Oblíbená pochoutka potápěčů. Vyskytuje se hojně na útesech většiny moří. Jedná se o snadný a velmi chutný zdroj potravy. Přílipka si udržuje nepatrnou škvíru mezi ulitou a kamenem, který obývá. Jakmile ucítí sebemenší nebezpečí přisaje se pevněji a škvíra zmizí. Ulita dokonale kopíruje povrch kamene.
Pokud ji chceme odloupnout, musíme špičku nože dostat mezi ulitu a skálu. Ideální je použít lehké násilí a okraj ulity lehkým klepnutím na rukojeť nože druhou rukou lehce narušit. Pozor ať si nezničíte nůž!
Tvorečka z ulity vyškrábneme špičkou nože, očistíme nehtem od všech vnitřností a slupneme za sirova jako jednohubku. Chuť je logicky lehce slaná, maso kožovitě chrupavé beze stop jakékoliv pachuti.
Maso můžeme samozřejmě také tepelně upravovat na mnoho způsobů. Smažené nebo jako rizoto jsou vynikající.
Z jiného zdroje:http://www.milujivareni.cz/zboziznalstvi/8872-prilipka-obecna/
Je rozšířená u evropského pobřeží Atlantiku. Ve Středozemním moři se vyskytuje podobný druh – přílipka modravá. Přílipky se konzumují jen v oblastech výskytu, komerčně se vůbec neloví.
Ulita je na povrchu pokrytá různobarevnými prstenci zbarvenými světlošedě až hnědošedě. Žebra ulity probíhají od špičky směrem k okraji, jsou střídavě nižší a vyšší. Přílipka obecná dorůstá do délky 6cm.
Lahodná chuť přílipek vynikne po uvaření, mohou se také smažit nebo dusit. Maso potom bývá poněkud tužší. V mnoha oblastech se přílipky konzumují syrové – vyjmou se z ulity, zbaví všech tmavých částí těla a útrobního vaku.
K příbuzným druhům patří jihoafrická přílipka zubatá, která dorůstá do délky 10cm. V Tichomoří se vyskytuje největší zástupce přílipek, přílipka mexická, která dorůstá do délky 15-35cm. Podél západoafrického pobřeží od Maroka po Angolu je rozšířená přílipka průsvitná, která dosahuje velikosti max. 7cm.