokládat. Stará usedlost zarostlá bezem, vlhko, mech, rumiště, stíná místa, dostatek odumřelých kmenů bezu. Jak piše Ivana. Bez je jistota, ale vyzkoušejte i remízky s trnkovými keři. Například na kterém si zimním survivalu u Ivany doma, kde jsme měli v plánu jíst celý víkend jen to co najdeme, jsem v opuštěné zahrádkářské kolonii našel jidášovo ucho i na jabloni.

Ps: OT: Ano je to ten survival, kde se všichni shodli, že sobotní guláš v hospodě přeci jen bodne Jo a taky je to ta akce, kdy jsem jakékoliv lýko jako zdroj potravy definitivně zavrhl. 4 lískové ořechy, banán a dvě mandarinky z popelnice, byly tehdy nejlepší úlovky. Nic proti žabinci, pampelišce, pcháči, či vyžilým topinamburům, ale popelnice na sídlišti se tehdá ukázaly jako nejefektivnější

Dá se houba zaměnit za nějakou nejedlou, či jedovatou? Děkuji

Osobně jsem přesvědčený, že záměna pro trochu pozorného člověka není možná, protože se jedná o velmi specifickou houbu.

Nicméně se uvádí možnost zámeny(http://www.naturfoto.cz/ucho-jidasovo-f ... -3448.html):

Nejedlé houby
černorosol terčovitý (Exidia recisa):
Černorosol terčovitý vyrůstá výhradně na vrbách, liší se jiným tvarem plodnic a spíše okrově hnědým zbarvením. Plodnice ucha Jidášova bývají červenohnědé, dorůstají do větších rozměrů a nalezneme je především na větvích bezu černého.
mušlovka plstnatá (Schizophyllum amplum)

Nejedlé houby
mušlovka plstnatá (Schizophyllum amplum):
Ucho Jidášovo vyrůstá zejména na bezu černém a liší se obvykle většími plodnicemi s celkově hnědočervenavým zbarvením. Mušlovka plstnatá má vnější část zřetelně bělavě opýřenou a vyrůstá především na topolech, vrbách a olších.