Mrkneme-li na snad jediné dva scénáře, které mne napadají a kde by byl lov smysluplným hlavním zdrojem energie, zúží se nám možnosti na nějakou (doufejme, že sci-fi variantu) razantní redukce obyvatelstva, která by nepostihla jiné živočišné druhy. Pak by pravděpodobně zazvěřenost České kotliny, posílená o zdivočelá stáda ovcí a krav uniknuvších z venkovních pastvin, mohla dosahovat úrovně, která by poskytovala trvalý zdroj kalorií. Nicméně historie je neúprosné zrcadlo a poslala do věčných lovišť všechny společnosti, které se specializovali na lov, coby zdroj obživy. Lov je časově i energeticky náročný a navíc je potřeba si osvojit návyky, které k prostému okopávání brambor nepotřebujete. V praxi to vypadá tak, že když okopávám brambory, tak se mi stýská po romantice lovu a když tahám uloveného divočáka přes potok a úvozem cca 800 m k cestě, kde si ho už naložím, do auta, tak se mi stýská po tom leháru při okopávání brambor. Jsme nevděčné plémě, kterému není nic dobré ...
Ten druhý scénář je nějaké naše osobní vycestování do končin, kde nemáte jinou možnost, než si něco ulovit. To zahrnuje ty reálnější scénáře, které popisují akční filmy "na motivy skutečných událostí" typu spadlé letadlo, zabloudění v divočině, čtyřdenní útěk před medvědicí, které jste cepínem omylem zabili medvídě atp.. Tam je nepříjemné to, že pravděpodobně budeme na pohybu, ve snaze dostat se do končin, kde jsme záchranáři hůř k nalezení, abychom pak měli co vnoučatům vyprávět. Takže na lov není čas, není čas ani na nějaké vypozorování místních zvyklostí, pravděpodobně půjde o zvěř, kterou známe jen z přírodopisných filmů a když budeme borci, potkáme štěstěnu a ulovíme, tak pravděpodobně neuneseme to, co jsme sklidili. naopak jiní budou chtít sklidit to, co jsme přichystali a zůstávat na místě skonu romanticky vyhlížejícího zvířátka a zároveň na místě zrození lákavého bifteku nás může přivést k nepříjemnému měření sil s medvědem, či vlky. Konkrétně medvědi se často specializují na vyhledávání lidmi ulovené zvěře.
Lov do pastí se zdá jako velmi lákavý způsob."Jůtůb" je plný krásných instruktážních videí jak sestavit funkční věci, jenže ty pasti se musí nejprve sestrojit a pak nechat zafungovat. Vize toho, že večer někam dojdu a než se mi uvaří kafe, tak si skáknu položit traplajnu, která mi hodí snídani a něco malého s sebou je úsměvně romantická. Na pasti se budete muset zastavit, rozhodit a čekat. V Kanadě prý zápasí s tím, že se vždy najde nějaká šelmička, která traplajnu obchází těsně před vámi, protože to prostě funguje úsporněji, než něco lovit. Do pastí se obecně lépe chytají šelmičky, které zase nepatří k nějakým kulinářským zázrakům ......... no je to boj
Přežít. To je, oč tu běží !